Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Údajně zavlečený Feri skončil v maďarské pustě, a sakura Okamura nám rozkvétá do pestré hysterie. Co zaujalo Jiřího Macků

22.09.2021
Údajně zavlečený Feri skončil v maďarské pustě, a sakura Okamura nám rozkvétá do pestré hysterie. Co zaujalo Jiřího Macků

Foto: Se svolením: Tomio Okamura

Popisek: Tomio Okamura na vítězné vlně mezi svými přizpůsobivými voliči. V popředí Viditelný pes.

Není toho málo, co se děje v této době, jež vymknuta z kloubů poněkud vyšiluje. Za trochu lásky šel bych světa kraj, však s ostatními brodím se doma v nenávisti. Ve dnech, kdy planetu drtí a lidi o majetek i životy připravují přírodní katastrofy, její nejkrásnější metropoli, jež neví nic o záplavách či zemětřeseních a o hurikánu jenom díky Ivanu Bartošovi, hrozí snad občanská válka, jak naznačují politickému životu a kariéře nebezpečné půtky parlamentní. Synové nenávidí své otce, Pekarová Adamová nenávidí Okamuru, ten zase veškeré nepřizpůsobivé.

Česká televize si dělá blázny z těch, kteří ji platbami udržují při životě, a Jurečku ze snu budí vidina rodičovského páru složeného ze dvou zamilovaných taťků.

Rodinné vztahy, kámen víc než pouhého úrazu

„Vztah mezi otcem a synem je často nejobtížnější rodinný vztah, vždy má v sobě řadu úskalí,“ napsal ve své knížce Otcové a synové Lewis Jablonsky, uznávaný americký profesor sociologie a psychoterapeut.

Znám to: už je to rok, co mi potomek, statný padesátník, tvrdě vyčetl, co všechno si v životě vlastním přičiněním zavinil a co všechno promarnil; od té doby jsem ho neviděl. Ty pohledy, z nichž se dala vyčíst i nenávist, mi připomněl další z početné série nevděčných synů, tentokrát Andrej Babiš junior; fotografie z ´náhodného´ setkání v Ústí n/L mluví za vše. Ovšem setkání dalšího otce s nenávistnou brutalitou vlastní krve skončilo již bohužel tragicky, JOSEF ODLOŽIL ho nepřežil.

Potkali jsme se v roce 1958 v Košicích: já začínající student veterinární fakulty, on začínající důstojník převelený z Olomouce. Jako členové tréninkové skupiny legendárního trenéra Jana Lišky jsme potom spolu reprezentovali tamní Slavii VŠ. Po dvou letech jsme se oba vrátili do metropole a dál se setkávali už jenom jako soupeři – on pochopitelně v dresu Dukly, já za Bohemians.

Dramatické setkání otce a syna zvolna upadá do zapomnění. Stalo se tenkrát celonárodním vpádem do osudu jedné rodiny, byť rozpadlého svazku rodičů slavných olympioniků, námětem soudního projednávání a závěrem po rozsudku i jedné trapné prezidentské milosti. Ještě dlouho potom se vracela otázka viny či neviny, až to Martin Odložil v roce 2011 v rozhovoru pro Lidovky definitivně uzavřel: „Zabil jsem svého otce a mámu dostal do blázince.“ Před několika dny od skonu Josefa Odložila uplynulo již 28 let.

Další únos v režii Agrofertu?

Tedy alespoň to dělá takovým dojem. Nezapomenutelný, přesto pro zdejší unavené policejní a soudní orgány se nadále do zapomenutí propadající aktivní TOP bejček ze stáje šéfové Pekarové Adamové, jenž v tomto směru výrazně motivačně působil především ve stádu jaloviček ustájených na právnické fakultě, se i se svým objemným semenným váčkem a potřebám zdárného chovu odpovídajícím nástrojem kamsi zaběhl. DOMINIK FERI, jenž chtěl ve světě politiky prorazit jako kdysi jeho předobraz (i co se pohlavní fazóny týká) černošská marxistická aktivistka a feministka Angela Davisová, nám nejprve pokynul z Paříže a v současnosti prý obohacuje uherskou společnost kdesi v Budapešti.

 

Vysmátý Ferino Mafiano na pařížském Velkém bulváru. V pohodě daleko od vlasti, rodné TOP 09 i pražských vyšetřujících orgánů. Foto se svolením: Dominik Feri

Je to ovšem všechno nějak podivné a sírou i čpavkem domácí petrochemie na dálku smrdící. Zasvěcení mají ale jasno: jde o další únos! Tentokrát ale takový specifický, netradiční, jelikož oběť se různě do světa (ani oblíbenou destinaci na Krymu nelze vyloučit) unesla sama, tučným agrofertním cestovným a dietami potřebně vyfutrovaná. To, co tím Feri v předvolebním čase způsobil knížecím politickým pohrobkům, se snad ani nedá penězi ocenit. Pro ANO je něco takového prostě služba přímo tip TOP.

A odpusť nám naše pirátské kamarádšofty…

Představitelé SPOLU, i když v počátku ne všichni spolu, se v rámci předvolebního turné představili v Liberci v Kostelní ulici hned vedle tamního římskokatolického farního a arciděkanského kostela. Sotva v jeho stínu rozbili náborový stan, vydala se dvojka kolportérů Fiala - Pekarová Adamová s novinami a drobnými dárky mezi průchozí nevě- i věřící. Jak si ovšem všimly přítomné Parlamentní noviny, chyběl poslední z této sv. Trojice lidovec MARIÁN JUREČKA: „Ten, od kterého by se očekávalo, že bude u kostela první, chyběl.“ Byl už totiž mezitím uvnitř. Nezúčastněného pozorovatele mohlo maně napadnout, že tento odhodlaný zastánce křesťanské rodiny podstoupil, s požehnáním tamního patrona sv. Antonína Velikého, očistnou antipirátskou zpověď.

 

Generalita SPOLU při kolportérském tažení Libercem.  V nabídce je všeobecný optimismus a Markétčiny svůdné pohledy. Foto se svolením: SPOLU

Už to ví sám: není snadné se přizpůsobit

Politik má být člověk rázný, takříkajíc od flákance. Což ovšem neznamená, že je také může rozdávat. TOMIO OKAMURA rázný je, o čemž se můžeme přesvědčit kdykoli se dostane ke slovu a hlavně k mikrofonu. Což je, z obrazovek všech možných televizí, v podstatě imrvére. Tedy s výjimkou jediné platformy, která ho objektivně a vyváženě ignoruje: moskytiéra u Moravců v námi obětavě vydržované České televizi. Ale tuto realitu si, řekl bych, pěstuje záměrně, aby měl každodenní pádný důvod k fňukání. Z jeho převážně divoce uhádaných diskusních střetů, nesvědčících příliš o slušném vychování, již delší dobu sleduji jediné: je skoro proti všem, spolupracovat by nechtěl skoro s nikým, nemíní se ve vládě přizpůsobit skoro nikomu. Na základě tohoto zjištění bych si dovolil navrhnout, aby Tomio Okamura, tato sakura zdejšího politického pralesa, obdržel čestný titul NNO, neboli Nejvyšší nepřizpůsobivý občan České republiky.

Běhy skrz naskrz, případně durch

A závěrem ještě něco od sportu. Atletický rok, plný skvělých výkonů, pomalu končí. Závodů, mítinků, přeborů, lig nejrůznějšího třpytu bylo tolik, až zrak přecházel. A potom ta olympiáda, co všechno se tam neudálo… Já, díky odborníkům sportovní redakce České televize, jsem si zvláště oblíbil ty disciplíny, v níž se běhá – rozumím tomu tak, že vlastně proniká - překážkami (skrz, z němčiny durch). Vždycky když expert DAVID LUKŠŮ oznámí běh na 100, 110, 400 či 3000 metrů ´překážkami´, začnu se u obrazovky těšit. Leč slíbené drama se nikdy nekoná. S výjimkou nepovedených startů, kdy vyběhnuvší závodníci setrvačností povalí pár latěk, vždy se snaží překážky z logiky svého konání zdolat, ergo přeskočit. Proč komentátor České televize volí takový češtině cizí obrat není známo, možná ho jenom zmátlo, že v jiné běžecké disciplíně, tzv. cross country (neboli skrz krajinu), je to někdy po dešti i běh kalužemi.

Jako děti jsme si oblíbili francouzskou filmovou komedie Muž který prochází zdí s legendárním komikem Bourvilem. Jenže ta ´chůze zdmi´ byla, na rozdíl od seriózní sportovní reportáže, sranda. Ale nebuďme zase na odborníka tak přísní, třeba chce diváky z kavčího postu, z něhož lze bez obav vykdákat vše, jenom poškádlit. Je to v podstatě prkotina proti tomu, co napáchal expert Lukšů na poli historie českého hokeje.

 

Vložil: Jiří Macků

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace