Potřebujeme větší transportní letadlo, řekla ministryně Černochová. Komentář Štěpána Chába

Foto: Se svolením Jany Černochové

Popisek: Jana Černochová, nová ministryně války

Musíme modernizovat armádu, pronesla v rozhovoru s Novinkami ministryně obrany Jana Černochová. A zvýšit výdaje na obranu musíme, je to závazek vůči spojencům, dodala. A tak s Černochovou přišly nové pořádky, kdy, strhaní inflací, rekordními cenami za energie a s ohledem na stoupající frustraci obyvatel republiky budeme nakupovat houfnice a letadýlka pro rostoucí zadky armádních velitelů. Bude přece české předsednictví v EU, zdůvodnila to Černochová.

Nejkouzelnější byla slova nové ministryně o letecké dopravě: „Každopádně naše rychlá evakuace z Afghánistánu ukázala, že větší transportní letoun by určitě zapotřebí byl. Stejně tak je zapotřebí nákup menšího transportního letounu, protože od července budeme předsednickou zemí EU, a když se dneska pokusíte letět do Bruselu civilním letadlem, tak vám to zabere den a půl.“

Zatetelil jsem se u jejich čtení blahem. Tak my se s Černochovou u armádního vesla staneme obávanou velmocí. Starosta nám právě prakticky zdvojnásobil poplatky za komunální odpad, ČEZ vyhrožuje zvedat ceny i u fixní zálohy na elektřinu, cena plynu šplhá do oblačných výšek, v obchodě už teď chodíme jako po válečném poli a s hrůzou se rozhlížíme, u kterého zboží bude mina citelného zdražení, z vlády zní, že budeme muset šetřit a dodává, že šetřit se začne na státu, ne na lidech (jasně, tam se začínají teprve instalovat silnější těžební věže, šetřit na občanech nebudeme, ale šetřit je také nebudeme).

A do toho přijde ministryně války s tím, že budeme předsedat půl roku EU a tak zelené mozky potřebují svoje vlastní letadýlko. A prý do Bruselu to s komerčními lety trvá jeden a půl dne. Obyčejnému člověku to z Prahy do Bruselu trvá letecky hodinu a půl, ale, asi po vzoru Švejka, naše armádní špičky letí z Prahy do Bruselu s přestupem v Tokiu a Sydney, Švejk, než se také dostal ke své posádce v Českých Budějovicích, zabralo mu to půl života. Tradici nelze přerušovat, a tak těm našim Švejkům bez humoru v armádě musíme koupit i přes stupňující se frustraci obyvatel nějaké letadélko káně, díky kterému nezabloudí v široširém světě. Orientace buzolou už nepatří mezi hity, nedá se svítit.

A teď ta poznámka o novém a větším transportním evakuačním letadle pro armádu. Po tom debaklu v Afghánistánu je ho jistě potřeba. Je zásadní se připravit na efektivnější úprk a masivnější dovoz nevyžádaných překladatelů do republiky. Když prohrávat, tak s veškerou parádou. Když prchat, tak rychlostí geparda. Ceny stoupají, vyřešíme to nákupem letadel. Třeba nákup tančíků za 50 miliard. Generální štáb armády prý na ministerstvo tlačí, aby se co nejrychleji uskutečnil. 50 tisíc milionů dáme na tanky, které nám jsou úplně k ničemu. Někde je bude požírat rez, kolem se budou procházet potenciální legalizovaní masoví vrazi a klást věnce. Nemáte na zaplacení elektřiny? Nevadí, vzpomeňte si, že každý z nás, včetně mimin, dá jednorázově na tanky 5000,- na dřevo. Ale to jsou jen drobné.

Ministryně Černochová chce legislativně zakotvit, aby se armádě musely odevzdávat dvě procenta z rozpočtu. Na nákup všelijakých vystřelovadel, výbušníků a dalších strojů zkázy legalizovaného vraždění. Musíme si mastit svaly spolu s dalšími zdegenerovanými účastníky mezinárodní diplomacie v hrozbách zabíjením ze všech světových stran. A tak za působení ministryně Černochové mají stoupnout výdaje na armádu z 85 miliard na 140 miliard. Na nákup houfnic a letadélek pro armádní špičky, co neumí létat obyčejnou leteckou linkou, buzol a tkaniček do armádních bot, dáme dohromady ročně podle plánů ministryně Černochové 14 tisíc. Každý, včetně mimin.

Psali jsme

V Německu vedou vážnou debatu nad parlamentním básníkem. Komentář Štěpána Chába

A až se ten celosvětový bordel s devaterem krizí a desátou bídou sesype, všichni po sobě navzájem začnou házet bomby a jakékoliv spojenectví půjde k šípku, bude tady naše nepočetná, ale finančně přebujelá armáda stát, prát se o místo v transportním evakuačním letadle a hádat se, kam že by měla uprchnout. Obranu státu nečekejme. Naše rozmazlená armáda ubrání tak leda Prčice (když na ně nikdo nebude útočit, samozřejmě). Takhle vysadit na Mali nebo v Afghánistánu, a tam učit další krvežíznivce zavazovat si tkaničky, na to je užije. Naše armáda je jen detašované pracoviště armády americké. Kdyby se na Slovensku objevilo obrovské naleziště ropy, USA už si najdou důvod, proč zaútočit a dodat Slovensku demokracii. Naše armáda by šla ochotně a ráda učit odbojné Jánošíky odporu proti vlastní zemi. Vlastenecké hýkání o tom, jak je třeba podporovat naši armádu, která se převtělila do poskoků spojenců a plniče rozpočtu spojeneckých zbrojovek, přijde mi takové nedůvěryhodné.

Pardon, já jsem založením děsný pacifista, až se děsím sám sebe.

Vložil: Štěpán Cháb