Kdy bude konečně na světě blaze? Až se budou všichni lidé na sebe usmívat a přestanou si kopat jámy. Tajnosti slavných
10.12.2021
Foto: Se svolením Český rozhlas
Popisek: Oldřich Nový v představení Nového divadla Kavárnička
AUDIO / VIDEO Tak znělo celoživotní krédo legendárního herce, který v pouhých šestadvaceti povýšil operetu na umění a stal se vzorem gentlemanství a elegance. A do jeho divadla pak vodily ženy partnery na kurzy, jak se správně chovat k dámě.
Vzor vytříbeného vkusu, prvorepublikový elegán, který dodnes nemá konkurenci. Do ženění se ale nezapomenutelný Oldřich Nový právě nehrnul, k svatbě ho přiměly po dlouholeté známosti až tchánovy peníze. Svoji lásku málem zaplatil životem a odmítl se rozvést, i když kvůli ní skončil dokonce v nacistickém koncentráku. Přestože ho pak zdravotní problémy sužovaly až do smrti, na své životní krédo, že je smích kořením života, nikdy nerezignoval. Říkával, že dokud se člověk dovede smát, je živ, a až se začnou všichni lidé na sebe usmívat a přestanou si kopat jámy, pak bude na světě blaze. A podle toho také žil, tvořil i jednal.
Na tý louce zelený:
Tatínka sice poslechl, ale…
Oldřich Albín Nový se narodil 7. srpna 1899 na Žižkově, tedy v době, kdy tato proslavená dělnická čtvrť ještě nebyla součástí velké Prahy. K herectví ho přivedlo maminčino čtení pohádek, o které si říkal stále dokola, dokud je neuměl celé zpaměti. A také otec Antonín, jenž jako vrchní hasič zajišťoval požární hlídku ve všech pražských kinech, a strýc Miloš, který hrál v Národním divadle. Otec si ale přál, aby se vyučil řemeslu, které by představovalo zajištěnou budoucnost, takže se stal sazečem (připravoval texty, určené k vytištění – pozn. red.). Divadlo mu ale nedalo spát, takže začal velmi brzy vystupovat s ochotníky a první angažmá dostal už v devatenácti letech v Ostravě. Po jedné sezóně přešel do Brna, kde působil jako herec, režisér a od sezony 1925-1926 také jako šéf operety Zemského divadla. A právě v Brně se mimo jiné seznámil s kolegou Willi Forstem, který později za války významně ovlivnil jeho život.
Falešná kočička:
Otec nové operety
V té době sice byla opereta nejziskovějším divadelním žánrem, stále na ni ale bylo pohlíženo s despektem. A právě Nového přístup ji povýšil z lidovosti a pouliční vulgárnosti na vyšší, uměleckou úroveň. Začal vystupovat i v rozhlasu, jako první přivedl do studia celý operetní sbor, sestavoval a sám uváděl úspěšné Radiokabarety a režíroval i první český muzikál No, No, Nanette! V roce 1925 napsal jednu z nejúspěšnějších revuí Z Brna do Brna, která se dočkala 109 repríz. V dalších letech se snažil v Brně o hudební komedii, v které se mluví, zpívá i tančí, veškeré výstupy ale nebyly prvoplánové, musely souviset s dějem. Mimo jiné také nastudoval s E. F. Burianem Žebráckou operu Bertolda Brechta, v níž si zahrál hlavního hrdinu Mackie Messera. V Brně působil až do roku 1935, během šestnácti let režíroval více než 150 zpěvoher a v mnoha z nich také hrál hlavní role. Časem se ale začaly kupit neshody. Vedení divadla zamítlo jeho žádost, aby se v Redutě na Zelném trhu hrály pouze hudební komedie, objevovaly se výhrady k jeho stylu vedení operet, a tak se začal poohlížet po jiném angažmá.
Neříkej žádné ženě o srdce:
Rázná slečna mu to nandala
Málokdo už dnes ví, že ho láska k filmu přivedla poprvé před kameru už v éře němého filmu. V roce 1922 ztvárnil jednu z vedlejších postav ve filmu Neznámá kráska, který natočil Přemysl Pražský podle stejnojmenné frašky o téměř odhalené manželské nevěře. Na další příležitost si ale musel počkat až do roku 1934, kdy ho obsadil Vladimír Majer coby lupiče gentlemana, přezdívaného Monokl Fredy, v komedii Rozpustilá noc. A tehdy také Oldřich na filmovém plátně poprvé zpíval. V moravské metropoli také poznal svoji budoucí životní partnerku, o tři roky mladší Alici Wienerovou-Mahlerovou. Byla uměleckou fotografkou a seznámili se, když Oldřich využil jejích profesionálních služeb. Po letech na něj dcera Jana práskla v televizním dokumentu, že se prý tenkrát choval povýšeně a předváděl se. Slečna fotografka ho ale utřela jako zpocené okno, takže se zastyděl, koupil obrovskou kytici a šel se omluvit. A pak přicházel stále častěji.
Mé děvče má svůj doktorát za pultem:
Zeť hrál a tchán platil
V roce 1935 se vrátil do Prahy a převzal Nové divadlo v Stýblově paláci na Václavském náměstí (dnešní pasáž Alfa), které bylo po necelé jedné sezóně považováno v té době za absolutní propadák. Nešťastné bylo už jeho samotné umístění. Jen o pár desítek metrů dál bylo Osvobozené divadlo Voskovce a Wericha, téměř stejně daleko na opačnou stranu divadlo D 35 E. F. Buriana a naproti Divadlo Vlasty Buriana. Není divu, že se Oldřichovi zpočátku moc nedařilo, a tak budoucí tchán, bankovní ředitel Wiener, přišel s nabídkou: Půjčí mu provozní kapitál, když se s jeho dcerou konečně ožení. Svatba se konala 11. června 1936, v době, kdy už se naplno rozjížděla Oldřichova filmová kariéra, a významný židovský bankéř zřejmě sledoval s obavami nástup fašismu v Německu a doufal, že sňatek s filmovou hvězdou jeho dceru ochrání.
Na děvče mi nesahej:
(z filmu Advokátka Věra)
Roztomilý komik
Alice se starala v divadle o finance a reklamu, překládala divadelní hry a při jednáních v zahraničí dokonce dělala Oldřichovi tlumočnici. „Nebýt jejího vedení, kdo ví, zda by vydržel první léta,“ konstatoval uznávaný znalec českého hudebního divadla Ivo Osolsobě ve své knize, nazvané Muzikál je, když…, kterou vydalo v roce 1967 nakladatelství Supraphon. Až po filmových úspěších se konečně podařilo divadlo tak naplnit, že vydrželo s jedinou premiérou ročně. V roce 1936 se totiž Oldřich představil filmovému publiku jako komorník Alfons v komedii Hugo Haase Velbloud uchem jehly, jako hrabě Moretti v legendární Uličnici Vladimíra Slavínského, milionář Nerad v Rozkošném příběhu a sňatkový podvodník Gustav Horowitz v hudební komedii Karla Lamače Na tý louce zelený. A pak už se jeho kariéra filmové hvězdy rozjela naplno a do jeho divadla začaly proudit zástupy. Okouzloval totiž především ženy svým šarmem a inteligentní ironií a říká se, že vodily do hlediště jeho divadla své partnery, aby konečně pochopili, jak se má pravý gentleman chovat k dámě.
(Pokračování v pondělí 13. prosince)
Vložil: Adina Janovská