Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Z domova ho vykázali, protože mu škola nevoněla. Pro jeho múzy prostě neměl otčím řezník pochopení. Tajnosti slavných

27.09.2021
Z domova ho vykázali, protože mu škola nevoněla. Pro jeho múzy prostě neměl otčím řezník pochopení. Tajnosti slavných

Foto: Elektafilm

Popisek: Otomar Korbelář jako František Kmoch ve filmu To byl český muzikant

VIDEO Snil o hudební kariéře, dokonce se sám naučil hrát na violoncello. Pak ale pražská konzervatoř konečně začala vyučovat i herectví. Zvládl obojí, musel se ale rozhodnout.

V mládí hrdinný milovník, později představitel velkých charakterních rolí. Statný chlap s krásným melodickým hlasem byl nejen skvělý herec a dabér, ale také dobrý muzikant a režisér. Ženám se při pohledu na něj podlamovala kolena, muži velkoryse oceňovali jeho charisma. Otomara Korbeláře si nejspíš vybavíte jako vyhlášeného pytláka Jana Sochora z romance Prstýnek, nebo jako představitele hlavního hrdiny v historickém dramatu Jan Roháč z Dubé, který byl prvním československým barevným filmem.

 

Včera neděle byla:

Vykázán pro neposlušnost

Narodil se 3. listopadu 1899 v Sázavě jako syn železničního inženýra, který ale zemřel, když mu byly teprve čtyři roky. Matka se snažila živit, jak se dalo, a střídala zaměstnání, takže se často stěhovali. Bydleli v České Lípě a Litoměřicích, kde pracovala jako prodavačka a hospodyně a Otomar chodil do německé školy. Vzdělání v češtině se mu dostalo až ve Veltrusech, kam se matka podruhé provdala za řeznického mistra, kterému porodila druhého syna. Už v dětství bylo jasné, že Otomar dostal do vínku mimořádné hudební nadání, dokonce se sám naučil hrát na violoncello a chtěl se stát muzikantem. O tom ale nevlastní otec nechtěl ani slyšet a trval na tom, aby Otomar vystudoval obchodní akademii v Kralupech nad Vltavou. Jenže ho škola nebavila a nakonec se rozhodl z ní odejít, za což byl vykázán z domu s tím, ať se tedy živí sám. A tak začal v jednom pražském biografu doprovázet němé filmy hrou na klavír. Po očku přitom pokukoval i po stříbrném plátně, aniž by ho napadlo, že na něm bude jednou zářit sám.

 

Komediantská princezna:

Národní jako startovní čára

V roce 1916 objevil jednoho dne cestou ve vlaku v novinách inzerát, že pražská konzervatoř přijme žáky k bezplatnému studiu na dechové nástroje. A v tu chvíli měl o své budoucnosti jasno. Nebo si to alespoň myslel. Přijat byl rovnou do druhého ročníku a začal studovat hru na fagot a hoboj. Po dvou letech přešel na radu kamaráda do nově založeného dramatického oddělení k profesoru Jaroslavu Hurtovi, opět rovnou do druhého ročníku, a v letech 1920-1922 se stal elévem činohry Národního divadla. Oba studijní obory ukončil úspěšně, nakonec ale dal přednost herectví před hudbou, a zatímco pro řadu kolegů byla Zlatá kaplička vysněnou metou, Otomar pojal své působení na jejím jevišti jako start. Po absolutoriu v roce 1922 vykročil do školy života na mimopražských scénách, kde si mohl vyzkoušet i divadelní režii. První dvě sezóny strávil na jevišti olomouckého divadla, pak se přesunul do Plzně a jednu sezónu působil dokonce jako ředitel v Městském divadle Kladno, aby se v roce 1926 do Olomouce na další tři roky vrátil. Od roku 1929 pak byl až do konce druhé světové války členem souboru Městského divadla na Královských Vinohradech.

 

Těžký život dobrodruha:

´

Fred Flok alias konzul Binder alias ing. Benda alias komisař Niklas

Prototyp hrdiny

Do své vinohradské éry vstoupil jako milovník a až časem přešel k charakterním rolím. Vysoká urostlá postava, bohaté kučeravé vlasy, energická brada a odhodlaný pohled ho předurčily pro role bouřliváků a statečných bojovníků. Díky širokému rejstříku a vrozené živelnosti byl stejně dokonalým Petrucciem v Zkrocení zlé ženy jako kultivovaným lordem Chilternem v Ideálním manželovi, zahrál si celou řadu velkých postav a k jeho nejlepším výkonům patřil císař Karel IV. v Noci na Karlštejně. Z mladých talentů si často chodili vybírat představitele filmoví režiséři, takže první nabídky dostával už během působení v Plzni. Tenkrát byl ale ještě zcela v zajetí divadla. S nástupem zvukového filmu ale bylo najednou potřeba nejen umění výrazového herectví. Není tudíž divu, že se před filmovou kamerou ocitl Otomar se svým zvučným, podmanivým hlasem velmi brzy. Poprvé ztvárnil už v roce 1931 poručíka Suka ve válečném dramatu Svatopluka Innemanna Třetí rota, o českých vlastencích, kteří přebíhali z rakouské armády na ruskou stranu, a o československé brigádě, která se zúčastnila poprvé jako celek slavné bitvy u Zborova.

 

Rukavička:

Komerční milovník

Úspěšný filmový debut se paradoxně pro něj stal na delší dobu jediným hodnotnějším filmovým projektem, protože díky svému exteriéru a hlasu vzápětí uvízl ve škatulce hrdiny sentimentálních romancí bez větších uměleckých ambicí, natáčených ve stylu červené knihovny. Tuto etapu jeho kariéry odstartovala hned v roce 1932 postava dělníka Petra v romantickém dramatu Zlaté ptáče. Jeho popularita rychle stoupala a jeho partnerkami se postupně staly téměř všechny nejznámější herečky třicátých let, od Lídy Baarové v Grandhotelu Nevada přes Anny Ondrákovou, s níž si zahrál v Důvodu k rozvodu, Jiřinu Štěpničkovou, s níž často hrával i na jevišti, a Adinu Mandlovou ve filmu Nevinná, až po Natašu Gollovou v Rukavičce a Vlastu Fabianovou v Prstýnku. Možnost konečně vyniknout jako mistr dramatu mu nabídl až v roce 1939 režisér Ladislav Brom v dramatu Tulák Macoun. Příběh starého nemocného tuláka, k němuž se osud zachoval příliš krutě, mu vynesl prestižní Svatováclavskou cenu, kterou převzal z rukou ministra průmyslu, obchodu a živností Vlastimila Šádka, a film sklidil zasloužený úspěch i filmovém festivalu v Benátkách.

(Pokračování ve středu 29. září.)

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace