Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vyneste globální soud - učiňte spravedlivý rozsudek! Okénko ,ven' Miloše Horkého

02.01.2022
Vyneste globální soud - učiňte spravedlivý rozsudek! Okénko ,ven' Miloše Horkého

Foto: Se svolením: Ministerstvo kultury ČR

Popisek: Důraz na šíření demokracie a univerzálních západních norem dál povede jen k odporu okolního světa. Jak tedy dovést lidstvo k zářivé budoucnosti?

Rok 1989 znamenal pro východní Evropu velký předěl, což okamžitě poskytlo látku k politickým úvahám největším ,globálním' myslitelům. Dovolím si uvést zde tři z nich - Francise Fukuyamu, profesora ze Stanfordu, Samuela Huntingtona, profesora z Harvardu, a Jorge Bergoglia, středoškolského chemika a vyhazovače z Buenos Aires.

Už v roce 1992, tedy pouhé tři roky po ,sametu' a pouhé dva roky po válce v Perském zálivu, se na trhu objevila kniha Francise Fukuyamy Konec historie a poslední člověk - The End of  History and the Last Man. Byla to v podstatě oslava liberální demokracie, a zejména jejího nezpochybnitelného vítězství ve studené válce. Sovětský svaz a komunistický tábor se rozpadly, doslova zmizely v propadlišti dějin, pokud mi dovolíte použít onu prastarou ideologickou floskuli. Fukuyama z toho vyvozoval, že nyní už bude hlavním politickým programem, jak dosíci politického nebe, tedy liberální demokracie, protože jen ona je schopna lidstvo dovést k zářivé budoucnosti. Dvacet let jsme slavili a koupali se ve Fukuyamově liberálně demokratické selance.

 

Francis Fukuyama

Yoshihiro Francis Fukuyama, americký spisovatel, politolog a filozof japonského původu. Tvrdí, že pádem tzv. železné opony dějiny v podstatě skončily, protože demokratický a ekonomicky liberální řád ukazuje, že je jediným možným a finálním stadiem sociokulturního vývoje lidstva a lidské vlády; foto se svolením Česká televize

Na tuto knihu odpověděli jiní dva globální myslitelé. Samuel Huntington, profesor z Harvardu, vydal svou knihu Střet civilizací aneb Znovudefinování světového řádu - The Clash of Civilizations and the Remaking of World Order v roce 1996. Teze pana profesora zní: Abychom porozuměli současnému a budoucím konfliktům, je třeba porozumět kulturním a náboženským rozdílům, protože tyto rozdíly, spíš než ideologická příslušnost, se mohou stát důvodem příštích válek. To byl tehdy objev, zejména pro nás, globální myslitele z východní Evropy, kteří jsme vyrostli v prostředí nesmiřitelného ideologického boje.

A nyní si dovolím, laskavý čtenáři, požádat o zvýšenou pozornost. Profesor Huntington píše, že i když byl komunismus ve studené válce poražen, s koncem ideologického soupeření se Západ musí (!) vzdát idejí svého demokratického univerzalismu, jenž nachází projev, kromě jiného, v jeho nepřetržitém politickém, ekonomickém a vojenském intervencionismu. Pan profesor doslova napsal: „Ve světě rozvíjejících se etnických, náboženských a civilizačních konfliktů bude západní přesvědčení v univerzálnost západní kultury trpět třemi problémy: je nepravdivá (!), je nemorální (!), a proto je nebezpečná (!).” Tím pan profesor už před pětatřiceti lety, s vhledem jemu vlastním,  odpověděl na prodejné a k vlastnímu národu nenávistné komentáře, jež se budou objevovat „ve střední Evropě dvacátých let jednadvacátého století”. Tedy vítejte! (více ZDE)

Geopolitické čáry profesora Huntingtona

Huntington například už v roce 1996 předpověděl, že Ukrajina může vstoupit do válečného střetu podél kulturní linie mezi katolickou západní Ukrajinou a pravoslavnou východní Ukrajinou! Nyní od Putina dokonce slyšíme, že Donbas je ruské území... V této souvislosti se Huntington zmínil i o české kotlině – dokázali jsme se se Slováky rozejít v dobrém také proto, že v tehdejším Československu nebyly podstatné náboženské, potažmo kulturní rozdily, což bylo příčinou tragédie v zemích bývalé Jugoslávie.

Pan profesor argumentuje, že Fukuyamovo přesvědčení o univerzálnosti západních hodnot a jeho politického systému je naivní (!) a že stálý důraz na šíření demokracie a podobných západních univerzálních norem povede dále jen k odporu ostatních civilizací a okolního světa vůbec. Na hodnotách, které Západ prosadil, je však postaven celý mezinárodní politický systém. Podle západních norem jsou napsány všechny mezinárodní smlouvy a zákony, je na nich založena např. Organizace spojených národů (OSN), Mezinárodní měnový fond (MMF), Světová banka (WB), Světová obchodní organizace (WTO), Světová zdravotnická organizace (WHO), UNESCO apod. Ano, to opravňuje Západ k hrdosti, o tom není pochyb, ale bohužel, tato pravidla nejsou pro mnohé kultury a mnohé národy pravidly univerzálními, jsou stále jen pravidly, které světu vtiskl Západ, dovozuje profesor Huntington.

Přesun moci ze Západu na Východ

Pan profesor dále identifikuje přesun ekonomické, vojenské a politické moci ze Západu k jiným civilizacím, zejména k Číně a islámským zemím. Civilizace východní Asie a Číny se prosazují tím, že ,na oko' přijaly hodnoty, příbuzné západnímu pojetí. Asiati to udělali opravdu chytře, neboť to umožňuje jejich zapojení do světového obchodu a zprostředkuje i jejich rychlý ekonomický růst. Avšak cílem Číny, tvrdí pan profesor, není stát se světovým hegemonem, cílem je stát se regionální mocností. Důležitý je Huntingtonův pojem regionální. Čína podle něj nehodlá nikoho dobývat, ale je odhodlána žárlivě střežit ve svém regionu své kulturní dědictví. Znamením toho je nakonec i Velká čínská zeď, jež má chránit Čínu před nájezdy okolních hord. Jsme i my takovou hordou?

Západ nikdy neuvěří, že ambice Číny mají pouze regionální charakter, také protože to byla Evropa, která svými zbraněmi dobyla celý svět. Nevelké a střední civilizace, jako byli Cuzkové, Aztékové, Olmécové, Toltékové, Mayové, ale i Indiáni ze Severní Ameriky, jako Apači, Čečnové, Inuitové, Mélisové, Aleuti, ale i Aboriginci v Austrálii, ty jsme my, Evropané, prostě vyhladili. Obvykle na to stačilo pár pušek a trochu proradnosti. Pokud ještě přežily zbytky těchto civilizací, obdařili jsme je syfilitidou a tuberkulózou. Ty, kterých bylo mnoho, jako byli Indové na indickém subkontinentu, ty jsme se pokusili vyhladovět, viz opakované hladomory v Bengálsku.

 

Samuel Huntington

Samuel Phillips Huntington byl americký politický teoretik, bývalý poradce amerického prezidenta Cartera. Mnoho kritiků považuje  jeho práci za xenofobní, zejména vyjádření o potřebě zachování národní a kulturní identity a odmítání ostatních kultur. Kritici se také shodují, že se ve své práci jen snaží ospravedlnit pokusy západního světa o dominanci; foto Wikimedia

Byli jsme i v Číně, ale Číňanů bylo doopravdy příliš mnoho, a tak jsme nasadili opium. Říše středu se díky Evropanům po celé 19. století zmítala v opiovém rauši. Historie opiových válek se dodnes učí na čínských školách ve zvláštní kapitole, nazvané Nerovné smlouvy. Každý Číňan ví, co to byly Nerovné smlouvy. Byly to smlouvy, které byly Číně vnuceny pod hrozbou zbraní, pod hrozbou pušek. Jejich pozůstatkem je například Hongkong a Macao. Pokud Čína dnes zbrojí, je to proto, že nechce zažít znovu historickou periodu Nerovných smluv. Huntington se proto oprávněně domnívá, že vzestup Číny představuje nejvýznamnější hrozbu Západu, neboť prosazování regionálního čínského vlivu se střetává s americkými ambicemi, jež však mají za cíl globální hegemonii.

Islámský svět a válka v Perském zálivu 1991

Huntington dále charakterizuje islámskou civilizaci, která zažila masivní populační explozi, zahrnuje iránskou revoluci z roku 1979 a první Bushovu válku v Perském zálivu. Také identifikuje ,krvavou hranici' mezi islámskou a neislámskou civilizací. Tento konflikt se datuje už od prvního útoku islámu na středověkou Evropu, dobytí Iberského poloostrova, útoky osmanských Turků na východní Evropu a Vídeň. Součástí tohoto historického dědictví je ale také svévolné imperiální rozdělení islámských národů v 18. a 19. století pod záštitou Evropy. Jeho důsledkem je i Brity garantovaný vznik Izraele v roce 1948. Neměli bychom také zapomínat, že islám, podobně jako křesťanství, je náboženstvím proroka Abraháma a Mojžíše se všemi odpovídajícími charakteristikami (viz níže).

Rusko, Japonsko a Indie mají být tím, co Huntington nazývá civilizacemi na rozcestí (swing civilizations), neboť dávají přednost v geopolitice oběma stranám, podle aktuálního vývoje. Přestože chovám nejvyšší úctu k profesoru Huntingtonovi, zde si dovolím podotknout, že tento výklad pojmu swing civilizations musím brát s pochybami. Můj globální pohled na věc mi říká, že pokud někomu obzvlášť přiléhá pojem swing civilizations, jsou to malé slovanské země na východě Evropy. Jednou chceme na Západ a jindy zase na Východ, podle toho, kdo nás právě osvobodil v posledním střetu velkých mocností. Přitom populace těchto slovanských zemí je dnes kolem 140 milionů obyvatel, tedy zcela srovnatelná s populací Ruska, 146 milonů, rozhodně tedy nejsou ,myší, která řve'. Zde na příkladu Ruska a zbytku Slovanů můžeme vidět, že Caesarova politika rozděl a panuj! skutečně funguje.

Rusko, také díky svému nezměrnému nerostnému bohatství, je i dnes nezvladatelnou velmocí, která se nikdy nezačlenila do politických her kontinentální Evropy, viz odmítnutí cara podílet se na rekonstrukci Evropy po napoleonských válkách nebo Leninův Brestlitevský mír. Ale na těch 20 milionů padlých vojáků v druhé světové válce, v boji proti německému fašismu, jsou Rusové dodnes nadmíru citliví...

Japonsko je ostrovní stát, který si hlídá svou ostrovní izolaci. Po zrádcovském přepadení Pearl Harbour a krutém nankinském masakru v druhé světové válce se dnes Japonci, také díky Hirošimě, chovají slušně. Do Evropy jsme Japonsku dovolili prodat miliony aut. Toyota bude první značkou, která bude vyrábět výhradně elektromobily, což je výplod západní zelené ideologie. Velkou swing civilization by tedy mohla být Indie, jejíž moderní politický systém, byť inklinující k velmi starým kulturním tradicím, je teprve ve stadiu zrodu. Ale ani v Indii vzdor Gándhího dědictví neodpírání zlu nevzpomínají na evropskou nadvládu britských rádžů v dobrém, a to díky hladomorům.

Učiňte spravedlivý rozsudek!

Dále se profesor Huntington věnuje náboženským vlivům, jež spočívají v tom, že křesťanství (na kterém je založena západní civilizace) i islám (civilizace arabských a afrických zemí) jsou náboženstvími misionářskými. Nevěřícím můžete říkat pohané, zaklínači, nečistí, modloslužebníci, neobřezaní či podobně, jak jsou dnes titulováni ti, kteří mají pochyby o ideologii Green New Deal. Vždy jde o totéž. Oběma náboženstvím jde o obrácení pohanů na víru správnou, tedy na tu jejich. Obě usilují o univerzalitu a obě náboženství se domnívají, že správná je pouze ta jejich víra. Nic takového ve východních náboženstvích nenajdete, v Japonsku najdete jen náboženskou nadřazenost. Jsme tedy zpět u Huntingtonovy myšlenky návratu ke kulturním, a nikoliv ideologickým rozdílům.

Hlavním zdrojem společenské soudržnosti byla v minulosti válka. Vášně, které vzbuzují pocit  jednoty v anonymním houfu, jsou nenávist a strach. Ty jsou závislé na existenci nepřítele, ať už skutečného, nebo domnělého. Pokud však Evropa dnes prosazuje kohezi jako základní sociální politiku a ústřední dotační program svých fondů, soudržnost Evropanů, dosud vyvolávaný pocitem ohrožení a válkou, je zákonitě oslaben. Příznačná je například nedostatečná obrana hranic Evropy. Zatím se projevuje jen přílivem islámských teroristů.

 

Jorge Mario Bergoglio

Jorge Mario Bergoglio, 266. papež katolické církve, první papež, pocházející z amerického kontinentu, první z Tovaryšstva Ježíšova (jezuitského řádu) a první  v dějinách církve, který si zvolil jméno František na počest sv. Františka z Assisi; foto se svolením CNA

„Jaká bude tedy odpověď západního světa a jeho myšlení? Bude to opět ono neustálé intervenční prosazování západních hodnot, ptá se profesor Huntington? Nebo zahájíme smysluplný a odpovědný, mezicivilizační dialog s jinými kulturami, jak vyzývá další globální myslitel, Jorge Bergoglio? „Jsme daleko od toho, že bychom již dosáhli konce dějin,“ odpovídá Bergoglio Fukuyamovi ve spisu Evangelii Gaudium. „Vždyť podmínky udržitelného a mírumilovného rozvoje se dosud ještě vůbec nevytvořily, natož aby se naplnily!“

Dovolím si požádat ctihodného čtenáře, staňte se i vy globálními mysliteli a vyneste globální soud. Učiňte spravedlivý rozsudek!

 

Miloš Horký

Vložil: Miloš Horký