Políbí Rakušan prsten a přijme syrské sirotky? Jeho lačné rety už se blíží. Komentář Štěpána Chába
komentář
17.12.2021
Foto: Se svolením Víta Rakušana
Popisek: Vít Rakušan, citlivý rodič a stejně citlivý rodící se ministr vnitra
Jako čertíci z krabičky. Tak se dá nazvat čirá radost z převzetí vlády nad Českou republikou. A půjdou se dělat nepopulární kroky, které si předchozí vláda udělat nedovolila, nebo které, s ohledem na přání obyvatel, dělat nechtěla. Ozvala se totiž Michaela Šojdorová, sluníčko českého aktivismu v Evropském parlamentu. A že prý nastala doba na přijetí těch zatrolených syrských sirotků. Teď už ano.
„V Řecku jsou stále nedoprovázené uprchlické děti, které potřebují pomoc, zdravotní péči a vzdělání. Česká republika má určitě možnost se připojit k programu dobrovolné solidarity a obnovit relokační programy, které u nás velmi dobře fungovaly v minulosti,“ prozradila lidovecká europoslankyně Šojdrová serveru Euractiv. A já i s obrázky vidím, jak jí muselo cukat v koutcích.
Předchozí vláda se k sirotkům stavěla velmi pevně. „Žádné děti, které by byly bezprizorní, opuštěné a vhodné k relokaci do České republiky, nejsou. Je tam celá řada sedmnáctiletých Afghánců a Pákistánců, kteří z mého pohledu nemají šanci na nějakou rozumnou resocializaci v ČR,“ řekl Jan Hamáček ve své době, kdy Šojdrová byla na vrcholu svých apelů k přijetí dospělých sirot a jezdila se do uprchlických táborů fotit v obětí s když ne rovnou ještě nenarozenými embryi, tak alespoň několikadenními nemluvňaty. To se psalo druhé čtvrtletí minulého roku a kramfleky vlády byly ještě pevné. Za sebou jsme měli hvězdnou chvilku s červeným svetrem i triumfální provolání, že jsme best in covid. Čerstvě se chystala trachtace na Karlově mostu.
Ale doba se změnila, Šojdrová s trpělivostí krajty počkala. A dočkala se. Server Euractiv oslovil nastupujícího ministra vnitra Víta Rakušana za STAN. Jak se staví k otázce syrských sirotků a jejich přijímání do České republiky? Žerty stranou, Vít Rakušan si vykasal své volbami napumpované lidskoprávní sebevědomí a pravil: „Sám jsem rodičem a neochota pomoci dětem z válečných oblastí je pro mě nepochopitelná a velmi citlivá záležitost. Migrační politika státu by měla stát na pečlivém a individuálním posuzování okolností jednotlivých žádostí, nikoliv na tom, že se pro jistotu všechny odmítnou.“
Červený svetr se volbami do Sněmovny změnil na hadr na podlahu a přichází nové doby. Plné obohacující politiky. Protože, přece, patříme na Západ. Se vším všudy. No dobře, ne se vším všudy, výhody čerpat nebudeme, ale zodpovědnost, tu popadneme za pačesy. Loni se přičinil vítr z aktivistických velehor Jaroslav Mika, který zastupoval hurá soubor se jménem Češi pomáhají. Na Hamáčkovu necivilizovanou obhroublost řekl rázně: „Musíme vyvrátit myšlenku pana Hamáčka, že lze relokovat pouze osmnáctileté Afghánce, kteří navíc představují bezpečnostní riziko. (…) Tato informace je nepravdivá – jiné státy relokují i děti mladší 15 let. Řecká vláda to taky opakuje.“ Žádní sedmnáctiletí habáni, ale patnáctiletí habáni, to je úleva. A právě aktivista Miko se s Rakušanem setká ještě tento týden. O čem asi budou jednat?
A že by v tom byl Rakušan opuštěn jako maják na Mysu beznaděje? Ani vzdáleně. Spolu, rukou společnou a nerozdílnou. „Pan Rakušan se k tomu několikrát vyjádřil kladně, chce změnit status quo. Pomáhala nám i paní předsedkyně budoucí vládní strany (TOP 09) Markéta Pekarová Adamová, Piráti k tomuto tématu taky měli rozumný postoj,“ doplnil Miko pro Euractiv.
A humanitárně výdělečné neziskovky, které na migrantech jakéhokoliv druhu chtějí vydělávat stejně jako Lukašenko nebo Erdogan, už mají připravené dostatečně uvědomělé rodiny s touhou po postpubertálním nemluvněti a trochu toho bakšiše ve formě grantů. Čekají jen na povolení vlády. A to se pomalu blíží. Protože Vít Rakušan, představte si to, Vít Rakušan je sám také rodičem, jak řekl, a proto nechápe ten odpor. Dobrý začátek vlády, povedený. On ten populismus, začínám mít pocit, není od věci. Znamená, že politik poslouchá, co po něm lidé chtějí a co nechtějí, a snaží se jim vyhovět. Co je na tom špatného?
Vložil: Štěpán Cháb