Východní Evropa se musí nutně zorbánizovat. Komentář Štěpána Chába
komentář
13.09.2021
Foto: Se svolením: Viktor Orbán
Popisek: Viktor Orbán, fotografie sice staršího data, ale tak se k tématu hodí, že nemohla být použita jiná
Mnohem děsivější než volby v České republice vypadají volby v Německu. Tam se derou na povrch Zelení se svým - ‘nic není dost zelené‘ - a post kancléře po Angele Merkelové nejspíš převezme Olaf Scholz. Ten ve včerejším vydání Welt pronesl některé své nosné myšlenky. I kdybychom v říjnových volbách zvolili do vlády Dělnickou stranu, nebude to mít takové následky jako volby v Německu, které se odehrají už za dva týdny. Přesto je důležitost našich voleb zásadní.
Olaf Scholz pro Welt vyjevil své nitro. V něm rezonuje i následující myšlenka: „V budoucnu se má o evropské a zahraniční politice rozhodovat kvalifikovanou většinou. Nesmíme se vzájemně blokovat jednohlasným hlasováním.“ A já si říkám, že prstíčkem budeme po Merkelové ještě hrabat. Evropská unie musí, podle Scholze, mluvit jedním hlasem. A to jak v oblasti zahraniční politiky, tak i v oblasti obchodu, vztahu k migraci a uprchlictví celkově. Co to pro nás bude znamenat?
Česká republika je tak před volbami, kde se postaví německému tlaku buďto dvě předvolební koalice, které z nás fakticky udělají sedmnáctý stát Spolkové republiky Německo, potažmo prostý region v závěsu bruselské politiky, kde sice formálně budeme u toho, ale nebudeme mít sílu do směrování unie zasáhnout (hlasování kvalifikovanou většinou), přičemž směrování unie bude řízené Německem a Francií (Velká Británie jako opozice zmizela s brexitem a teď je to vlastně na východní Evropě, aby se vzepřela a dala unii zase smysl… nebo aby ji rozbila).
Ke spolupráci Německa a Francie se Olaf Scholz pro Welt také srdnatě vyjádřil, řka, že je potřeba spolupráci s Francií zúžit a zintenzivnět, a to převážně na vojenské bázi (základ pro unijní armádu?). A tady se nám nutně staví budoucí směr unie. Linka Francie – Německo. Jižní státy jako Itálie, Řecko nebo Španělsko budou v závěsu Bruselu, protože jsou držené ve spolupráci svými enormními dluhy a závislostí na blahosklonné toleranci severních států, převážně Německa.
Však si vzpomeňme, jak se Řecko před svým (skoro)bankrotem cukalo. Jejich předčasné volby v roce 2015 vyhrála rozvztekaná strana Syriza, která slibovala, že Berlín na Řecko zaklekávat nebude. Její lídr Alexis Tsipras se tvářil vůči unii velmi bojovně, vyhlásil po svém zvolení dokonce referendum o záchranném programu, které nebylo po vůli Německa. Poté v Řecku zase padla vláda, zase byl zvolen Tsipras, opět bylo referendum, kde si Řekové odhlasovali podmínky oddlužení, Tsipras, pod nátlakem Německa a německého kapitálu ale obrátil a uvalil na Řeky mnohem přísnější podmínky, než které prošly přes referendum. Úsporná opatření, jimiž věřitelé podmínili další půjčky, zahrnovala posun penzijního věku na 67 let, zvýšení daní (DPH 23 %) a zavedení nových omezení platů ve státním sektoru, privatizaci dvou třetin státních podniků, snížení penzí o 10 až 30 %, rozpočtových výdajů na armádu a zdravotnictví atd. Řecko je naprosto v závěsu tvrdého jádra unie. Revoluční hvězda Tsiprase v tu chvíli pohasla. Podřídil se tomu, že Berlín bude určovat řeckou politiku. Obdobné je to se Španělskem a částečně i s Itálií.
Opozici tvrdému jádru unie tak musí dělat východ Evropy. A konkrétně u nás s kým ve vládě? S Petrem Fialou a jeho slovy: „Green Deal je realita. Nemá už smysl spekulovat nad tím, jak by to mohlo být jinak...“ Prostý přikyvovač. S jeho prohlášením, že „chceme změnu s Piráty a STAN,“ kteréžto strany jsou snem pro tvrdé jádro unie, protože naplňují přesně to, co chce tvrdé jádro z Evropské unie vystavět? A je jedno, že ODS formálně zastává pravici a Piráti zase levici. To zmatení politiky v jejich podání je děsivé. Je jedno, jakou máme politiku, stejně budeme jen protektorátem? V chápání ODS ve spojení s Piráty (vždyť to nejde vůbec dohromady) to tak prostě skončí.
Předvolební výzkum STEM ukázal, že může přijít vládní koalice ANO s SPD. Pro mnohé noční můra. Jenže, jak tak pozoruji, my teď potřebujeme ve vládě orbánovskou politiku. A tu nám Spolu a PirSTAN prostě nedají. Kdyby stanuly tyto koalice v příští vládě, bude jejich vládnutí velmi předvídatelné a jasné. A velmi prounijní. Oněch pět stran dvou koalic nic jiného nenabízí. Ovšem aby demokracie v rámci Evropské unie fungovala a vyvíjela se, musí mít názorové rozepře a o věci se musí vést diplomatické jednání, její členské státy musí být sebevědomé a musí si razit svou cestu. Ovšem ne sebevědomé v tom, že budou navrhovat světle zelené logo pro nějakou ekoskopičinu namísto tmavě zeleného. Unie ovšem výhledově vypadá, že právě to je pro ni na překážku (viz třeba boj unie proti Polsku, které se snaží prosadit, že polské právo bude nadřazené tomu unijnímu, unie o tomto boji mluví jako o konci právního státu v Polsku a chystá na Polsko sankce). To by nás mělo děsit. Máme jinou historickou zkušenost než Francie. A rozhodně máme zcela jinou historickou zkušenost než Německo. My si musíme stát za tím, kým a čím jsme. Ne si to nechat vymazat ‘vyšším zájmem‘.
Vložil: Štěpán Cháb