Okatá kráska záhadně zmizela, říkalo se, že za to mohou nacisté. Kam se poděla Máchova filmová Lori? Tajnosti slavných
05.01.2022
Foto: Se svolením Československý státní film
Popisek: Karla Oličová v nestárnoucí komedii režiséra Jana Svitáka Třetí zvonění
FOTO / VIDEO Téměř nadpozemská křehkost a pohled velkých očí, jako by zahalených závojem něžného smutku, ji katapultovaly po bok největších hvězd. A pak se kamsi propadla, doslova ze dne na den.
Krásná a nadaná holčička měla všechny předpoklady stát se hvězdou. Přestože se v zářivém světě československé kinematografie třicátých let minulého století pohybovala pouhé čtyři roky, publikum okamžitě zaujala. Křehkou tmavovlásku, která hereckým projevem i rysy připomíná Kláru Issovou, si milovníci filmů pro pamětníky nejspíš vybaví jako představitelku životní družky českého romantického básníka v životopisném dramatu Karel Hynek Mácha. A pak jako by se po ní slehla zem, v novinách se dokonce objevila zpráva, že zemřela, mimo jiné se šuškalo, že za to mohou nacisté. Dobrá herečka a nadaná pěvkyně Karla Oličová přitom bojovala v ústraní s osudem ještě dalších pětatřicet let a jedinou útěchou jí byla víra v Boha.
Karel Hynek Mácha:
V péči první dámy
Vnučka pražského policejního ředitele a dvorního rady Václava Oliče Karolína se narodila 22. října 1915. Světlo světa ale spatřila jako pohrobek, protože její otec Karel, důstojník rakousko-uherské armády, mezitím padl na frontě první světové války. Krátce nato zemřela i matka, a tak se jí ujala otcova sestra Anna, která byla provdána za pěvce a hudebního pedagoga na pražské konzervatoři Louise Kadeřábka. Rodina žila v domě na Královských Vinohradech, který vlastnila. Bydlela v něm i Anna Vlčková, po sňatku Hana Benešová, kterou adoptovala svobodná a bezdětná teta Eva Šulcová, někdejší hospodyně, která zdědila po své osamělé zaměstnavatelce značný majetek. Stejně staré Aničky se staly nerozlučnými přítelkyněmi, takže když bylo potřeba, budoucí první dáma se o Karlu čtyři roky starala. Po pěti třídách obecné školy začala Karla studovat na francouzském gymnáziu, pod vlivem rodinné tradice, lásky k divadlu a především opeře, ale přestoupila po ukončení sexty na konzervatoř studovat operní zpěv.
S představitelem hlavního hrdiny, chorvatským hercem Zvonimirem Rogozem, v dramatu Milan Rastislav Štefánik; foto se svolením Česká televize
Osudová náhoda
Bylo to právě v době rozmachu československé kinematografie, takže není divu, že i Karlu přitahoval filmový průmysl a moderní ateliéry bratrů Havlových na Barrandově. A právě v legendární vyhlídkové restauraci Terasy Barrandov, mimořádném díle architekta Maxe Urbana, kde tenkrát v roce 1935 hrál každou neděli nejpopulárnější orchestr R. A. Dvorského a celá Praha tančila charleston, zaujala Karla jednoho dne svou křehkou krásou jednoho z filmařů, a tak ji pozval do ateliérů na hlasovou zkoušku a test fotogeničnosti. Uspěla a díky tomu dostala malou vedlejší roli komorné v romantickém dramatu Bezdětná, které natočil režisér Miroslav Josef Krňanský podle úspěšné povídky populárního spisovatele a humoristy Ignáta Hermanna. I vedle krásné představitelky hlavní hrdinky, tehdy rovněž začínající Nataši Gollové, dokázala exoticky vyhlížející brunetka vyniknout, takže vzápětí dostala další nabídku.
S Raoulem Schránilem v komedii Tvoje srdce inkognito; foto se svolením Meissner Film
Debut naruby
V biografech se ale její debut odehrál obráceně. Publikum ji spatřilo poprvé jako italskou markýzu Giulianu de Benzonni v životopisném dramatu režiséra Jana Svitáka o jednom ze tří zakladatelů samostatného československého státu Milan Rastislav Štefánik. A teprve o měsíc později měl premiéru Karlin první film. Díky tomu zapadla do škatulky nových zajímavých tváří, z které čerpali filmaři, kteří v té době doslova chrlili jeden film za druhým, takže v následujícím roce po ní sáhli hned třikrát. Ztvárnila vedlejší postavu zdravotní sestry v romantickém dramatu Martina Friče Ulička v ráji, objevila se v reklamě na zaručeně nejlepší Schichtovo mýdlo s jelenem, nazvané Čím je to?, především si ale zahrála záhadnou Věru, dceru generálního ředitele Královce, v komedii režiséra Svatopluka Innemanna Tvoje srdce inkognito. A v ní si také poprvé před kamerou i zazpívala.
S Ladislavem Boháčem v dramatu Karel Hynek Mácha; foto se svolením Česká televize
Máchova Lori
Křehkým půvabem, oduševnělou tváří s velkýma očima a vysokým čelem, lemovanou tmavými vlasy, Karla skvěle zapadala do filmařské představy o podobě inteligentních dívek, kterým ale osud v životě i lásce právě nepřeje. Díky tomu jí Innemann svěřil vzápětí postavu úchvatné turecké princezny Zuliky ve své komedii s operetními prvky Švanda dudák, kterou natočil v roce 1937 k devadesátému výročí prvního uvedení divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Strakonický dudák. Nejkrásnější roli jí svěřila historicky druhá česká režisérka Zdena Holubová, působící pod uměleckým pseudonymem Zet Molas. Postavu romanticky opěvované, ve skutečnosti ale spíš zneužívané snoubenky a matky syna Ludvíka Lori Šomkové, v životopisném dramatu Karel Hynek Mácha. Pak ji obsadil Otakar Vávra jako schovanku Lenku, do níž je po uši zamilován jeden z hlavních hrdinů Filosofské historie, natočené podle stejnojmenné literární předlohy Aloise Jiráska.
Ve filmové adaptaci románu Karla Čapka Bílá nemoc; foto se svolením Národní filmový archiv
Naposledy před kamerou
V závěru roku 1937 se Karla ještě stihla představit publiku jako maršálova dcera Aneta v psychologickém dramatu Bílá nemoc, které natočil Hugo Haas podle úspěšné divadelní hry Karla Čapka, varující před nacistickou hrozbou, která začala otřásat Evropou. O rok později ji opět Jan Sviták vrátil zpátky do světa komedie. Filmová adaptace úspěšné a velmi často uváděné divadelní hry Václava Štecha Třetí zvonění, která měla premiéru v Národním divadle v roce 1900 a jejíž zápletka je vystavěna na propletenci lží, intrik a nedorozumění, komplikujících svatbu dcery purkmistra Sadílka, úspěšně přenesla děj do tehdejší současnosti, k čemuž významně přispěla i hudba populárního skladatele Járy Beneše. Karla v ní stanula jako dcera Růžena po boku zbožňovaného milovníka Oldřicha Nového, jenž si nasadil svoji oblíbenou masku svůdce ve fraku, a film se těší pozornosti diváků dodnes.
S Oldřichem Novým v komedii Třetí zvonění; foto se svolením Československý státní film
Pětatřicet let v osamění
Po úspěchu Svitákovy komedie filmové publikum vyhlíželo svoji novou krásnou hvězdu, jenže marně. Karla kamsi zmizela, jako by se propadla pod zem. Logicky se začaly rodit nejrůznější spekulace, v roce 1940 dokonce vyšla v novinách krátká neověřená zpráva, že v pouhých pětadvaceti letech zemřela, a šuškalo se, že ji mají na svědomí nacisté. Ve skutečnosti se ale jen náhle stáhla do ústraní, protože trpěla těžkým astmatem a nemoc se náročným pracovním nasazením výrazně zhoršila. Dlouhá léta žila osaměle a sílu čerpala z náboženské víry, takže si možná ani nevšimla, že už ji veřejnost předčasně pohřbila. Proto se nezachovaly ani žádné její fotografie z pozdějších let a pro své fanoušky navždy zůstala mladou a krásnou. Zemřela v necelých šedesáti letech 25. srpna 1975 a odpočívá na pražských Olšanských hřbitovech.
Vložil: Adina Janovská