Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Na barikády. Případně do cukrárny. Dvě cesty, Češi v zásadě volí tu druhou. Komentář Štěpána Chába

komentář 22.11.2021
Na barikády. Případně do cukrárny. Dvě cesty, Češi v zásadě volí tu druhou. Komentář Štěpána Chába

Foto: Pixabay

Popisek: Na procházce

V Rakousku se sešlo na 40 000 protestujících a udělali řádný brajgl. Střílelo se, zatýkalo. V Holandsku proběhly v Rotterdamu protesty tak vzteklé, že i sami organizátoři stopli naplánovanou demonstraci v Amsterodamu, protože se báli, že se bude střílet a zatýkat i tam a že se demonstrace může přelít v neřiditelné násilí. V Haagu neřiditelné násilí a nepokoje nastaly. V České republice se na demonstracích sejdou milí lidé, zařeční si, zazpívají si písničku, zamávají vlajkami a postupují dle pokynů silových složek, které na ně dohlíží. Pak jdou domů, cestou to vezmou přes cukrárnu, aby si trochu osladili život.

Je to milá povahová vada Čechů. Prostě na ulicích nekrvácíme jindy, než když škobrtneme o nastavenou nohu nějaké druhé smějící se bestie, která se pak popadá za břicho se slovy, jé, ty jsi ale tele, takhle škobrtnout o mou nohu.

S vládními opatřeními, platícími od dnešního dne, se zapovídají pro neočkované i pohřby. Takže hluboký vztah s druhým člověkem, který skončí smrtí jednoho z nich, ode dneška nesmí skončit obřadním rozloučením, ale ránou pendrekem do uslzené hlavy. Neočkovaný byl odsunut na vedlejší kolej.

V Rakousku si odhlasovali lockdown celé společnosti včetně očkovaných. Má trvat deset, maximálně dvacet dní. Pak se opatření rozvolní, ale nikoliv pro neočkované, kterým lockdown bude prodloužen na neurčito. Jsou nezodpovědní a zaslouží si domácí vězení. Rakousko si zároveň odhlasovalo, že od února by měly být vakcíny povinné. A to pod hrozbou pokut, případně vězení. Už se nám to zase pohnulo někam, kde to nemá být. V Haagu po sobě pořádkové síly a rozkacení obyvatelé házeli kamení a stříleli po sobě. Vztek obyvatelstva si odnesla i auta. Holandsko vybuchuje vzteky. Brusel už se také ponořil do mlhy policií házeného slzného plynu. A politici, předpokládejme, se začnou obávat reakcí davu.

V Holandsku i Rakousku by od svého nadšení pro sešněrování společnosti mohli trochu ucouvnout. U nás? To je ve hvězdách. Na dnešek je plánovaný pochod Prahou. Bude poklidný? Jen se bude křičet a hulákat? Pokud ano, bude to mít stejný účinek, jako desítky demonstrací předtím. Nulový. Dokud média nebudou referovat o demonstracích stylem – v ulicích je peklo – politici budou utahovat šrouby. Hezky jeden po druhém. Samozřejmě s touhou nás všechny zachránit před sebou samými.

Ode dneška nesmí neočkovaní na pohřeb rozloučit se se svým bližním. Pohřeb je pro pozůstalé něco tak osobního a bytostného, že si nedokážu představit mysl ministra, který na vládě nadhodí, že by se měly neočkovaným zakázat i návštěvy pohřbů. To je porušení něčeho posvátného, co v sobě každý nosíme. Nebo se mýlím? A pohřeb je jen další položkou na seznamu, kterou jde jedním tahem ministerského pera škrtnout a dát do kolonky zbytných adrenalinových zážitků a donucovacích prostředků k proočkovanosti? Dá se pohřeb shrnout do stejné zábavní kolonky, jako je návštěva divadla nebo hospody?

„Proto byl zajímavý názor některých – dodejme, že už dost vyčerpaných  nemocničních lékařů, se kterými jsem v pátek mluvil a kteří vyslovili názor, že monoklonální protilátky by měly být v případě nedostatku podávány pouze nakaženým očkovaným. Je to určitě zajímavé téma hodné diskuze, na něž nicméně nemám nějak vyhraněný názor, protože mne napadají argumenty pro i proti,“ napsal na Facebooku doktor Jiří Štefánek, který je, zdá se, vyčerpaný neustálým vysvětlováním toho, že covid má sílu, kterou bychom neměli podceňovat, a tedy bychom se měli ochotně nechat očkovat. Ta formulace pana doktora Štefánka: „Zajímavé téma hodné diskuze,“ ukazuje na jistou zdeformovanost společnosti. Je to ještě vyjádření lékaře, nebo už broušení Mengelova ostrovtipu?

Jenže jsou tu argumenty proti. Vakcína je v experimentálním stadiu, její dopady se budou sledovat ještě přinejmenším dva roky s tím, že výsledek dlouhodobých negativních příznaků může být obsáhlý. Vzpomeňme na ‘lék‘ Thalidomid proti bolesti hlavy. Doporučoval se i těhotným ženám. Těm se pak rodily zdeformované děti. Přičemž lékaři ‘lék‘ předepisovali jako zběsilí. Pak se omlouvali, že takový konec nemohli předvídat. No, nemohli. I díky katastrofě s Thalidomidem se zvýšila přísnost pro kontrolu léčiv. Prodloužily se termíny pro jejich klinické zkoušky. A těmi covidové vakcíny neprošly. Neprošly. A mnozí lidé se takového lektvaru prostě obávají. Oprávněně. Nejsme neomylní, ani věda není neomylná.

Ukážu to ještě na jednom příkladu, který je úplně mimo obor i téma. Automobilka Wolksvagen oznámila, že výdrž baterky jejich elektroauta po dvou letech prudce klesá. Když ho před dvěma roky nabídli trhu, rozhodně neříkali – hele, za dva roky z toho máte prakticky šrot, ale nevadí, tvařme se, že to zachrání klima planety. Jak můžeme vědět, že farmaceut za dva roky nepokrčí rameny a neřekne – co, zkusili jsme to, co po nás chcete, podepsali jste informovaný souhlas, tak držte huby, zodpovědnost za následky neneseme. Jenže tu nenese ani stát ani lékař. Tu neseme každý sám, protože při očkování podepisujeme informovaný souhlas. Vzali jsme si to dobrovolně, je to tedy čistě naše věc. 

Přičemž web Světové zdravotnické organizace ukazuje počet vedlejších příznaků covidových vakcín. Je obsáhlý. Vedlejší příznaky jsou četné. V porovnání třeba s vakcínou proti tetanu až obludně. Čísla obou vakcín ZDE, do vyhledávacího řádku zadat Tetanus vaccine a Covid-19 vaccine. Přičemž vedlejší příznaky u vakcíny proti tetanu jsou sledované od roku 1968. Proti covidu pak jen poslední rok. A jsou mnoho… mnoho… mnohonásobné. Není to varovné? Na Tchaj-wanu zakázali očkovat Pfizerem puberťáky kvůli možnému onemocnění srdce. U nás se volá po tom, aby se očkovaly děti. Unie právě schvaluje vakcínu pro děti od pěti do dvanácti let. Není to varovné? Není to děsivé?

Ono mnohým, kteří se očkovat nechtějí, nestačí, že si nakadeřený Adam Vojtěch stoupne před kamery a po nácviku v pořadu Česko hledá SuperStar začne přihlížející přesvědčovat, že všechno je tak bezpečné. Nepřesvědčí ani velkopodnikatel Babiš. A venkoncem ani na vládu napojení kšeftaři / odborníci, kteří z nastalé situace těží děsnou fůru peněz i vlivu. ZDE je hezky sepsáno to, který z vykuků, napojených na zcovidování společnosti, těží. Jsou za tím vším peníze? Pro ty u zdroje to musí být strašný vejvar a je v jejich zájmu, aby pokračoval (a aby se přirozeně vybudovaná imunita stále ocitala tak trochu na indexu a takovým lidem se horem dolem cpala vakcína, aby si budovali nějakou podivnou superimunitu, zakončenou supertečkou za covidem).

Vadí i ten jateční přístup systému ke každému jednotlivému člověku, kterého naženou do vakcinačního centra na Hlavním nádraží Praha a očkují zcela bez reflektování zdravotního stavu každého jednotlivého očkovance (z člověka očkovancem, tam jsme to dopracovali). Stačí cár papíru jménem informovaný souhlas, kde není čas na otázky a už vůbec na odpovědi, protože za budoucím očkovancem je celá řada dalších budoucích očkovanců, kteří spěchají a nemají čas na nějakého hloubala, který by chtěl vědět podrobnosti. A tak se to všechno po předložení občanského průkazu napíchá a může se jít do cukrárny.

Budoucí ministr zdravotnictví mluví o tom, že brzy přijde čtvrtá dávka vakcíny. Že přijde pátá už tak nějak vyplývá z kontextu, to nemusí nikdo dodávat. Zakázali neočkovaným jít na pohřeb, to je hranice, která ve mně probudila neskutečný odpor. V Rakousku už se chystají legislativně na uvězňování neočkovaných. Salámová metoda uplatněna i u nás, kdy hlavní hygienička po zavedení lockdownu pro neočkované pronesla, že řešením je povinné očkování. Experimentální vakcínou, u které nevíme a ani nemůžeme vědět, jaké může mít dopady z dlouhodobého hlediska? Povinné očkování dvakrát třikrát do roka? A nerozhodí to lidem jejich vlastní imunitu? Vytvořit závislost na vakcínách, což může vést až k tomu, že budeme mít problém se ubránit i rýmě? I tam to dopracujeme. Nenazývám nynější stav fašismem, ale dalek toho nejsem.

Na místě je opatrnost. Jak vůči očkování, tak i vůči nemoci samotné. 

 

Vložil: Štěpán Cháb