Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jsme na začátku transformace lidského života. Budeme 'zlatí', nebo 'černí'? Okénko ´ven´ Miloše Horkého

28.11.2021
Jsme na začátku transformace lidského života. Budeme 'zlatí', nebo 'černí'? Okénko ´ven´ Miloše Horkého

Foto: Ilustrace Pixabay (stejně jako snímky v článku)

Popisek: Náš svět, jak ho známe, stojí na prahu velikého předělu

Člověk existuje asi milion let. Umí psát asi tak 6000 let, zemědělství ovládá o něco déle. Věda jako dominantní faktor při formování názorů vzdělaných lidí existuje asi 300 let, věda jako zdroj technického pokroku v hospodářství asi 200 let. Když vezmeme v úvahu, jak se věda v poslední době prosadila skoro ve všech oblastech, musíme předpokládat, že jsme na úplném začátku transformace lidského života.

Jaký bude vliv vývoje vědy na lidský život v dalším stadiu, je věcí domněnek, ale přímé účinky vědy přispěly k rozptýlení mnoha, bohužel nikoliv všech, tradičních pověr. Za tradiční pověru považujeme i náboženství všeho druhu, a především ortodoxní abrahámovská náboženství, náš evropsko-arabský výmysl.

Věda ve světě pověr a náboženských dogmat

Zatmění Slunce bylo prvním z přírodních jevů, jež představovalo počátek úniku z osidel pověry do vědy. Babylónští kněží je uměli předvídat, a pokud jde o zatmění Slunce, jejich předpovědi byly vždy pravdivé. Kněží si však tuto znalost chránili jako své tajemství a používali ji jako prostředek pro upevnění vlády nad obyvatelstvem.

Podobné to bylo v Egyptě. Nilské záplavy a povodně byly po mnoho staletí centrem života a předmětem náboženských rituálů starověké egyptské společnosti. Záplavy udělaly starověký Egypt nejstabilnější společností, jakou svět kdy ve své historii poznal. Náboženská elita vyprodukovala bohatý systém komplikovaných symbolů, který čerpal z mytologie. Tady leží počátky skvělé egyptské kultury.

Ale i zde kněží podváděli. Měli 'Nilometr', prostředek, který byl držen egyptskými kněžími v největší tajnosti a který umožňoval předvídat míru záplav na řece Nil. Sestával z měřících stanic, trvale umístěných na řece Nilu, které po tisíce let uchovávaly grafy a značky, jež umožňovaly kněžím předvídat úroveň ročních povodní. Použitá kalibrace hladiny vody tak umožňovala předpovídat úroveň sklizně, ale tím i sociální a politickou situaci v Egyptě, od hladomoru až k předpovědi hojnosti. Ve starém Egyptě se tyto 'Nilometry' nacházely v chrámech, kam byl povolen přístup jen kněžím. Zde tedy máme na příkladu Mezopotámie a Egypta historický zdroj, jak vznikaly 'elity'.

 

Egypt, pyramida

Jak ovládnout společnost, na to přišlo lidstvo už v dobách starověkých civilizací

Pověry a náboženství ovládaly lidské myšlení až do 17. století. V Anglii Charles II. založil společnost Royal Society, a tím udělal z vědy módu. Tehdy bylo  zvykem mezi vzdělanými muži podrobovat pověry kritickému myšlení. Osvícení se šířilo od dvora postupně do nizších vrstev. Poslední soud s čarodějnicemi se v Anglii odehrál v roce 1664, u nás to bylo v roce 1756, kdy musela zasahovat Marie Terezie. Vítězství lidskosti a zdravého rozumu v této věci bylo téměř výhradně způsobeno šířením vědeckých názorů. Ukázala se neudržitelnost dosavadního způsobu myšlení, který byl 'přirozený' v době před věkem racionalismu. Teprve v době Louise Pasteura (1822-1895) se dalo tvrdit, že medicína se stala vědou. Snížení lidského utrpení v důsledku pokroku v medicíně je však mimo všechny kalkulace.

Z díla velkých mužů 17. století tak vznikl nový pohled na svět a možnosti vědy. Studium antropologie však přináší poznatek, že i dnes je ve vědomí lidí živeno množství nepodložených přesvědčení, jež mají vliv na jejich životy. Je velkým pokrokem, že nemoc už není přičítána magii, nízká úroda neznamená, že lidstvo rozhněvalo bohy, zatmění a komety jsou předvídatelnými úkazy. Přece však životnost pověr je i dnes obklopena tabu a i dnes jsou vyráběny pověry, u kterých je nutno předpokládat, že následky porušení tabu budou strašná.

Tři součásti vědění

V 17. století vznikla ve vědeckém myšlení zcela moderní koncepce, která předtím neexistovala. Byly formulovány tři součásti vědění, které zakládaly vědecký přístup:
(1) Poznatek, že zkoumání skutečnosti by mělo být založeno na pozorování, a nikoli na autoritě stojící mimo vědu.
(2) Poznání, že 'neživý svět' je samostatný, sebeudržující systém, v němž všechny změny probíhají v souladu s přírodními zákony.
(3) Lidstvo bylo poctěno Koperníkovým zákonem, že Země není středem vesmíru.

V důsledku Koperníkova objevu došli někteří filozofové k poznatku, že člověk, bohužel, není účelem tohoto světa. Co Koperník, Galileo a Newton udělali pro astronomii, Darwin učinil pro biologii. Darwin však podobně jako Koperník, Galileo a Newton ohrožoval indoktrinaci ortodoxní teologie.

V důsledku vědeckého poznání vyrostla oproti náboženskému přesvědčení o zjevení víry nová filozofie, jež přinášela změnu pojetí člověka a chápání jeho úlohy ve vesmíru, což vyžaduje zbavení se veškeré indoktrinace – viz všechna náboženství a neblahá a zmatená moderní zkušenost s elektromobily, jadernou energií, ropou a zemním plynem.

Úloha člověka ve vesmíru

K indoktrinaci se ještě dostaneme, ale pokud si chcete udělat názor na vývoj úlohy člověka ve vesmíru, přečtěte si Dantovu Božskou komedii, jež vám dá obraz, jak středověký člověk chápal svůj úděl. Země je v ní středem vesmíru, zlí lidé jsou po smrti trestáni ve středu země, ctnostní lidé jsou odměněni na hoře Purgatory (Očistec), jež leží na opačné straně zeměkoule proti Jeruzalému. Dobří lidé, poté co byli na Purgatory očistěni, si užívají věčné blaženosti. V tomto světě nejsou žádná tajemství, vše je přehledné a dostupné. Celý vesmír je jako domeček na hraní, lidské panenky si hrají a majitel domečku, pánbůh, o panenky prostřednictvím kněží pečuje. Vesmír je malý a uspořádaný. Dante zpívá i o českých králích, Otakarovi a Václavovi, zpívá i o Vltavě a Labi.

 

Středověk

Kritické myšlení namísto zjevení víry stálo u počátků zjištění, že člověk není středobodem všeho dění

Moderní svět

Moderní svět, jak ho známe, je však zcela určitě naprosto odlišným místem k živobytí. Od vítězství Koperníkova systému víme, že Země není středem vesmíru. Na nějaký čas ho nahradilo Slunce, ale pak se ukázalo, že Slunce v žádném případě není pánem mezi hvězdami, ve skutečnosti je hvězdou sotva střední třídy. Ukázalo se také, že vesmír zahrnuje neuvěřitelné množství volného prostoru. V předvědeckém světě moc patřila Bohu. Život člověka a morálku řídil Bůh, ale i tak lidstvo vyvolávalo často boží nelibost. Teologie měla pak vždy po ruce vysvětlení, obvykle šlo o 'boží trest', který se projevoval jako zemětřesení, morová nákaza, hladomory a porážky ve válce.

Ve vědeckém světě je vše jiné. Není to modlitba či pokora, které způsobují, že dosáhneme štěstí. Dosáhneme ho tím, že si osvojíme znalost přírodních zákonů. Tím získáme schopnost, která je mnohem větší a spolehlivější, než je možno získát modlitbou. Ani pan farář, biskup, kardinál či sám papež nemůže říct, zda vaše modlitba byla v nebi příznivě vyslyšena. Říkalo se, že víra může hory přenášet, ale nikdo tomu nevěřil. Nyní říkáme, že atomová bomba může odstranit horu, a nikdo o tom nepochybuje.

Na rozdíl od všeobecného života v biosféře, který vznikl asi před dvěma miliony let, od života, který je nadán látkovou výměnou a darem reprodukce, je život Homo sapiens, který tu máme asi sto tisíc let, jen krátkým a přechodným jevem. Není to určitě věc, okolo které bychom měli dělat tolik povyku. Ale přece jen – v důsledku vědeckého pokroku my, lidé, musíme být připraveni na to, že se staneme 'bohy'.

Lidská práva

Teologové vzývali jediného Boha jako absolutní veličinu. Liberálové 18. století vzývali člověka úplně stejným způsobem. V důsledku toho se na místo pošlusnosti Bohu objevil pojem lidská práva, ve smyslu všichni lidé jsou si rovni. Je na zvážení, zda členové lidského rodu skutečně jsou nadáni od přířody stejně, neboť lidský vývoj je důsledkem evoluce, která probíhá výběrem příznivé varianty.

Nicméně byli a jsou tu lidé, kteří tvrdí, že všichni mají mít stejná práva. Taková situace už historicky nastala, nebylo to však proto, že všichni lidé jsou stejní biologicky, ale protože v politických programech existovaly jisté specifické důvody pro tuto skutečnost. V dávné době jím byl komunismus.

Lidstvo nikdy nemělo stejná práva. V době, kdy lidstvo začalo zaznamenávat své dějiny, už existovalo otroctví. Později přišlo nevolnictví a nájemná práce. Lidstvo bylo vždy vedeno a ovládáno elitami, ať už to byli králové, faraóni, proroci, nebo dobře ukrývaná klika jejich pomahačů - kněží. Je vcelku zřejmé, že tyto elity jsou vybrány podle majetkového censu. Ale pokud nastane situace, že všichni lidé by měli mít stejná práva, protože jsou stejní biologicky, je to selhání těchto elit.

Historie nás učí, že lidstvo není nadáno stejnými politickými právy. Toto poznání se stává nebezpečným, je-li nějaká skupina vybrána jako 'vyšší' nebo 'nižší', například skupina 'zlatá' a skupina 'černá' (viz níže). To platilo vždy, a zejména to platí o skupinách, které jsou dnes ve světě mocné – o dnešních 'elitách'.

 

elity

Stojíme na prahu nového uspořádání. Kdo se poveze a kdo bude vůz s elitami tlačit vpřed?

Střelný prach

Elity měly vždycky dobrý důvod svět centralizovat, tedy podřídit jej jednomu vedení. V pozdním středověku věda přinesla objev, který měl pro centralizaci zásadní význam. Se střelným prachem, dělostřelectvem, puškami a pistolemi Evropa ovládla téměř celý svět. Tím byl dán zdroj pro centralizaci a od tohoto dne až dodnes orgány státu navyšují svou moc.

Další důležitá etapa vývoje vědy a vědecké techniky je spojena s elektřinou, ropou a plynem. Telegraf umožnil, že se zprávy mohly šířit rychleji než poslové na koních, a za druhé, velké organizace, jako třeba velké firmy nebo i stát, se daly mnohem snadněji podrobit detailnímu řízení z centra. Kontrolou elektrárny pak lze dosáhnout té nejvyšší centralizace, jakmile se společnost stane závislou na osvětlení, vytápění a vaření. Podobný efekt má i zásobování ropou a plynem. Je tím tedy dán další zdroj pro centralizaci a orgány státu mohou opět navyšovat svou moc.

Komunikace a ekonomika

Globalizace je díky postupu vědy nezastavitelná. Svět je dnes propojen komunikačně i ekonomicky. Tak jako si církve v antickém světě vymyslely hřích jako přestoupení božích přikázání a celý duchovní a mravní život se točil kolem hříchu, tak i dnes jsme prostoupeni ideologií změny klimatu a duchovní a mravní život se točí kolem hříchu dodržování jeho globálních pravidel.

Nyní však stojíme před skutečně vážným problémem. Svět ohrožuje přelidnění. Vznikají dvě skupiny, jedna bohatá se stárnoucí populací, říkejme jí zlatá, a druhá chudá skupina, s rostoucí populací, říkejme jí černá. Příslušníci zlaté skupiny mají už dávno jasno a jdou cílevědomě za svým cílem. V černé skupině naopak vládne zmatek při hledání příčin potíží, čehož je projevem Green Deal či boj proti vakcinaci. Zlatá skupina má k dispozici všechny informace, černá skupina bloudí, protože  je záměrně indoktrinovaná.

Zlatá skupina už ví, že ne hloupá a krutá válka, ale biologie a medicína ovlivní sociální strukturu společnosti. Nelze předvídat, co přinese vědecká genetika, ale je jisté, že její programy mohou změnit přirozenou povahu rostlin, živočichů a lidí. To je důvod, proč proti vakcínaci lidé dnes protestují po celé Evropě. Úspěch takových genetických změn však bude nabíledni, neboť to budou kanovníci na kazatelnách, kteří to lidem 'vysvětlí'.To je důležité, aby byly odstraněny emocionální překážky pro přijetí příslušných politických a zdravotních programů.

Velký předěl

Ano, svět stojí na prahu velikého předělu. Na začátku této úvahy jsme mluvili o tom, že věda přináší transformaci lidského života. Věda však nemá v popisu zabezpečit vítězství humanity a zdravého rozumu, jejím cílem je 'jen' objevování přírodních zákonitostí. Je odpovědností lidstva zabránit přelidnění planety. Až přijde ta kritická fáze přelidnění, může být důležité, zda jste členy skupiny zlaté nebo černé. Dokážeme odolat tabu, jež se kážou z kazatelen, a lidstvo udržet v hranicích lidskosti?

Budeme 'zlatí', nebo 'černí'?

 

Tento článek byl sepsán na základě úvah matematika Bertranda Russela (1872 - 1970) a teoretického fyzika Stephena Hawkinga (1942-2018)

 

Miloš Horký

Vložil: Miloš Horký