Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Politik jako měrná jednotka Jidáše a spratka z mateřinky. Komentář Štěpána Chába

komentář 21.09.2021
Politik jako měrná jednotka Jidáše a spratka z mateřinky. Komentář Štěpána Chába

Foto: Pixabay

Popisek: Tabule se základní výbavou smajlíků

Někdy, když jsem donucen nahlédnout do kanalizace Facebooku českých politiků, připadám si, jako kdybych dorazil na sjezd abiturientů mateřské školy. Všude, kam se podívám, smajlík. Tu rozlobený, tu rozlícený, tu plný vykřičníků, ondy zase jeden s úsměvem a palečkem hezky vztyčeným. Máme tu smajlíky pro těhotné osoby i pro těhotné ženy (kdo má přednost, netuším a tušit nechci), smajlíky genderově vyrovnané, smajlíky s obrázky dědečků a babiček a malých uprchlíčků, smajlíky všech států a krajin světa. A politici se mezi těmito smajlíky pohybují se zuřivostí ´pančelky´ ze školky.

I já si tím, krista pána, prošel. Bouchli přede mě slabikář s nejnenáviděnější českou větou – máma mele maso – a řekli čti. A tak jsem četl. Jenže už v závěru první třídy základní školy mi začali na obrázcích ubírat. Už mi nedali obrázek sněhuláka, ale hezky mi ho tam napsali S N Ě H U L Á K. A čti, děláme z tebe vzdělaného člověka. A já četl a smajlíky našich pradědů a prababiček mizely a nahrazovalo je písmo. Až nezbyl jediný smajlíček. Jen písmo.

Jenže když si projdu facebookové příspěvky českých politiků, jímá mě hrůza. Naše elita, naši nejlepší, naši vyvolení, naše hlavy (ne)pomazané, používají takové množství smajlíků, až se v tom člověk začne ztrácet. A já si u toho představuju, jestli by i Masaryk své myšlenky prokládal přituplými obrázky, které mu předpřipravila americká korporace, aby skrze ně vyjádřil své emoce. Nastínil by Edvard Beneš své přijetí demise ministrů roku 1948 nějakým pěkným smajlíkem, který vyjadřuje rozpaky? Proložil by Vasil Biľak svůj zvací dopis několika pěknými smajlíky tanků? Sepsal by Ludvík Vaculík svých 2000 slov, kde nejméně polovina by byly vzpurní smajlíci?

Vždyť to není hodno důstojnosti dospělého člověka. Omalovánky ze Strakovy akademie. Ale když mně přijde, když jsem tedy procházel facebookovými příspěvky těch našich Jidášů ve Sněmovně, že dají daleko větší péči tomu, jak co nejkrásněji vymalovat svůj příspěvek o tom, jak (do kelu) jeli na kole a v cíli si řekli, že rádi jezdí na kole a že na kole je budoucnost Evropy, místo toho, aby byli skutečnými politiky, kteří chystají pro Českou republiku nějaký hodnotný plán věcí příštích.

Procházel jsem i předvolebními programy jednotlivých stran, jejichž jednotliví poslanci a ministři produkují ty své omalovánky ze Sněmovny. Jedna kýčovitá a nicneříkající floskule za druhou. Všichni jako přes kopírák, jen s drobnými obměnami, až má člověk pocit, že to tam je samá nepohlavní, genderově nevyhraněná věc, která se nechce nikoho dotknout, nic říct, nikoho urazit, všem se zalíbit. Směr do politické nicoty vytyčen. Bože, i uklízečka ze záchodků Hlavního nádraží Praha je zajímavější.

Duch silné a rozumné politiky, která má za cíl vyrvat republiku z nicotnosti a dát ji důstojnou hodnotu, zdechnul pod náporem přihlouplé tvorby politických omalovánek, kam se nacpe cokoliv, kde se dá spárovat kdokoliv s čímkoliv. Prostě taková zasmrádlá a impotentní politická nicota, kde není žádný pevný bod, kterého by se dalo chytit a říct – hle, politik, státník.

Páni a dámy ze Strakovky, alespoň tu důstojnost začněte předstírat. Začít můžete tím, že přestanete vymalovávat ty své nicneříkající příspěvky na Facebooku ohavnými smajlíky.

 

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace