Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

O Ivanovi, jenž zatoužil být Hrozným. Pohádkový původ primátora Hřiba. A s Havlíčkem do Brixenu! Fejeton Jiřího Macků

29.09.2021
O Ivanovi, jenž zatoužil být Hrozným. Pohádkový původ primátora Hřiba. A s Havlíčkem do Brixenu! Fejeton Jiřího Macků

Foto: Se svolením: Ivan Bartoš (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Pohádkový Ivan se ani čerta Andreje nebojí.

Příjemným překvapením podzimní filmové sezóny by se mohlo stát už na první pohled ambiciózní dílko, zabývající se životní a politickou dráhou jednoho z nejproslulejších nekaribských pirátů novodobé historie. Zasvěcený čtenář již jistě poznal, kdo že bude jeho protagonistou. Seznamme se však nejprve stručně s dějem.

První část této takřka epopeje se věnuje hrdinově dětství. Narodil se svým rodičům (tenkrát ještě šlo o společnou akci zavedené a komunisty preferované kombinace muž-žena) v březnu 1980, jen pár dní po Lucii Vondráčkové (ta ovšem někomu jinému a jinde). Navíc v památném roce, kdy bylo lze vůbec poprvé projet po dálnici z Prahy až do Bratislavy. Pozdější neutuchající neprůjezdnost dé-jedničky se mu za čtyřicet let coby poslanci stane oblíbeným tématem a poté i hustým předvolebním argumentem, za což by on – být tak premiérem – jistého odpovědného Havlíčka nejraději štandopéde vyexpedoval do Brixenu.

 

S garmoškou svorně do kroku na cestě k politickým nej, nej, nej výšinám.

Krátká cesta od filozofie k filmu

Jméno dostal (údajně, dosud oficiálně nepotvrzeno – pozn. aut.) na věčnou připomínku bratrské pomoci přišlé jedné dusné srpnové noci z Východu. Na přetrvávající pocity vděku později navázal školou hry na akordeon s oblíbeným kusem „Tu sovětští vojáci, tankisté a pěšáci, na garmošku zahráli…“ Současně v rodném Jablonci n/N zanechal hry na varhany v tamním kostele údajně proto, aby nebyl v budoucnu spojován s KDU-ČSL. Už tenkrát v něm totiž doutnaly hudební a politické ambice zcela jiného, a to výhradně pozemského zaměření. (Například když později doplnil repertoár o oblíbený lidový bilanční šlágr, aktuálně se navážející pro změnu do rezortu ministerstva vnitra „Co jste hasiči, co jste dělali, že jste nám ten pivo, pivovárek prodat nedali?“ Ale to předbíháme.)

 

Vy mě holenkové ještě neznáte, ale až mě poznáte!

Po dalších letech, kdy původně roztomilý Iváňuška dorostl ve statného Ivana, se s ním překvapivě potkáváme jako s hercem. Pro nedostatek jiných příležitostí drobného přivýdělku vzal totiž student filozofické fakulty pod svým jménem účast při natáčení remaku vědecko-dokumentárního snímku, popírajícího teorii globálního oteplování, nazvaného Mrazík.

Nejen Karkulky chodívají v pohádkách do lesa

Děj se simultánně odehrává ve dvou rodinách. V první nevlastní matka s dcerou Marfuší opovrhuje skromnou půvabnou rovněž nevlastní Nastěnkou a ukládá ji nesplnitelné úkoly: uplést ponožky dříve než kohout zakokrhá, poté nakrmit drůbež, dát napít dobytku, nasekat dříví a poklidit dvůr. (Odbočka. Tento námět zná i česká literatura, terorizovaná dcera se jmenuje Maruška a je vprostřed kruté zimy vyslána do lesa na jahody, a to ne obyčejné, ale bio. Takto do pohádkového děje zamaskováno mělo jít původně o příručku pro dospívající dívky O dvanácti menstruacích, název však při schvalovačce neprošel, a tak z toho navíc zbyla i milá pohádka pro ty nejmenší.)

 

Slibuji teta, že to tam tak rozjedeme, že se všichni důchodci nepřestanete divit!

Druhou rodinu, rovněž neúplnou, v souběžném čase taktéž směrem les opouští náš dobrý známý již dospělý Ivan. Na rozloučenou mu matka s výzvou Učeš se a běž! vloží do ruky pušku (pardon, omyl, to byla Čapkova matka), tedy raneček s koblihami (ANO, toto pečivo bylo známo už na staré předputinovské Rusi) a přidává na cestu radu, aby pomáhal slabším a starším ustupoval.

Jak vznikl mykologický problém pražského magistrátu

Mezitím v lese, kam neinformován zamíří, rojí se banda nepřizpůsobivých mužiků-loupežníků, práce se štítících a jenom ruku po carských přídavcích natahujících. Ti v duchu své filozofie i pracovní náplně nic netušícího Ivana přepadnou, leč zatímco se perou o sladký obsah jeho rance, onen uteče (v originálu zdrhne). Následně potká jistou zaprcatělou osobu, jež poté výrazně poznamená jeho další počínání, a sice pohádkového dědečka Hříbečka. Ten mu z fleku vyčte jeho sobeckou povahu, protože dosud nic obětavě neudělal pro druhé. Ivan výčitku sebekriticky přijme a ihned ho napadne dobrý skutek: „Milý Hříbečku, až poněkud povyrosteš a tělesně i politicky vyspěješ, udělám z tebe jednoho mocného veskrze oblíbeného primátora, a jako takový budeš moci v realizování svých pohádek nerušen pokračovat na magistrátu.

 

Piráti, jak zvykem, celí v černém plni optimismu a energie. Jenom aby ambice nesplaskly dříve než balónek…

Nedlouho po rozloučení, stále ještě v lese, náš už delší dobu poněkud sexuálně zanedbávaný hrdina nečekaně narazí na půvabnou Nastěnku, ačkoli ta v tu dobu měla poklízet dvůr. Zaujatý její fyzikální krásou a chemicky omámený jejími panenskými feromony (= substance sloužící jako chemický signál produkovaný jedním organismem za účelem ovlivnění chování jedinců stejného druhu – pozn. aut.) ihned začne zvrhle pokrytecky vyzvídat, zda by si s ním nechtěla… tedy zda by si ho nechtěla vzít za muže, načež ta ukvapeně kývne v naději, že tím pádem oficiálně přestane být nevlastní. Co dále se poté na paloučku odehrávalo se již vymyká pohádkovému zpracování, k dočtení i s patřičným vyvrcholením je pouze na stránkách posledního čísla eroticky obecně prospěšného časopisu Leo.

Lucka ambiciózního vrstevníka podcenila

Na film tento, jenž se jenom v řádu dní minul s červeným kobercem karlovarského festivalu, byl již zahájen předprodej. Mezitím hrdina Ivan je v současnosti k dostižení uprostřed předvolebního běsnění, rozdávání pochoutky symbolicky nazvané Mrazík a podpisování své upřímné osobní výpovědi skromně nazvané Hurikán Ivan. Z otázky, proč si vlastenecky nevystačil s malým českým tornádem, vykroutil se tvrzením, že nechtěl dráždit své přemnohé moravské voliče. (Natož aby byl jen nějakým obyčejným fukéřem, jak mu popřála již zmíněná Lucie Vondráčková: „Ať je jak vítr, nikdo ho nespoutá, jen když on sám bude to chtít.“) Ve skutečnosti se po amerikánsko velikášsku shlédl v tamních hurikánech (tropické bouře, vznikající silným výparem nad teplým mořem Karibiku - pozn. aut.), protože dosahují v devastujícím průměru až stovky kilometrů, což také odpovídá představám pirátského celostátního bouracímu záměru.  

A vo tom to taky všechno v příštím budoucnu bude…

 

Vložil: Jiří Macků