Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Údajně spáchal sebevraždu, jenže se snídaní v ruce. Komu vadil nejslavnější šarlatán? Tajnosti slavných

03.11.2021
Údajně spáchal sebevraždu, jenže se snídaní v ruce. Komu vadil nejslavnější šarlatán? Tajnosti slavných

Foto: Se svolením: Národní divadlo – Karel Drbohlav

Popisek: Démonický Jiří Plachý st. dva roky před smrtí v pražském Tylově divadle, v dramatu bulharského autora Kamena Zidarova Carská milost, o nárůstu odporu proti carskému režimu během druhé světové války

VIDEO Pro ztvárnění nejslavnějšího šarlatána si režisér Martin Frič nemohl vybrat lépe. A stejně jako dokázal magistr Kelly žonglovat s realitou, zůstává dodnes obestřena tajemstvím i předčasná smrt jeho představitele.

Chlap jako hora, dominantní, démonický, až uhrančivý… Jeho jméno si už málokdo ze současných diváků vybaví, přesto znovu a znovu vstupuje několikrát do roka prostřednictvím obrazovky do našich domovů. Bez legendární historické komedie Císařův pekař – Pekařův císař si totiž žádné svátky snad ani neumíme představit. Vedle dvojrole Jana Wericha, císaře Rudolfa II. a pekaře Matěje, patří magistr Kelley Jiřího Plachého staršího bezesporu k nejvýraznějším postavám. Plachý byl výrazný a osobitý, dokázal být mimořádně věcný a civilní, současně ale i působivý, hrál moderně, a přitom s vášní. Ne nadarmo o něm režisér Jan Grossman říkával, že na jevišti i ve filmu předběhl dobu.

 

Pro publikum příliš náročný

Narodil se 29. července 1899 v Železném Brodě do úřednické rodiny a podobně jako řada kolegů měl původně namířeno do zcela odlišného oboru. Vystudoval strojní průmyslovku v Pardubicích, po maturitě začal pracovat v továrně, současně ale hrál s ochotníky. V roce 1921 sice začal studovat na ČVUT, brzy ale ze školy odešel, aby se mohl divadlu věnovat naplno. Už v roce 1922 začínal jako elév v činoherním souboru Národního divadla a krátce nato získal angažmá v smíchovském Švandově divadle, na jehož jevišti strávil pět sezón. Pak se pokusil o založení vlastní divadelní společnosti, kterou nazval Česká komorní scéna, bohužel ale neuspěl. Důvodem prý byl divácky příliš náročný repertoár. A tak v roce 1929 nastoupil do Vinohradského divadla, kde se od roku 1937 začal prosazovat i jako režisér, a koncem druhé světové války byl dokonce i uměleckým šéfem. Od roku 1948 pak byl členem činohry Národního divadla.

 

Záludný šarlatán

Na filmovém plátně se poprvé představil ještě v němé éře, v roce 1925 si zahrál v komedii režiséra Svatopluka Innemanna Z českých mlýnů mlynářova syna Karla Karáska. Vzápětí se ale divákům ztratil z dohledu a před kameru se vrátil až ve zvukovém filmu, v roce 1933 jako učitel v hudební romanci V tom domečku pod Emauzy. Od té doby se objevoval na plátně pravidelně, leckdy až pětkrát do roka, i když výraznějších rolí dostal pomálu. V období protektorátu se pak raději odmlčel a předválečný nedostatek dramatických postav si bohatě vynahradil po osvobození. Opravdu mimořádný herecký koncert předvedl jako záludný magistr Edward Kelley, anglický alchymista a šarlatán, působící velkou část svého života na dvoře císaře Rudolfa II., v historické komedii Martina Friče Císařův pekař – Pekařův císař. Různých charakterů ztvárnil během kariéry na čtyři desítky.

 

Posmrtná premiéra

Jiří Plachý často spolupracoval i s rozhlasem a v dabingu, v roce 1940 obdržel cenu České akademie věd a působil ve vedení Ústřední jednoty českého herectva. Nezanedbatelná byla i jeho pedagogická činnost. Od roku 1939 byl profesorem pražské konzervatoře, z níž v roce 1949 přešel na DAMU. Největší a nejkrásnější roli dostal v slavném romantickém dramatu Václava Kršky Měsíc nad řekou, v němž ztvárnil postavu přítele hlavního hrdiny Josefa Roškota. Slavnostní premiéry, která se uskutečnila 28. srpna 1953, už se ale nedožil. Stejně tak nestihl dokončit natáčení dramatu podle stejnojmenné povídky Svatopluka Čecha Jestřáb kontra Hrdlička. Měl v něm ztvárnit svoji další velkou postavu, lichváře Jestřába, kterého po jeho smrti převzal Jaroslav Marvan.

 

Smrtelný pád

Jiří Plachý zemřel 2. prosince 1952, oficiálně spáchal sebevraždu skokem z okna. Stalo se tak krátce poté, co na následky neúspěšného sebevražedného pokusu nakonec zemřel slavný režisér Jiří Frejka. Okolnosti Plachého smrti ale dodnes nebyly objasněny, takže se kolem ní zákonitě vyrojila i řada konspiračních teorií. Nelogicky působí už samotná volba dne, soubor činohry Národního divadla měl totiž tenkrát odjet na zájezd. Na sraz ale Plachý nedorazil a do telefonu řekl, že se zdržel, takže bylo rozhodnuto, že ho vyzvednou doma. Detaily, které měl od kolegyně Vlasty Fabianové, prozradil až po letech Radovan Lukavský své vnučce Kláře v knize Rozhovory s dědečkem. Právě když autobus s herci zahýbal do Chrudimské ulice na Vinohradech, v níž Plachý bydlel, spatřili z výšky padat člověka. Nikde nikdo, jen od chodníku právě odjížděla tatra šestistovka, ‘funkcionářský‘ vůz, který byl pro běžné motoristy nedostupný.

 

Konec Magistra Kelleyho“:

dokument z cyklu České televize Přísně tajné vraždy

Sebevražda, nebo vražda?

Synovi bylo tehdy pouhých šest let, manželka, dcera generálního ředitele Živnobanky, sice vystudovala filozofii, nikdy ale nepracovala. „Takže když táta zemřel, byla bez příjmů a měla na krku malého kluka,“ prozradil před časem serveru lidovky.cz Jiří Plachý mladší. „Po tátovi, členovi Národního divadla, dostala vdovský důchod 260 korun a já sirotčí. Nešlo jen o peníze, máma nemohla sehnat práci a byla úplně vykolejená.“ Informací o podivných souvislostech se časem objevilo víc. Nelogické bylo, že měl mrtvý u ruky pečivo, které právě snídal. Jeho synovi prý navíc po letech prozradil rodinný známý, jak soused odnaproti na vlastní oči viděl, že Plachý nebyl v místnosti sám. Jedna z verzí tvrdila, že byl zoufalý kvůli dluhům, proslýchalo se ale také, že ho vydírala StB kvůli tomu, že se za války přimluvil na gestapu za bratra Josefa, který byl ve vězení. Vyšetřovací spis se ztratil, takže pravdu se už nejspíš nikdy nedozvíme.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská