Studie MasterCard: Hlavní město Praha je ekonomickou jedničkou

Foto: archiv

Popisek: Peníze, ilustrační foto

Společnost MasterCard ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze zveřejnila výsledky unikátního projektu MasterCard česká centra rozvoje 2013. Tentokrát se studie zaměřila na socioekonomický vývoj ve všech 14 krajích České republiky.

Ten je následně dáván do souvislosti s veřejnými financemi a místními poplatky v krajských městech. Ze srovnání současné socioekonomické situace krajů s rokem 2001 vyplynulo, že situace je ve většině regionů v zemi dlouhodobě stabilní, což je vidět i na příkladu hlavního města. Praha nyní vykazuje v žebříčku nejlepší pozice, stejně jako v roce 2001. Celkově jediné výraznější zlepšení zaznamenal Plzeňský kraj, který se v celkovém žebříčku posunul ze sedmé na třetí pozici za Hlavní město Prahu a Jihočeský kraj.

Socioekonomická úroveň v Hlavním městě Praha

Hrubý domácí produkt na obyvatele a míra nezaměstnanosti patří mezi tradičně sledované ukazatelé ekonomické výkonnosti regionu. Praha  dle hrubého domácího produktu na obyvatele vykazuje úplně nejvyšší hodnotu z celé republiky. V kategorii nezaměstnanosti naopak reprezentuje zcela nejnižší hodnotu. V hlavním městě také výrazně vzrostla průměrná mzda. „Praha si dlouhodobě drží mezi regiony pozici ekonomické jedničky. Kromě nejnižší míry nezaměstnanosti a nejvyššího hrubého domácího produktu vykazuje také jednoznačně nejvyšší mzdovou úroveň. Zatímco v roce 2001 byla průměrná mzda v Praze 20 800 korun, v roce 2012 dosahovala 34 420 korun. Pozitivní situaci na trhu práce lze doložit také dle dlouhodobě  nejnižšího počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo. Praha také obsadila první místo v kategoriích čistého disponibilního důchodu domácností na obyvatele, nejvyšší naděje dožití mužů i žen nebo nejvyššího podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí,“ uvedl Ing. Milan Damborský, Ph.D., zástupce ředitele Střediska regionálních a správních věd Vysoké školy ekonomické, vedoucí zpracovatelského týmu studie MasterCard česká centra rozvoje. Nejmenší počet uchazečů na jedno pracovní místo vykazuje Praha, kde na jednu volnou pozici připadá 3,7 uchazečů.

„Socioekonomické ukazatele určují nejen to, jak se v daném regionu bydlí, pracuje, tráví volný čas a podobně. Podle průzkumů je to i jeden z aspektů, který má vliv na délku života místních obyvatel. Lidé v regionu s dobrou socioekonomickou úrovní se v průměru dožívají vyššího věku a jsou zdravější. I z toho důvodu je našim nezpochybnitelným úkolem pracovat tak, aby Praha vždy dosahovala co nejvyššího skóre. To je cíl, který pro mě  bude stále prioritou,“ řekl Jiří Nouza, náměstek primátora hl. města Prahy.

Vývoj veřejných financí

Největší zadlužení na jednoho obyvatele mezi kraji vykazoval v roce 2012 Karlovarský kraj, téměř 7 tisíc korun na osobu (není zařazena Praha). Dluh Olomouckého kraje přesahuje 6 tisíc Kč na 1 obyvatele. Z dalších krajů vykazuje dluh vyšší než 3 tisíce Kč pouze Pardubický kraj s 3 902 Kč a Ústecký s 3 242 Kč na osobu, s výrazným odstupem následují kraje Pardubický a Středočeský. Naopak nulový dluh vykazuje kraj Plzeňský, druhý nejméně zadlužený v přepočtu na obyvatele je kraj Jihočeský. V posledních třech letech má zadlužení vzestupný trend v Karlovarském, Ústeckém, Jihomoravském, Olomouckém, Moravskoslezském kraji a na Vysočině, trend sestupný zaznamenal pouze Plzeňský a Pardubický kraj. Zadlužení kraje je ovlivněno celoevropským ekonomickým poklesem, který ovlivňuje příjmovou stranu rozpočtu krajů, a také systém čerpání fondů EU, které předpokládají předfinancování projektů. Praha představuje z hlediska veřejných financí velmi specifickou jednotku. Je totiž zároveň obcí i krajem. Není tak porovnatelná ani mezi městy ani mezi kraji. Porovnatelná je jen v případě agregování dat obcí a krajů. Například při součtu příjmů obcí a krajů na obyvatele vykazuje Praha příjem 50 730 Kč (rok 2012), což je o více než 20 tis. Kč více než v případě Zlínského kraje.

Poplatky za psy, lázně, rekreační pobyty

Hlavní město Praha vykazuje vůbec nejvyšší hodnotu příjmů krajských měst z místních poplatků, což je rozhodně dáno tím, že je Praha nejlidnatějším městem republiky. Město má nejvyšší příjem z poplatků ze psů, poplatků za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatků za užívání veřejného prostranství, poplatků ze vstupného, poplatků z ubytovací kapacity, poplatků za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Praha navíc uplatňuje specifický systém, protože nezpoplatňuje odpad dle zákona o místních poplatcích, ale dle zákona o odpadech. Ve městě si každý občan může vybrat četnost svozu a objem odpadní nádoby. Veškeré příjmy, které plynou městu z vybraných poplatků za svoz odpadu, jsou na příslušné výdaje spojené s odstraněním odpadu po celém území hlavního města. Tyto příjmy však nepokrývají veškeré náklady a město na odstranění odpadu doplácí ze svého rozpočtu.

Místní poplatky odvádí obyvatelé přímo městu. Proto bylo v rámci studie i hodnoceno, jaké možnosti plateb město nabízí. „Při posuzování hotovostních a bezhotovostních plateb na úřadech jsme v řadě měst narazili na významné administrativní překážky související s platbami kartou. Výsledky studie nás inspirovaly k přípravě systému, který by usnadnil přijímání karet a zvýšil tak komfort občanům a případně také usnadnil související administrativu,“ uvedl Miroslav Lukeš, generální ředitel MasterCard Europe pro Českou republiku a Slovensko.

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ! Těšíme se na ně.

Vložil: Redaktor KL