Popelka poprvé bez Popelky. Zprvu si nebyla jistá, zda roli přijmout, kdosi ji ale popostrčil. Tajnosti slavných
22.12.2021
Foto: Se svolením: Filmové studio Barrandov - DEFA
Popisek: Nejkrásnější a navždy jediná Popelka Libuše Šafránková v pohádce režiséra Václava Vorlíčka Tři oříšky pro Popelku
VIDEO Místo říkadel s dětmi raději zpívala s babičkou Rusalku a jako Barunka dohnala celý štáb k slzám. A pak ji v pouhých dvaceti jediný film proměnil v nejúžasnější českou pohádkovou bytost všech dob. Letos poprvé budeme o Vánocích sledovat Vorlíčkovu Popelku s nostalgickou vzpomínkou na herečku, která byla jediná a jedinečná.
Nezaměnitelný smích a temperament, křehký vzhled, ladnost, bohatá kaštanová hříva, a pak ještě ty uličnické jiskřičky či bezedná hloubka žalu. Pohled zelených očí patřil k významným výrazovým prostředkům jedné z nejmilovanějších českých krásek a dlouhá léta si uchovala dívčí vzhled, takže navzdory přibývajícím desetiletím jí zpravidla nikdo neřekl jinak než Libuška.
Tři oříšky pro Popelku:
Plnoletá holčička
Narodila se 7. června 1953 v Šlapanicích u Brna. Její otec působil jako učitel a varhaník v tamním kostele, matka učila na brněnské oděvní průmyslovce. Ve školce ji to prý nebavilo, raději trávila čas s babičkou, která ji naučila spoustu oper a operet. Její nejoblíbenější byla árie z opery Antonína Dvořáka Rusalka. Herectví ji lákalo od dětství, takže brzy začala chodit do dramatických kroužků, a dokonce se naučila i jezdit na koni, což se jí později velmi hodilo. Ve škole vyhrávala s přehledem recitační soutěže a začala brzy hrát s ochotníky. A pak si splnila dětský sen. Přihlásila se k zkouškám na brněnskou konzervatoř a byla přijata. První velkou příležitost dostala jako Julie v Mahenově divadle a tehdy poprvé zaúřadoval osud.
Babička:
I rejža se nechal unést
Režisér Antonín Moskalyk totiž v té době právě řešil velký problém. Hledal představitelku Barunky pro svou Babičku, konkurzem prošly desítky dívek, stále to ale nebylo to pravé ořechové. Až konečně mezi nimi vynikla drobná Moravanka a ukázalo se, že měl šťastnou ruku. Po boku legendární Jarmily Kurandové se Libuška rozhodně neztratila a hned napoprvé dojala štáb až k slzám. Jak už to u filmu bývá, první přišla během natáčení na řadu scéna, kterou nakonec publikum vidí jako finální. Barunka přišla říct včeličkám, že babička zemřela, a plačící Libuška svým výkonem tak uchvátila, že i Moskalyk zapomněl na obligátní STOP.
Tři v tom:
(v představení Činoherního klubu v roce 1978)
Angažmá v ohrožení
Zrodila se hvězda, která se vzápětí přesunula do Prahy, kde získala angažmá v Divadle za branou Otomara Krejči. Jenže právě nastupovala tvrdá normalizace a první scénu, na níž v Praze působila, režim po pouhém půlroce nekompromisně zlikvidoval. A tak se stala posilou Činoherního klubu, který v té době také patřil k ohroženým divadlům. Nakonec ale na jeho jevišti působila během celé kariéry. A krátce nato měl problém další režisér. Okolnosti nadělily Václavu Vorlíčkovi jedinečnou příležitost natočit výpravnou pohádku, o takových možnostech a velkorysém rozpočtu si jiní mohli počátkem sedmdesátých let nechat zdát. Svoji Popelku viděl jako křehkou plavovlásku Janu Preissovou, zasáhl ale osud. Jana otěhotněla, takže se rozjel kolotoč konkurzů, hlavní představitelka ale stále nikde. Až si kdosi vzpomněl na Barunku, takže poslali scénář Libušce.
Zpívánky:
(s Ladislavem Gerendášem v jednom z nejstarších
a nejúspěšnějších hudebních pořadů pro děti)
Pokorná adeptka
Pak se měla sejít s Vorlíčkem, aby se vyjádřila, zda roli vezme, jenže dorazil kvůli natáčení na Baráčnickou rychtu s hodinovým zpožděním, přesvědčený, že tak dlouho na něj čekat nebude. A představte si, že čekala, navíc prý pokorně. Zpočátku si nebyla jistá, zda nabídku přijmout, protože právě v divadle zkoušela další novou inscenaci. K správnému rozhodnutí ji prý nakonec přiměl až tehdejší režisér Činoheráku Jan Kačer. Nakonec pendlovala mezi Prahou a Německem, aby stihla obojí, ani na jednom jejím výkonu to ale nebylo znát. A říká se, že se do ní během natáčení nejslavnější české filmové pohádky zamiloval nejen princ Pavel Trávníček, ale také celý štáb a všechna zvířata, která se před kamerou objevila.
Svatební cesta do Jiljí:
Životní role
Vorlíčkovy Tři oříšky pro Popelku se staly vánočním pokladem v mnoha zemích, a přestože jim pomalu bude půl století, neodmyslitelně patří k vánočním svátkům a diváky nejspíš nikdy neomrzí. Nejspíš i proto, že Vorlíčkova Popelka je úplně jiná. S tichou, pokornou pohádkovou dívkou má společný jen osud, tryská z ní ale temperament. A díky ní se Libuška stala pro publikum navždy Popelkou. Legendární role ji sice vystřelila na vrchol našeho hereckého žebříčku, přesto hvězdným manýrám nikdy nepodlehla a ke každé práci dál přistupovala mimořádně zodpovědně. A navíc se mistrně dokázala ubránit osudu představitelky jediné velké role.
(Pokračování v pátek 24. prosince)
Vložil: Adina Janovská