Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Česká BB měla na chlapy smůlu. Obdivované krásce přinesla práce víc štěstí než láska. Tajnosti slavných

11.10.2021
Česká BB měla na chlapy smůlu. Obdivované krásce přinesla práce víc štěstí než láska. Tajnosti slavných

Foto: Národní divadlo - Jaromír Svoboda

Popisek: Blanka Bohdanová na jevišti Národního divadla v roce 1966, v absurdní komedii italského dramatika Luigi Pirandella Šest postav hledá autora

FOTO / VIDEO V dětství měla tři velké sny a všechny si nakonec splnila. Při výběru partnerů ale neměla právě šťastnou ruku, málokterý se totiž dokázal vyrovnat zbožňovanému vzoru. A mateřství si konečně užívala až v době, kdy byla leckterá její spolužačka už babičkou.

Podmanivý hlas, věcný a civilní projev, ale také smysl pro tragický patos a komedii. Šarmantní Blanka Bohdanová byla krásná, měla styl, a k tomu jí navíc sudičky daly do vínku hned několik talentů. Stala se hvězdou Národního divadla, spolupracovala s rozhlasem i dabingem, kde mimo jiné propůjčila hlas Marilyn Monroe v nesmrtelné komedii Někdo to rád horké, a získala Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství. Také ale vystavovala své olejomalby a grafiky doma i v zahraničí a stala se členkou Nového sdružení pražských malířů.

 

V roce 1952 v Shakespearově komedii o lásce, intrikách a lžích Mnoho povyku pro nic

V roce 1952 v Shakespearově komedii o lásce, intrikách a lžích Mnoho povyku pro nic; foto Východočeské divadlo Pardubice

Otec rozhodl za ni

Narodila se 4. března 1930 v Plzni, v době, kdy se její rodiče začali potýkat s obrovskými existenčními problémy. Během Velké hospodářské krize dokonce přišli o vysněný dům a zbyly jim po něm jen dluhy, které pak ještě dlouhá léta museli splácet. Díky mamince, která milovala divadlo a byla nadšenou členkou ochotnického souboru, stanula Blanka poprvé na jevišti už v pěti letech, zahrála si tenkrát jednu z malých lištiček v opeře Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky. A pak už účinkovala pravidelně v mnoha inscenacích plzeňského divadla, od činohry přes operu a operetu až po balet. Prošla i baletní průpravou a ještě před koncem druhé světové války se stala členkou SEK (studio experimentálního kolektivu). Současně ale už bylo všem jasné, že jí osud nadělil i mimořádné výtvarné nadání, takže měla o své budoucnosti hned tři představy – chtěla být učitelkou, herečkou a malířkou.

 

Lady Denversová v televizní adaptaci novely Roberta Louise Stevensona Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda

Lady Denversová v televizní inscenaci Záhadný pan Hyde, adaptaci novely Roberta Louise Stevensona Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda; foto Česká televize – Přiba Mrázová

Miláček publika

Všechna tři přání se jí nakonec časem vyplnila, na počátku ale váhala, zda by měla studovat herectví na konzervatoři, nebo keramiku na UMPRUM. Nakonec ale za ni rozhodl otec, který pro ni vybral obchodní školu v Plzni, jejíž absolvování považoval za jistotu. Vedly ho k tomu vlastní špatné zkušenosti z krize i právě zuřící válka. K herectví ji postrčilo až založení brněnské JAMU v roce 1947 a odchod teprve sedmnáctileté dcery z domova prý rodiče nesli velmi těžce. Pak se ale stali jejími největšími fanoušky. Studium činoherního herectví ukončila v prvním absolventském ročníku v roce 1951, v němž byla celá řada skvělých herců, mimo jiné Květa Fialová, Josef Somr, Vladimír Menšík či Josef Karlík. Vzápětí nastoupila do angažmá ve Východočeském divadle Pardubice, v němž se opět ocitla ve vybrané společnosti, na jeho jevišti začínali například Slávka Budínová, Jana Štěpánková, Josef Vinklář a Petr Haničinec. Blanka tu ztvárnila během šesti sezón patnáct velkých rolí a stala se miláčkem publika. Tou první byla v roce 1952 úspěšná inscenace románu Honoré de Balzaca Eugénie Grandetová, která se dočkala v roce 1966 i televizního zpracování v režii Věry Jordánové.

 

Bohatý vesnický vinař Grandet (Ota Sklenčka) se svou dcerou Evženií v televizní adaptaci slavného stejnojmenného románu Evženie Grandetová

Bohatý vesnický vinař Grandet (Ota Sklenčka) se svou dcerou Evženií v televizní adaptaci slavného stejnojmenného románu Evženie Grandetová; foto Česká televize – Vlasta Gronská

Jenom náhodou unikla všemu

Oč lépe se jí dařilo na jevišti, tím hůř dopadaly její lásky. Už v dětství prožila první citovou tragédii, která se jí navždy zapsala do duše. „Na všech fotkách z dětství má prstýnek od Pepíčka. Zemřel na zápal mozkových blan. První láska,“ prozradila její snacha, spisovatelka Zuzana Maléřová, v knize Ghetto vyvolených, v níž zmapovala osudy pětadvaceti největších osobností Národního divadla. Špatně dopadla i ta další, její partner chtěl tajně překročit hranice, kdosi ho ale udal. Dostal vysoký trest a z vězení byl nakonec propuštěn po osmi letech. „Můj první mládenec zničil kolem sebe všechno. Dodnes nechápu, jak jsem tomu mohla uniknout. Teprve daleko později jsem si uvědomila, že jsem unikla všemu. Vězení a já nevím čemu,“ svěřila se v rozhovoru pro Český rozhlas. V pardubickém angažmá se pak seznámila s prvním manželem, hercem Miloslavem Liškou. „Jedno dopoledne před zahájením sezony jsem se prošla po hlavní třídě a uviděla pohledného muže s upravenými vlasy v pěkném tmavomodrém obleku. Já jsem hezouny v oblibě neměla. Říkám si v duchu, ten jde asi pozvat někoho do cirkusu. Byl to můj budoucí manžel. Vystrojil se na zahájení sezony, byl také nově angažován. Každému radím, nikdy neříkej nikdy!“ zavzpomínala ve své knize Život jako takový, která vyšla v nakladatelství XYZ v roce 2010.

 

Drahý lhář:

s Felixem le Breux v komedii Jerome Kiltyho, která vznikla na základě
autentických dopisů slavného dramatika George Bernarda Shawa
a herečky Stelly Campbell

Trampoty s láskou

Vdávat se vlastně nikdy nechtěla, takže její první manželství, které dlouho nevydrželo, mělo spíš uchlácholit rodiče, kteří o náročnosti herecké profese neměli ani ponětí. Obdobné to bylo i s mateřstvím, pro které v době jejího hvězdného startu neměla branže špetku pochopení. „Za mých mladých let divadelní šéfové zakazovali, aby měly herečky děti. Říkali: Já za vás angažuji jiné herečky a až přijdete, tak už ty role mít nebudete,“ zavzpomínala ve své knize. Navíc pro ni bylo hledání partnera velmi obtížné, protože všechny muže neustále podvědomě srovnávala se svým milovaným tatínkem Josefem, který se živil jako modista a byl talentovaný spisovatel. „Přitahovali mě chytří muži, spíš intelektuálové, kteří byli vhodnější k debatám o umění než k reálnému životu,“ přiznala. Jedním z mála, který pod jejím kritickým pohledem obstál, byl kolega Ilja Racek, který se stal v mládí na čas jejím partnerem. Až se čtyřmi křížky na krku konečně potkala lásku, která jí přinesla do života hned dvojnásobné štěstí. Poprvé se bláznivě zamilovala, podruhé se provdala za scenáristu a režiséra Vladimíra Kravčiaka a v dvaačtyřiceti letech porodila syna Vlado Bohdana. A jejich manželství vydrželo stejně dlouho, oč byl manžel mladší – osmnáct let.

(Pokračování ve středu 13. října)

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská