Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2022

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Nesmíme se dostat pod špínu pirátského režimu. Komentář Štěpána Chába

komentář 27.12.2021
Nesmíme se dostat pod špínu pirátského režimu. Komentář Štěpána Chába

Foto: Se svolením Jana Lipavského

Popisek: Jan Lipavský se svými 'pány'

Náměstek nového ministra zahraničí Jana Lipavského, Martin Dvořák z uskupení STAN, už začíná rétorické čistky. Podle něho nesmíme svůj čistý štít zadělat špínou orbánovského Maďarska. Doslova pravil: „Ten formát má řadu pozitiv, ale neměli bychom dopustit, aby se český čistý štít dostal pod palbu, pod špínu toho, co teď provádí Orbánův režim.“ A je to tak, vždycky je lepší dělat rohožku, než sebevědomou zahraniční politiku, která jde slyšet a díky které získáme širší vyjednávací pozici.

Připomenu migrační krizi, která začala v roce 2015. Západní Evropa téměř zahynula na záškrt své milosrdné solidarity s kýmkoliv, kdo si jen na Blízkém Východě nebo v Africe vzpomněl, že by se mu lépe žilo v unii. Proti se postavila prakticky jen Visegrádská čtyřka (V4). A postavila se hlasitě. Tak hlasitě, že byla slyšet celou Evropskou unií. A její postoj musel být brán vážně. A právě jednotností V4 jsme dokázali změnit politiku otevřených hranic, kterou prosazovaly všechny státy západu. Teď už je migrační politika opatrnější, zmizela, alespoň na čas, relokační metoda rovnoměrné distribuce migrantů po celé Evropské unii. To, zda se opět objeví, záleží vlastně výrazně na další jednotě V4.

S příchodem Jana Lipavského a jeho náměstků na Ministerstvo zahraničních věcí je pravděpodobné, že se od V4 mentálně odstřihneme. Podle slov náměstka Martina Dvoříka to tak vypadá. Podle mlčení ministra Lipavského i premiéra Fialy také. Výhody odstřižení od V4? Přestaneme být v unii bráni za problémové členy a přestanou nám hrozit sankce, které by na nás mohly dopadnout v principu V4 zlobí, dáme jí pocítit svůj nesouhlas. Nevýhody? Staneme se rohožkou velkých států. Využije nás jako lehkou děvu tu Německo, tu Francie.

Ale právě na migrační krizi jde vidět důležitost politických svazků. Sami bychom stěží zamíchali se sebevražednými sklony západní Evropy. Dočkali bychom se pouze pohrdání, následovaného sankcemi a celou řadou byrokratické šikany. S V4 jsme se dočkali téhož, ale v úplně jiné pozici. V pozici mnohem jistější a slyšitelnější. Viz skutečnost, že i díky postoji V4 se změnila migrační politika unie. Je opatrnější a zdrženlivější.

A je to jen migrační krize? Ani vzdáleně. Společný postup čtyř států může zamíchat politikou zelenání unie. Může zamíchat s obchodem s emisními povolenkami, kde jsme se například připojili, ještě v režii Andreje Babiše, k polskému brblání a poukazování na to, že kšefty s povolenkami slouží nemnoha spekulantům, ale platí za to domácnosti (nutno ovšem zmínit, že Babiš jednal pozdě, předtím všechny zelené podmínky unie podepsal a odkýval, takže jeho připojení se k Polsku je jen divadelní představení, které mu má zajistit začátek předvádění se v opozici).

Na západě takové problémy nevnímají. Už jen proto, že se tam ekologie stala náboženstvím, ale i proto, že kupní síla na západě je stále nepoměrně větší, než u nás. Tamní domácnosti si sice také připlatí, ale nezačnou sahat na dno. U nás těch lidí, brousících o dno, bude mnohem víc. Kdybychom na to ukazovali v rámci unie sami, neuslyší nás. Pokud na to začneme ukazovat s Polskem, náš hlas zesílí. Pokud na to začneme ukazovat v rámci V4, unie musí naslouchat a bude slyšet naše námitky. Pokud je u nás ovšem někdo začne vyslovovat. Pro nového premiéra Petra Fialu je tzv. Green Deal příležitostí, jak pravil.

Princip V4 je uhelným kamenem naší existence v Evropské unii. Musíme v unii hledat své místo. A to rozhodně není dlouhodobě po boku Německa nebo Francie. Protože Německo i Francie žijí úplně jinou realitu a budou vždy prosazovat své zájmy. A tam budeme ve vleku. Jednoduše použitelní a bez vlastní politiky, která má hájit obyvatele naší republiky, ne zájmy bůhví koho na západě. Máme zkušenost s komunismem, jsme citelně chudší a unie je, přiznejme si, svou politikou nakloněná drtivě k prosazování právě západní politiky, která nemusí být nutně v náš prospěch. A tady musíme mít možnost zvednout hlas, který bude slyšet. A to bez spojenectví s dalšími podobnými zeměmi prostě nepůjde. 

Je vlastně fascinující, že se premiér Petr Fiala zaručil za Jana Lipavského, když musel vědět, že začnou čistky v našich mezinárodních vztazích, a to v prvních okamžicích vlády nemehel na zamini s našimi nejbližšími sousedy. Nejbližšími jak geograficky, tak diplomaticky. Lipavský a jeho náměstci očividně zastávají opačný názor na směrování naší republiky, než kterým jsme se posledních třicet let ubírali. Ona aby ta revize naší zahraniční politiky nevedla k tomu, že zrevidujeme jakýkoliv význam České republiky na celé mezinárodní scéně. Pak už se staneme jen pudlíkem německé diplomacie. To má být náš cíl? Maďarská špína, to je ale vytříbená diplomacie naší nové úderky na zamini. Neměl by Dvořák na minutu letět?

 

Vložil: Štěpán Cháb