Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Však voni se rozhádaj… Optimistická Neděle Tomáše Vodvářky k vládě pěti stran

31.10.2021
Však voni se rozhádaj… Optimistická Neděle Tomáše Vodvářky k vládě pěti stran

Foto: Hans Štembera

Popisek: Petr Fiala se prodírá po vyhraných volbách na podium ve volebním štábu

Je možno slyšet a číst v mnoha diskusích. Pět stran se přeci nikdy nemůže na ničem dohodnout, skončí to dříve a budou předčasné volby, kde jim to Babiš zase natře.

Argumentace tohoto typu vychází z našich relativně krátkých dějin, kdy se různé vládní slepence rozpadaly s neuvěřitelně krátkým poločasem a vlády končivaly buď jako menšinové, či jako zaniklé s propadem těch účelových do zapomenutí. Ti, co mají aspoň čtyřicet let, jsou schopni vyjmenovat těchto příkladů docela dost.

Nelze v tom nevidět i jistý druh zbožného přání voličů, kteří dali hlas stranám, jež buď nepovládnou a budou sedět na opozičních hřadách, případně těch, kteří se na parlamentní bidýlka vůbec nedostaly. Vždyť přeci za Andreje bylo fajn, byly slevy na vlak, rostly důchody, sem tam dal důchodcům bankocetli s Masarykem atd. Odvrácená strana těchto prebend nikoho moc nezajímala, paní Maláčová pronesla již historický výrok, že ji dotazy, z čeho se to bude platit, unavují. Prostě doby idylické.

Vítězství dvou koalic považují tito voliči když už ne za volební podvod (jak moudře pronesl pan prezident), tak za jakési přechodné období, než dojde k lámání chleba, rozdělování postů, kdy se přeci pět stran není nikdy schopno domluvit. Tato úvaha není úplně zcestná. Někteří naši reportéři s úporností pijanů kladou podobné otázky politikům pětikoalice, neustále se ptají, jak to bude, až to bude. Vycházejí z dob, kdy v čele stran stáli dominantní jedinci s představou, že pokud to nebude po mém, tak to nebude vůbec. Netřeba jmenovat, ještě žijí mezi námi a tu a tam vykouknou z televizní obrazovky či napíší článek, jak to za nich bylo přeci fajn a je to stejné jak ´zprava´, tak i ´zleva´.

Všichni tito prognostici nepostřehli jeden nikoli nepodstatný faktor. V čele těchto stran nestojí egomaniaci, jedinci, kteří mají zapotřebí dennodenně obrazně řečeno poměřovat délku svých pindíků a triumfovat se navzájem. Z úst všech po volbách, a nejen pouze euforický první den, zaznívala slova o potřebě vytvoření programu, který bude samozřejmě kompromisem, který je však nutný, aby jednak skončila vláda politického podnikatele, a za druhé se obnovil normální demokratický systém, který nebude dán dominantním jedincem, jenž své koaliční partnery nakonec sežere. Doba dvou dominantních stran, které se střídaly u moci, je nejspíš již dávnou minulostí, byť by některým jistě vyhovovala. Naše společnost je názorově neskutečně roztříštěna a jsme nuceni ke kompromisu, ať se nám to líbí či nikoli. Poslední volby ukázaly, že je přeci jen o cosi více těch, kterým vyhovuje standardní demokracie západního střihu, než východní despocie.

Navíc v čele pěti stran nestojí ani jeden (a jedna), kteří mají nějakou zvrhlou potřebu otírat se o své koaliční partnery, napadat jejich prohlášení vzápětí poté, co vyjdou z místnosti, kde se na čemsi dohodli. Z jejich úst slyšíme jasná slova, že své dohody budou plnit. (Opět se nabízí příklad dosluhujícího premiéra, který jeden den cosi prohlásí, aby to druhý den popřel a udělal přesný opak.)

Petr Fiala i před volbami vystupoval jako jedinec, který pečlivě váží každé své slovo a který nemá potřebu se překřikovat se svými politickými protivníky. Je patrné, že akademická zkušenost v diskusích dominuje nad neurvalým skákáním do řeči člověkem, který je zvyklý rozkazovat a nesnese opačný názor. Možná se dočkáme méně populistických proslovů, začínajících zájmenem já, o to věcnějších, kde se dozvíme celou pravdu o stavu našich financí a o potřebě dívat se víc do budoucnosti, než řešit jen následující týden chvástáním na facebookovém profilu.

Jistě přijdou těžké chvíle pro obě vládnoucí koalice, kdy bude opravdu potřeba zásadních rozhodnutí a nalezení třeba i bolestivého kompromisu. Dosavadní postup dává jistou naději, že se tak může dít.  Že zásadnějším důvodem pro raison d´etre bude provedení společnosti krizovými léty, než vlastní sebeprezentace. Že čtyři roky je dost dlouhá doba na to, aby většina občanů pochopila, že budoucnost národa je cosi víc, než příspěvky na další podniky společnosti Agrofert.

Pokud se tak nestane, pak si vládu politického podnikatele zasloužíme. O to víc, že jsme odmítli nabídnutou šanci.

 

Tomáš Vodvářka

Vložil: Tomáš Vodvářka