Nikdy nedostal nic zadarmo a za Velkou louži šel s prázdnýma rukama, Forman ho v tom ale nenechal. Tajnosti slavných
29.12.2021
Foto: Se svolením Česká televize
Popisek: Jan Tříska v dramatu režiséra Ladislava Rychmana z roku 1959 Kruh
VIDEO Původně se chtěl stát tanečníkem, Höger mu to ale rozmluvil a charismatický divoch se stal symbolem mládí. Když mu začala StB šlapat na paty, rozhodl se změnit ,lokál‘. Vyhlášený rebel odešel stejně dramaticky, jako žil.
Stal se historicky nejmladším členem činohry Národního divadla a kdekdo si myslel, že je příliš velký suverén, Jiní ho zase podezřívali z namyšlenosti. I kdyby ale nezkrotný bouřlivák a mimořádný talent opravdu takový byl, rozhodně měl být na co. Do povědomí mladších diváků se Jan Tříska zapsal především jako učitel Igor Hnízdo ve filmu Obecná škola, těm starším se spíš asi vybaví v melodramatické pohádce Radúz a Mahulena, v níž exceloval v roce 1970 s Magdou Vášáryovou. Popularita ho sice chránila před úředními zákazy i během normalizace, nesnesl ale nátlak StB a rozhodl se emigrovat. Většina filmů a seriálů, v nichž hrál, pak nesměla být vysílána, přesto na něj diváci nezapomněli.
Obecná škola:
Ze školy do Národního
Narodil se 4. listopadu 1936 v Praze a divadlo začínal hrát ve studentských a amatérských souborech. Přesto se původně chtěl stát tanečníkem. Nakonec mu to rozmluvil legendární Karel Höger, poté co ho náhodou slyšel recitovat. Tříska dal na jeho radu, v letech 1955 až 1959 vystudoval na pražské DAMU herectví, a poté zamířil rovnou do činohry Národního divadla. Vytvořil řadu významných rolí, a poté co excelentně ztvárnil Romea, stal se symbolem nové nastupující herecké generace. Přesto v roce 1965 Zlatou kapličku opustil. Následoval totiž nezapomenutelného režiséra Otomara Krejču do nově založeného Divadla za branou. Jenže oč byla historie této scény slavnější, o to byla kratší. Po okupaci v srpnu 1968 začalo přituhovat, příliš velká popularita byla považována za nebezpečné podhoubí možné rebelie, takže v roce 1972 normalizace divadlo definitivně smetla.
Záhada hlavolamu:
Chráněn úspěchem
Zálibně na něj brzy pohlédli i filmaři, takže velmi často ztvárňoval postavy lehkomyslných a temperamentních mladíků. Poprvé stanul před kamerou už coby začínající student v pouhých devatenácti letech, když mu režisér Ivo Toman nabídl v komedii Váhavý střelec rovnou hlavní roli, bázlivého a plachého Martina Něničky, z nějž teprve vojna udělá opravdového chlapa. Po nástupu do Národního divadla už se mu nabídky přímo hrnuly a mimořádně vstřícná byla vůči němu i Československá televize. Díky tomu jsme si mohli jeho umění vychutnávat i v celé řadě inscenací a seriálů. Mimo jiné nemohl chybět například jako Velký Vont/Široko v slavné Foglarově Záhadě hlavolamu či jako národní buditel a básník Šebestián Hněvkovský v legendárním seriálu F. L. Věk. Později ho neminul ani kontroverzní seriál Třicet případů majora Zemana, v kterém si zahrál v jedné epizodě. Koneckonců ve velkoryse pojatém projektu figurovalo tolik postav, že bychom mezi herci sedmdesátých let jen obtížně hledali někoho, na nějž produkce zapomněla.
Jen kolovrátku zpívej:
(z pohádky Popelka z roku 1969)
Nepříčetní cenzoři
Poslední rolí, v níž jsme ho mohli vidět před emigrací, byl doktor Houdek v komedii Na samotě u lesa. Pak ještě stihl rodinnou komedii Jak se točí Rozmarýny, jeho postava byla ale znovu přetočena. Ještě hůř dopadl psychologický rodinný film Oty Kovala Nechci nic slyšet, v němž měli Jan Tříska a jeho žena Karla Chadimová, s níž se oženil v roce 1968, hrát adoptivní rodiče hlavního hrdiny v podání tehdy třináctiletého Filipa Renče. Jejich postavy musely být přeobsazeny, nahradili je Jana Brejchová a Jiří Zahajský. A o hvězdného představitele nakonec přišla i postava Bédy, protože vážná nemoc znemožnila práci legendárnímu Janu Werichovi. Ani tím ale zášť uražených mocipánů vůči Třískovi neskončila. Cenzoři se dokonce vyřádili i v roce 1984 na americké komedii Nevěrně tvá, v hlavní roli s Nastassjou Kinski. Popadli nůžky a postavu Jerzyho Czyreka, kterého v ní Tříska ztvárnil, nekompromisně z distribučních kopií vystřihli.
Lucie a zázraky:
(s Naďou Urbánkovou v populární komedii pro děti)
Tvrdá dřina
V mládí byla pro něj kamenem úrazu angličtina, když se měl setkat s anglickými režiséry, trpěl. „Já uměla asi sedm anglických slov, Honza o tři méně. Nedivte se, byl hluboký komunismus. Tak jsme s nimi mluvili rukama a očima. Honza pak řekl, že se mu z toho chce zvracet. Styděl se, že se s nimi nebyl schopný domluvit,“ zavzpomínala pro blesk.cz Marie Tomášová, druhá manželka režiséra Otomara Krejči, s níž vytvořil celou řadu zásadních divadelních rolí. „Do noci jsme mívali představení, brzy ráno se vstávalo na zkoušku. A on pokaždé před zkouškou začal chodit na angličtinu. Nevynechal, vydržel. Jako by tušil, že to jednou bude potřebovat.“
(Pokračování v pátek 31. prosince)
Vložil: Adina Janovská