Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2022

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Zdálo se, že synek kulaka nemá šanci. Nakonec mu k životnímu snu pomohl Kachyňa. Tajnosti slavných

10.01.2022
Zdálo se, že synek kulaka nemá šanci. Nakonec mu k životnímu snu pomohl Kachyňa. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Česká televize

Popisek: Jeden z nejpozoruhodnějších českých tvůrců minulého století, filmový a divadelní režisér v dokumentu Viktora Polesného Zrcadlení Evalda Schorma

VIDEO Nejdřív musel ukázat, že umí makat rukama, teprve potom mu soudruzi dovolili odmaturovat. A pak natočil nejvýznamnější filmy druhé poloviny šedesátých let. Jenže v době normalizace postupně zmizely na dlouhá desetiletí v trezorech.

Přinejmenším Pražáci nejspíš znají Komorní kino Evald na Národní třídě č. 28, otázkou ale je, zda vůbec tuší, odkud jeho neobvyklé pojmenování pochází. „Vysnívali jsme si takové malé filmové Rudolfinum – malé, pěkné, moderní kino, kde se uvádějí hezké filmy, kde je možné také po filmu v restauraci posedět s přáteli…“ prozradil jeho zakladatel Jan Jíra u příležitosti otevření v roce 1997. Mimořádný režisér Evald Schorm totiž patřil k nejvýraznějším tvůrcům takzvané československé nové vlny šedesátých let. Politické represe ho pak ale dovedly k divadlu, v němž zanechal velmi výraznou stopu. Mistrně režíroval představení prakticky všech žánrů, od Shakespeara a Dostojevského přes Hrabala či Suchého až po operu, a jeho inscenace v Laterně magice se staly doslova památnými.

 

Každý den odvahu:

Za trest na mizině

Narodil se 15. prosince 1931 v Praze a vyrůstal na rodinném statku v jihočeských Elbančicích u Mladé Vožice. Po převzetí moci komunisty v roce 1948 byl ale jeho otec označen za kulaka, statek byl vyvlastněn, rodina přišla o všechen majetek a byla násilně vystěhována do Zličína u Prahy, kde rodiče pracovali až do důchodu jako nádeníci. Režim si došlápl i na Evalda, který byl těsně před maturitou vyloučen z Vyšší hospodářské školy v Táboře. Tam se také seznámil se svou budoucí manželkou Blankou. Vzali se v roce 1954 a měli spolu syna Oswalda. Začal pracovat jako stavební dělník, poté traktorista, a teprve v roce 1951 směl konečně odmaturovat. Pak musel na dva roky povinně narukovat na vojnu, kterou absolvoval jako zpěvák v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. Po návratu do civilu se několikrát marně pokoušel o přijetí ke studiu herectví, příležitost konečně dostal až během částečného uvolnění poměrů v druhé polovině padesátých let.

 

Perličky na dně – Dům radosti:

Pod křídly profíka

V roce 1957 byl přijat i díky přímluvě režiséra Karla Kachyni ke studiu režie hraného filmu na pražskou DAMU do ročníku, vedeného Otakarem Vávrou, a se spolužáky Jiřím Menzlem, Věrou Chytilovou a Janem Němcem spoluutvářel tzv. novou vlnu československého filmu šedesátých let. Začínal ale jako dokumentarista a už v roce 1959 natočil krátkometrážní snímek ze stavby Orlické přehrady Blok 15. O dva roky později pracoval jako asistent režie u Zdeňka Podskalského při natáčení komedie Spadla z měsíce, a pak se pustil do příprav svého vlastního prvního celovečerního filmu. V roce 1962 absolvoval fakultu filmem Turista, příběhem notorického absentéra, který začíná stále znovu. Jeho hrdinu, jenž se pohybuje kdesi mezi realitou a fantazií a realizace jeho velkolepých plánů neustále někde zadrhává, tehdy mistrně ztvárnil Vlastimil Brodský, celkově měl ale snímek obsazení přímo hvězdné, od Dany Medřické a Martina Růžka přes Ivu Janžurovou až po Čestmíra Řandu.

 

Návrat ztraceného syna:

Prezidentský protest

V roce 1965 se zrodil společný manifest mladých režisérů nové vlny Perličky na dně, natočený podle próz Bohumila Hrabala, do nějž Schorm přispěl povídkou Dům radosti. Přestože byl od roku 1961 zaměstnán v Krátkém filmu a pracoval hlavně na dokumentech, stihl až do roku 1968 natočit i pět celovečerních projektů. První drama, nazvané Každý den odvahu, vypráví příběh mladého dělníka, který našel smysl života v politické angažovanosti a po kritice kultu osobnosti hledá východisko z těžké morální krize. Provokace k zamyšlení nad morální zkažeností doby se po osobních výhradách prezidenta Antonína Novotného dostala do kin s ročním zpožděním. Film sice dostal cenu kritiky, na příkaz ‘shora‘ byla ale utajena a film byl odstaven. Psychologické drama z roku 1966 Návrat ztraceného syna, který se ocitá v konfliktu s okolním světem i sám se sebou, se mimo jiné stalo prvním celovečerním filmem, který byl natáčen v psychiatrické léčebně v pražských Bohnicích.

 

Farářův konec:

Skvost od Škvoreckého

O rok později přesunul svoji pozornost k dospívající generaci. Mistrně zpracoval do filmové podoby populární dívčí román Ivy Hercíkové Pět holek na krku. Nesmělou a přecitlivělou Natašu, která má tu smůlu, že je dcerou vysokého funkcionáře, takže se jí nedaří zapadnout do party a je neustálým terčem zlomyslností a podrazů, skvěle zahrála teprve patnáctiletá Andrea Čunderlíková, která se stala spolehlivou představitelkou introvertních hrdinek. V roce 1968 spolupracoval s Josefem Škvoreckým na filmovém zpracování jeho knihy Farářův konec, v němž jako kostelník, který se v zapadlé horské vísce vydává za faráře, aby si splnil sen o poslání, na které ve skutečnosti nemá, odvedl mistrovský herecký výkon Vlastimil Brodský.

(Pokračování ve středu 12. ledna)

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská