Tři možnosti. Uhelná velmoc, jaderná velmoc, nebo mrtvá velmoc. Komentář Štěpána Chába
komentář
28.09.2021
Foto: Se svolením: ČEZ
Popisek: Dukovany. Dostavíme? Nedostavíme? Dovolí nám to? Nedovolí nám to? A co na to BIS, naše stínové Ministerstvo zahraničních věcí, jak BIS na to kouká?
V Německu skončily volby a na přetřes se dostává fantaskní nápad dosluhujícího kabinetu s Angelou Merkelovou v čele, který si vydupal ukončení jak uhelných elektráren, tak i elektráren jaderných. Přičemž ty jaderné se do stoupy německé energetické historie mají dostat dřív, než uhelné. Německo se chce stát čistým státem, s čistým ovzduším a čistým svědomím. Čistota je u Německa historicky vůbec důležitý pojem, který s razancí fanatismu často ohrožuje celý zbytek kontinentu. Jinak tomu není ani teď.
My máme tu smůlu, že jsme v bezprostředním sousedství Německa a že naši zemi v zásadních politických tématech Němci berou jako sedmnáctý spolkový stát, jen bez zastoupení v Bundestagu a bez možnosti ovlivnit tamní politické směrování. Z čehož plyne, že i my se začneme vzdávat jaderné energie. Nebudeme mít jiného zbytí. Němci naši samostatnou politiku stran energetiky budou moderovat až do přijetí politiky jejich.
Naději skýtá skutečnost, že i Německo je názorově velmi rozpolcené. Počet obyvatel Německa, kteří chtějí vložit energetickou soběstačnost do rukou jaderných odborníků, setrvale stoupá. Před třemi roky byla podpora jádra jen na 20 %. Letos už na 31 %. Razantní skok veřejného mínění. Proč ten skok? I Němci se začínají, stejně jako my, potit hrůzou ze složenek za elektřinu. Tři čtvrtiny tamních obyvatel chce po nové vládě záruky, že se se zdražováním zatočí. A to bez jádra prostě nepůjde.
Ovšem je to debata bouřlivá. Německá aktivistka Britta Augustinová vyrazila na berlínskou demonstraci za klima. Plna nadějí vybalila doma vyrobený transparent, na kterém stálo – Jadernou energií proti změnám klimatu – nějaký rozdivočelý Gretin hipster jí transparent z rukou vytrhl a roztrhal na atomy. Doslova. Div že u toho nevyhlásil na Brittu ekologickou fatwu. Ale tam se Německo ještě nedostalo. Zatím. Dočkejme času, ono i to může přijít. Fanatismus jako fanatismus. Britta Augustinová se angažuje ve spolku ‘Mothers for nuclear Deutchsland‘.
Zajímavé je v této souvislosti podívat se na akci Jihočeských taťků. Ti minulý týden v počtu několika desítek statečných stanuli na náměstí v Českých Budějovicích s transparenty – Fathers for Clean Energy – přičemž vystávali ďůlky v jihočeské metropoli za nukleární energetiku. Krásné, tak i Jihočeští taťkové by stavěli jaderné elektrárny. Pro jadernou energii se vyjádřil i twitterový hybatel bitcoinového kurzu Elon Musk. Ten pravil, že spotřeba elektrické energie stoupá, i díky většímu zastoupení elektromobilů v dopravě. Musk pravil, že je „překvapený nedávnými kroky některých zemí, které se vzdávají spolehlivé jaderné energie“. Troufám si Muska ujistit, že není překvapený sám. My, prostý lid, už z překvapení nevycházíme přinejmenším dva roky. Někteří i desetiletí.
Jenže fanatismus čisté německé politiky jde daleko za údiv prostého lidu. Ve volbách do Bundestagu, které si Němci odbyli tuto neděli, se v čele tamní politiky objevila patová situace. Ale ne tak v otázce jaderných elektráren. Kandidát merkelovic CDU/CSU na kancléře Armin Laschet vyjádřil jisté znepokojení nad tím, že se bude odpojovat nejdříve jaderná, a až teprve pak uhelná energetika. Na druhou stranu další kandidát na kancléře, protentokrát z řad SPD, pravil následující: „Jsme rádi, že se využívání jaderné energie blíží ke konci.“ Nad koncem jaderné energetiky v Německu se nepozastavil ani jeden. A jeden z nich bude kancléřem. Takže směr je jasně vytyčený. Německo bude bez jádra. Tečka. Naštěstí se nám v rámci Evropské unie rýsuje krásný svár. Německo z jádra couvá, přičemž Francie je jadernou velmocí a k couvání ji nedonutí ani párem volů. Na evropské úrovni se ty ideje pěkně provětrají. Ale protože EU je jako úřednická megastavba babylonského ražení převážně proti jádru, je výsledek už nyní předpokládatelný. Pro nás určitě, Francie si jistě vyhádá výjimky.
Jak z toho budeme profitovat my? Vůbec. To si náš premiér, ať už jím bude po volbách kdokoliv, může třeba vzplanout úsilím, Němci své sedmnácté spolkové zemi samostatné rozhodování nedovolí. Rosatom byl stínovým Ministerstvem zahraničních věcí BIS z tendru na dostavbu Dukovan vyšachován za asistence dvou superagentů a další dodavatelé jaderného řešení pro nás budou příliš drazí. Navíc je nutné vzít v patrnost i skutečnost, že i kdybychom v čele příští vlády získali státníka hodného toho označení, který by se postavil našemu západnímu protektorovi, stejně se tu nic dít nebude. V České republice se prostě nestaví, nic se nedělá a na vše dopadají obstrukce. Odkudkoliv, jakékoliv, ale s intenzitou nesmírnou. A to je nutné vzít v patrnost i obstrukce ekonomiky, která bedlivě a nelibě sleduje strmý vzrůst našeho státního dluhu a až do zběsilosti rostoucí inflaci.
Přičemž my nepotřebujeme jen dostavbu Dukovan. My potřebujeme postavit tři a více jaderných elektráren, které utáhnou výpadek uhelných elektráren. A to nejpozději do roku 2030, protože v tu dobu už začnou být uhelné elektrárny na indexu. Jenže to si musíme počkat na změnu politického režimu. V tom současném se nic stavět nebude. V tom se budeme do nekonečna jen hádat a házet si navzájem klacky pod nohy. Takže nejen matky a taťkové za jadernou energii, ale k nim se připojují i Krajské listy. Přece se dobrovolně neodsoudíme k nestabilní energetice. Petrolejka už je blbě k sehnání a třeba taková pračka, když už jsme u toho, na petrolej nejede vůbec.
Vložil: Štěpán Cháb