Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Rekordmanem z donucení aneb Nekonečný souboj s dluhy. I první republika totiž měla svého Pomeje. Tajnosti slavných

17.12.2021
Rekordmanem z donucení aneb Nekonečný souboj s dluhy. I první republika totiž měla svého Pomeje. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením: Národní filmový archiv

Popisek: Poznáte ho? Theodor Pištěk v jediné roli, která se vymykala jeho ‚škatulce‘ komických manželů a strýců. V dramatu Takový je život, jímž si zadělal na dlouholetý boj s dluhy.

VIDEO Stěží bychom našli film, v kterém by si nezahrál alespoň malou roličku. Ve vyhlášeného workoholika ho ale neproměnila láska k práci, ale velký sen, který se proměnil v dlouholetý průšvih.

Vděčným tématem bývají milionové zisky, které svým producentům vynášejí filmové kasovní trháky. Málokterý divák si ale uvědomuje, že filmová branže je v podstatě velkou ruletou a jediný nevydařený filmový projekt dokáže navždy obrátit život vzhůru nohama. Před dvaceti lety například doplatil na neúspěch velkofilmu Andělská tvář herec a producent Jiří Pomeje, v stejném průšvihu se ocitl už na samém konci němé éry nezapomenutelný Theodor Pištěk starší. Je otázkou, zda v roce 1929 opravdu tak moc toužil zahrát si v dramatu Takový je život po boku slavné ruské herečky Very Baranovské, nebo mu spíš šlo o další spolupráci s velkou láskou Máňou Ženíškovou.

 

C. a k. polní maršálek:

Velký plán zhatila válka

Narodil se 13. června 1895 na pražských Královských Vinohradech v druhém manželství herce, zpěváka a divadelního podnikatele Jana Pištěka s herečkou Marií Kočerskou, která vystupovala pod pseudonymy Žižkovská nebo Slánská. Historicky první ředitel Národního divadla v Brně založil svoji divadelní společnost Pištěkovo lidové divadlo už v roce 1877. O pět let později nechal postavit letní divadlo a od roku 1893 působila jeho společnost v nové dřevěné aréně, přezdívané Pištěkárna, která stála v místech dnešní vinohradské Slezské ulice. V roce 1900 ji nechal přestavět na budovu pro celoroční provoz, rozhodl zaměřit repertoár výhradně na činohru a pravidelně uváděl i světovou klasiku, která díky jeho dramaturgii dokázala oslovit i méně náročné lidové publikum. Na jeho scéně hrál Theodor s bratrem Janem od dětství, přes nesporný talent si ale jeho matka přála, aby se věnoval jiné profesi a zajistil si vysokoškolským vzděláním solidní a jistou existenci. A tak odmaturoval na Malostranském, gymnáziu, a poté se přihlásil k studiu medicíny. Jenže vypukla první světová válka a rázem bylo vše ze dne na den jinak.

 

Muži v offsidu:

Z ředitelny na scénu

Theodor musel narukovat do rakouské armády a v době, kdy sloužil v polském Krakově, se stal vášnivým návštěvníkem biografů. Mimořádně ho zaujaly především skandinávské filmy s norskou hvězdou němé éry Gunnarem Tolnaesem. Pod jejich vlivem už tenkrát napsal filmový scénář o neopětované lásce mladého klerika Mnichovo srdce, který pak v roce 1921 zfilmoval režisér František Hlavatý. Hlavní postavu v něm ale ztvárnil Roman Tuma a na Theodora zbyla postava postaršího chalupníka Holého. To jsem ale trošku předběhla událostem. Od roku 1907, kdy Jan Pištěk zemřel, se s vedením divadla potýkala jeho vdova Marie, takže jí Theodor po návratu do civilu začal pomáhat a ke studiu medicíny se už nikdy nevrátil. Brzy totiž začal na rodinné scéně tak excelovat jako herec, že mu už v roce 1919 Karel Hugo Hilar nabídl angažmá v Městském divadle na Vinohradech. V té době už měl za sebou první malou roličku v jedné z nejlepších českých komedií němé éry Pražští adamité, kterou natočil Antonín Fencl podle scénáře Miloše Havla.

 

Matka Kráčmerka:

Od hřebíku po lokomotivu

Tímto starým českým přirovnáním lze charakterizovat počátky jeho působení v kinematografii, v níž si vyzkoušel snad úplně všechny profese. Byl scenáristou, režisérem, ale především hercem, přestože odbornou průpravou nikdy neprošel, pomineme-li zkušenosti, které načerpal od svých rodičů. V roce začal vydávat s kolegou J. W. Speergerem měsíčník Revue filmu, který ale navzdory čtenářskému úspěchu zanikl z finančních důvodů už po dvou číslech. Poté co v dubnu 1926 odstartoval Karel Lamač provoz svého filmového ateliéru Kavalírka v Košířích, Pištěk v něm založil a vedl kantýnu. A v září 1927 přijal místo ředitele automatu Lucerna, za což se snesla na jeho hlavu mimořádně tvrdá kritika. Už tenkrát byl ale nenapravitelný workoholik, takže samozřejmě souběžně stíhal i filmování.

 

Ducháček to zařídí:

Pád do ‚škatulky‘

Na počátku kariéry slavil úspěch V počátcích své dráhy slavil úspěchy i jako charakterní milovník a v dvacátých letech se objevil i v některých rakouských a německých filmech. Rekordním byl v té době rok 1926, během nějž stanul před kamerou dokonce třináctkrát. V němé éře si stihl zahrát v 76 různých projektech. Charakteristickými znaky jeho herectví byla střídmá gesta, živelnost a bezprostřednost, velmi brzy ale zapadl do ‚škatulky‘ komických, bodrých a dobromyslných měšťáků, rozšafných a žoviálních otců a submisivních manželů, bojících se svých rázných životních družek. Z této jednotvárnosti se vymyká jen tragikomický, ušlápnutý manžel Hilbert, sžíraný žárlivostí, v Erotikonu, který natočil Gustav Machatý v roce 1929.

 

Funebrák:

Zaděláno na průšvih

Před kamerou také potkal svoji životní lásku, o čtrnáct let mladší vnučku malíře Františka Ženíška Marii, která vystupovala pod jménem Máňa Ženíšková. Měli spolu dceru Aničku a a syna Theodora, známého filmového výtvarníka a držitele Oscara za kostýmy k velkofilmu Miloše Formana Amadeus. S Máňou si poprvé zahrál v roce 1926 v melodramatu Miroslava J. Krňanského Příběh jednoho dne, a zatímco na filmovém plátně se několikrát setkali coby otec s dcerou, v soukromí jejich vztah nabral úplně jiný směr. Vrcholem tohoto období se stalo právě již zmíněné drama Takový je život, v němž ztvárnila hlavní postavu ruská filmová hvězda Vera Baranovskaja a svůj nejlepší výkon před kamerou odvedla i jeho Máňa. Problémy se ale objevily hned zpočátku, kdy původní investoři nakonec od projektu ustoupili. Tvrdohlavý Pištěk se ale filmu nechtěl vzdát, zda kvůli Veře nebo Máně zůstává navždy otázkou. Každopádně si na jeho dokončení půjčil rovný milion, což byly za první republiky obrovské peníze. Jenže tržby nakonec nesplnily očekávání, takže Pištěkova rodina bojovala s gigantickým dluhem dlouhých čtrnáct let a občas kvůli němu dokonce na jejich dveře zaklepali i exekutoři.

 

Tři vejce do skla:

Nesmrtelný Kondelík

Jeho nejčastější filmovou partnerkou se stala Antonie Nedošinská, jráli spolu v 45 filmech, z nichž ve dvanácti byli před kamerou manželé. Stali se ztělesněním filmové ‚kondelíkovštiny‘, nejpopulárnější román Ignáta Herrmanna Otec Kondelík a ženich Vejvara byl totiž zfilmován několikrát. Režiséři a mladí herci se měnili, manželé Kondelíkovi ale zůstávali stále stejní – Pištěk a Nedošinská. A s Kondelíkem měla řada dalších Pištěkových postav mnoho společných rysů. S nástupem zvukového filmu už ve své strýcovské škatulce zakotvil nadobro a s dramatickými postavami se rozloučil nadobro. Po další velké dramatické postavě, jakou byl uhlíř a alkoholik ve filmu Takový je život, toužil marně a tajný sen mu nesplnila ani později znárodněná kinematografie, na jejímž budování se podílel i jako funkcionář revolučního Svazu českých filmových pracovníků. Dvakrát se vrátil i k divadelnímu herectví, v letech 1936-44 hrál v nuselském Tylově divadle a  v letech 1947-51 byl členem souboru Městského oblastního divadla Praha-Žižkov, respektive Praha-Libeň a spolupracoval také s rozhlasem.

 

Princezna se zlatou hvězdou:

I z mála udělal ‚majstrštyk‘

V roce 1941 se stal nositelem Národní ceny za film Poslední podskalák, v němž ztvárnil postavu hlídače Franty Houžvičky, v roce 1946 převzal ocenění Průkopník českého filmu a v roce 1955 mu byl udělen titul Zasloužilý umělec. Po roce 1945 už sice hrál jen menší role, i v nich ale naplno vynikla jeho bodrost a obrovský smysl pro humor, ať už to byl Karel Hampl v Čapkových povídkách, rychtář Toužil v Nezbedném bakaláři, pražský purkmistr v legendárním historickém filmu s Janem Werichem Císařův pekař a pekařův císař či kulturní referent v nesmrtelné komedii s Jaroslavem Marvanem Anděl na horách. Jeho poslední rolí se stal pobočník prince Radovana v nestárnoucí pohádce režiséra Martina Friče Princezna se zlatou hvězdou, během natáčení už ale bylo znát, že ho trápí zdravotní problémy. Jedinečný herec Theodor Pištěk zemřel náhle 5. srpna 1960 ve své rekreační vilce v Mukařově.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská