Nejpopulárnějším politikem v zemi je Rusnok. Víme, proč ho žádná strana neulovila! Má slíbený mnohem lepší džob

Foto: Profimedia.cz

Popisek: Jiří Rusnok s prezidentem

A že se o to zemanovci dlouho pokoušeli! Podařilo se jim zlanařit několik ministrů jeho vlády, ale sám premiér v demisi pokušení volebního úspěchu odolal. Má totiž „v pácu“ něco jiného, co vynáší více peněz a jde i o jistější job… Ve čtvrtek vyšel nejčerstvější předvolební žebříček popularity od agentury STEM a ten ukázal, že si za tři měsíce Jiří Rusnok vedl více než dobře, stal se jeho vítězem.

„Jak jsem již opakovaně řekl, svou budoucnost nespojuji s kariérou v politice. Nevím, co by mě mohlo přesvědčit, abych svůj postoj přehodnotil," sdělil už v srpnu iDNES.cz Rusnok. Ten totiž počítá totiž stále s dřívější Zemanovou nabídkou, že s Rusnokem počítá do bankovní rady České národní banky.

Bankovní rada České národní banky je jejím nejvyšším řídícím orgánem,  určuje měnovou politiku a nástroje pro její uskutečňování a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních České národní banky a opatřeních v oblasti dohledu nad finančním trhem. Takže její člen, neřkuli guvernér, má v Česku pomalu větší moc než lecjaký ministr. A na rozdíl od něj nepodléhá tuzemským divokým politickým turbulencím, takže jeho šestileté působení (může být dokonce jmenován dvakrát, takže může sloužit až 12 let) v bankovní radě, jejíchž sedm členů jmenuje prezident, je již nyní prakticky jisté.

Vzhledem k zákonem daným podmínkám je nyní na tom Bankovní rada ČNB tak, že první volné místo člena bankovní rady (po Evě Zamrazilové – pokud nebude jmenována na druhé šestileté období) se uvolní už v roce 2014. Guvernér Miroslav Singer končí ve funkci v roce 2016, dva viceguvernéři o dva roky později… A vzhledem k velmi slušným platům  - guvernér má přes 2,5 milionu korun čistého ročně, „pouhý“ člen bankovní rady pak 1,8 milionu, jde o mnohem lukrativnější  džob než nějaký poslanec, ale i člen vlády. Sečteno, podtrženo, Jiří Rusnok by byl blázen, kdyby do předčasných voleb šel…

Okamura a Babiš si polepšili

Nejpopulárnějším politikem je tedy premiér v demisi. V popředí žebříčku jsou dále představitelé ČSSD Michal Hašek, Bohuslav Sobotka a Lubomír Zaorálek a lídři nových hnutí Tomio Okamura a Andrej Babiš… Výzkum popularity STEM se vzhledem k nadcházejícím předčasným volbám zaměřil především na předsedy či místopředsedy vybraných politických stran a na některé další politické osobnosti, o jejichž angažmá v předvolebním boji se hovořilo v době, která předcházela termínu sběru dat.

Nejpopulárnějším politikem v měsíci září je premiér překlenovací vlády v demisi Jiří Rusnok. Jako u jediné ze sledovaných osobností jeho popularita přesáhla 50 %. Na dalších místech jsou s minimálními odstupy dva představitelé ČSSD: 1. místopředseda strany Michal Hašek a předseda Bohuslav Sobotka, mezi ně se vklínil senátor a zakladatel hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamura. Pátý je místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek, na šesté příčce předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

ODS v popularitě klesá

Z výzkumu vyplývá, že v době od května 2013, kdy STEM provedl poslední průzkum na toto téma, klesla popularita čelných představitelů stran bývalé koalice. Týká se to jak osobností ODS (největší propad – 12 procentních bodů – zaznamenal v květnu nejpopulárnější politik Jiří Pospíšil, ztratili ale i Miroslava Němcová, Martin Kuba a Pavel Blažek), tak TOP 09/STAN (v tomto případě jsou ovšem poklesy Karla Schwarzenberga i Miroslava Kalouska podstatně mírnější, popularita Petra Gazdíka se nezměnila), ztrátu zaznamenala také bývalá předsedkyně LIDEM Karolína Peake. Pokles příznivých názorů na politiky bývalé koalice bezesporu souvisí s nedávnými aférami a následným pádem Nečasovy vlády.

Popularita politiků z levicové části spektra zůstala v porovnání s květnem nezměněna. Mírné zvýšení popularity předsedy KSČM Vojtěcha Filipa nepřesahuje pásmo, v němž se pohybuje dlouhodobě. Vzestup místopředsedy ČSSD Milana Chovance souvisí s tím, že ho nyní zná více lidí než před létem.

Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 29. 8. až 8. 9. 2013. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1093 respondentů.

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.

Vložil: Anička Vančová