„Těžší život je lepší,“ říkávala milovaná televizní teta. Optimismus jí ale nevydržel. Tajnosti slavných
01.11.2021
Foto: Se svolením: ČT - František Němec
Popisek: Štěpánka Haničincová v pohádce režisérky Věry Jordánové z roku 1969 O obrovi, který neměl srdce v těle
VIDEO Pronásledovala ji StB, kvůli dceři, která se ‘provinila‘, dokonce musela zmizet z obrazovky. Po sametové revoluci ji zase nové vedení televize považovalo za starou strukturu, navíc byla v srovnání s americkými animáky příliš hodná.
Pro generace nejmenších diváků byla televizní pohádkovou tetou, která je provázela oblíbenými pořady. Říkaly jí prostě naše Štěpánka. K jejím nejznámějším pořadům patřily Štěpánčiny korálky, Rozmarýnek, Maminko, tatínku, dívejte se s námi a Malý televizní kabaret. Na obrazovce se oblíbená herečka, scenáristka, dramaturgyně a dlouholetá televizní moderátorka objevovala od roku 1953 prakticky téměř do konce svého života, který ukončila tragická nehoda. „Těžší život je lepší,“ říkávala Štěpánka Haničincová. Jenže jí optimismus nevydržel.
Lórinka a čertík Bertík:
Dětství jako v pekle
Holčička, která se narodila 30. září 1931 v Kvíčovicích na Domažlicku, byla prý tak ošklivá, že ji maminka schovávala v kočárku pod záclonkou. Vyrůstala v Heřmanově Městci, do vínku dostala jméno Štěpánka a tatínka alkoholika. Hodná a laskavá babička nedokázala převážit nad vzpomínkami na otce ševce, který ji v opilosti dusil a prohrál v kartách dům, a na utrápenou a věčně plačící maminku. „Jestli chcete veselé vzpomínky na dětství, tak ty u mě nenajdete. Neměla jsem hezké dětství,“ prozradila kdysi v rozhovoru pro časopis Femina. „Pamatuji se, jak jsou čarodějnice, a my se musíme s bratříčkem schovávat před tatínkem. Přišel domů a... Nebyl to hodný člověk. Museli jsme utéct z domu, aby se nám nic nestalo.“ Bydlela v Židovské ulici, takže většina jejích kamarádů a kamarádek zmizela v nacistických plynových komorách.
O hloupém Matějovi:
Ani otčím se ‘nepovedl‘
Laskavá babička zemřela a Štěpánce zůstali jen maminka a mladší bratříček Pepa. Osud ji ale připravil i o tyto dvě poslední jistoty. Pepu zabil krátce po válce nevybuchlý granát a maminka se pokusila spáchat sebevraždu. Naštěstí ji na poslední chvíli vzkřísili. Když se po čase konečně rozvedla, přestěhovala se rodina do Děčína a následovalo několik let s druhým náhradním tatínkem, který prý Štěpánku nenáviděl. Jediným světlým okamžikem prý pro ni byly hodiny francouzštiny, na které chodila s kamarádkou do kláštera. „Učila nás hrozně hodná jeptiška. Trochu jsme se jí sice tehdy posmívaly, byly jsme malé holky, ale nikdy na ni nezapomenu,“ vzpomínala. Pak maminka odešla i od druhého manžela a kvůli práci musela Štěpánku nechávat samotnou.
O divoké kachně:
Nedostatek talentu
Vystudovala obchodní akademii, ale nakonec zatoužila po herectví. Do jejího života také vstoupil třetí tatínek, tentokrát konečně milující. Štěpánka nastoupila do zaměstnání, ale stále se pokoušela dostat na DAMU. Nakonec se jí to sice povedlo, po dvou letech zkoušení divadelních kousků, pojednávajících o natěšených komsomolcích, a rolích šťastných továrních a zemědělských dělnic jí bylo doporučeno, aby pro nedostatek talentu přešla na jiný obor. Nedostatek talentu byl odborný termín pro nedostatečné ztvárnění budovatelského nadšení, Štěpánka byla příliš opravdová, než aby s vervou hrála to, co se jí příčilo. „Byla jsem hrozně nesmělá a uzavřená. Na škole se zrovna učilo podle Stanislavského a to pro mě bylo opravdové utrpení,“ povzdychla si. Přešla tedy na dramaturgii, vzala si o rok staršího spolužáka z DAMU Petra Haničince, porodila dceru Sašu a v roce 1953 byla oslovena jako ideální kandidátka na vyprávění dětských pohádek v televizi.
Divoké labutě:
Sladký život se škraloupem
Z neúspěšné mladé herečky se stala Štěpánkou, kterou nade vše milovalo několik dětských generací. Jenže zatímco se její jméno stalo symbolem šťastného a spokojeného dětství, soukromý život dál připomínal ničivé tornádo. První manželství se rozpadlo, nevydrželo ani druhé s režisérem Janem Valáškem, s nímž měla syna Jana. Na obrazovce vždy vyrovnaná prožívala v soukromí deprese, kouřila a zoufale toužila oddělit se od ctnostně dokonalé televizní Štěpánky, za jakou ji všichni považovali. Tehdy do jejího života vstoupil Jan Přeučil, následovala třetí svatba a nejšťastnější období jejího života. Jediným a nikoli právě malým škraloupem se stalo politické pronásledování StB, vydírání a manipulace. Dcera Saša se totiž provdala za ‘nepřítele režimu‘ a nakonec byla i s dětmi přinucena k emigraci, což mělo pro Štěpánku tragické důsledky. Musela zmizet z obrazovky, lidé se od ní odvraceli a podávali na ni nesmyslná udání.
Maminka družstevnice:
Naděje a tvrdé rozčarování
Slavná a krásná žena, podle níž se česala půlka Prahy, o sebe najednou přestala dbát a začala ztrácet půdu pod nohama. Až sametová revoluce v listopadu 1989 jí dala novou naději, konečně se mohla vrátit k práci a milovaným dětem. Alespoň si to myslela. Jenže nový režim nezajímalo, jak byla ona i celá její rodina pronásledovaná komunisty, hromady spisů StB jakoby nebyly. Lidé, kteří stanuli ve vedení České televize, v ní viděli ‘starou komunistickou strukturu‘. Přesto se nechtěla vzdát. Podstoupila plastickou operaci a prosadila několik svých pořadů. Dětem se ale nelíbily. Doba si žádala nové americké grotesky, v nichž po sobě zvířátka střílela, a její čertík Bertík byl příliš hodný. To byla pro Štěpánku smrtelná rána. Ve chvíli, kdy ji děti odmítly, začala dobrovolně odcházet ze života. Léky kombinovala s alkoholem a každé ráno se snažila vstát jen kvůli svým nejbližším. Rok před smrtí dokonce napsala dopis na rozloučenou.
Táta pohraničník:
Tragický pád
Postupný proces chátrání začal už v roce 1987, kdy byla poprvé u lékaře s tím, že trpí závratí a často omdlévá. Dostala léky a varování, že na ně nesmí pít. Jenže na ně nedala. Ke konci života se prý její život zúžil na jediný pokoj, cestu mezi postelí, koupelnou a kuchyní, v posledních měsících už nepomáhaly ani návštěvy u psychiatra. Jen pár měsíců před smrtí vstoupila do televizní Dvorany slávy. Zemřela po pádu na topné těleso 27. října 1999, a protože byla v tu chvíli doma sama, zůstaly jen spekulace, proč k tomu vlastně došlo. Na obrazovce se od té doby vystřídalo v dětských pořadech mnoho tváří, nikdo však nedokázal vzbudit v dětech tolik upřímných sympatií. Podle odborníků proto, že Štěpánka se na rozdíl od všech nástupců nestylizovala do někoho, kdo miluje děti. Ona je prostě strašně milovala.
Vložil: Adina Janovská