Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Než skončit ve sboru, to raději nic. Všechno bylo ale rázem úplně jinak, když si vzala prvního Švejka. Tajnosti slavných

13.09.2021
Než skončit ve sboru, to raději nic. Všechno bylo ale rázem úplně jinak, když si vzala prvního Švejka. Tajnosti slavných

Foto: Československý státní film

Popisek: Ella Nollová v prvním filmovém zpracování Čapkových Povídek z jedné a druhé kapsy, které natočil v roce 1947 režisér Martin Frič

FOTO / VIDEO Místo vysněné kariéry operní pěvkyně zazářila v kabaretech a zahrála si ve více než stovce filmů. A ve všech svých rolích byla zaručeně nepřehlédnutelná, přestože velkou příležitost nikdy nedostala.

Výřečné a nepřehlédnutelné ženy z lidu. Její postavy měly vždy jednu společnou vlastnost, byly charakterní, upřímné a dobromyslné. Skvělá herečka a komička Ella Nollová je živoucím příkladem, jak se doba mění. Většině jejích tetiček, sousedek, domovnic, hospodských či kořenářek bychom dnes přisoudili nejméně o deset či dvacet let víc, než jim i jejich představitelce reálně bylo. Oblečení i účesy třicátých a čtyřicátých let byly v tomto směru k ženám macešské, i moje tehdy extrémně štíhlá babička na starých fotkách vypadá ve svých dvaceti na téměř čtyřicet. A pak že šaty nedělají člověka. Stát se v tomto období obdivovanou kráskou prostě chtělo dar od pánaboha.

 

V jedné z nejvýraznějších rolí – posluhovačka Randová v hořké komedii U snědeného krámu aneb Pro dobrotu na žebrotu

V jedné z nejvýraznějších rolí – posluhovačka Randová v hořké komedii U snědeného krámu aneb Pro dobrotu na žebrotu; foto Moldaviafilm - Ludvík Kanturek

Dětský sen

Narodila se 7. července 1889 na dnešním Tylově náměstí jako Alžběta Anna Jeníková, pátý potomek významného pražského obchodníka Jindřicha Jeníka. Odmalička ráda zpívala a snila o kariéře operní pěvkyně, takže po ukončení měšťanské školy zamířila na Pivodovu pěveckou školu, tehdy největší a nejznámější českou hudebně vzdělávací instituci. Založil ji soukromý pěvecký pedagog František Pivoda už v roce 1869 a svou pedagogickou úrovní přesahovala i konzervatoř. Ella ale brzy pochopila, že by se svým hlasem měla maximálně na místo sboristky, takže se moudře svého dětského snu vzdala a zaměřila se na činohru. První angažmá získala v plzeňském divadle, v jehož souboru potkala i životní lásku, o téměř devět let staršího Karla Nolla. Ten do té doby sbíral zkušenosti v Košnerově divadelní společnosti a v Plzni získal své první angažmá v takzvaném kamenné divadle. Vzali se 4. listopadu 1909 v plzeňském kostele sv. Bartoloměje a od té chvíle už kráčeli životem i po jevištích společně.

 

S Leopoldou Dostalovou (vlevo) ve filmovém zpracování dramatu Gabriely Preissové Její pastorkyňa

S Leopoldou Dostalovou (vlevo) ve filmovém zpracování dramatu Gabriely Preissové Její pastorkyňa; foto Lloydfilm

Debut v němé éře

S Karlem odešla do Prahy, v dvacátých letech spolu vystupovali v řadě kabaretů, působili například na kabaretních scénách Bum, Rokoko, Apollo či Revoluční scéna. Už v roce 1921 stanuli spolu poprvé před kamerou v tehdy ještě němém filmu Košile šťastného člověka. Zatímco pro Karla byla postava krále už několikátou v pořadí, Ella si coby vojákova milenka odbyla svůj debut. Pak oba manželé prošli Švandovým divadlem na pražském Smíchově, aby v roce 1925 konečně zakotvili natrvalo v Divadle Vlasty Buriana. Ella ale později příležitostně hrála i v Novém divadle Oldřicha Nového. V roce 1926 Karel dostal životní příležitost, stal se historicky prvním filmovým Švejkem. Úspěšného románu Jaroslava Haška se tehdy chopil scenárista Václav Wasserman a režie zkušený filmař Karel Lamač, který právě založil vlastní filmové studio Kavalírka, a krátce poté se zapsal do dějin naší kinematografie jako režisér prvního českého kompletně ozvučeného filmu. Díky nim se zrodil první filmový Dobrý voják Švejk, v němž si Ella zahrála bezejmennou služku se psem.

 

Roztomilý člověk:

Všechno snědli…

Pak dostala několik dalších vedlejších rolí, nechyběla ani v sestřihu tří přechozích němých filmů o Švejkovi, který zpracoval v roce 1930 režisér Martin Frič a v němž opět exceloval její manžel Karel. Publikum ji rozhodně nemohlo přehlédnout jako matku Šefelínovou hned v následující úspěšné komedii Muži v offsidu, kterou natočil Svatopluk Innemann podle stejnojmenné knihy Karla Poláčka a do hlavní role obsadil jednoho z nejpopulárnějších komiků Jindřicha Plachtu. Ellina filmová kariéra se ale začala rozjíždět až díky spolupráci s Vlastou Burianem, který si ji prosadil jako představitelku tety Josefiny do nestárnoucí komedie Anton Špelec, ostrostřelec. Pak už se jí začaly nabídky hrnout, jen v roce 1933 si zahrála hned v sedmi filmech. „Všechno tady snědli! Všechno tady snědli...!“ zní legendární věta její posluhovačky Randové v hořké komedii U snědeného krámu aneb Pro dobrotu na žebrotu, kterou natočil podle stejnojmenného románu Ignáta Hermana režisér Martin Frič jako dárek k autorovým osmdesátinám. A Randová se stala nejen největší rozsahem, ale také nejlepší Ellinou filmovou postavou.

 

S Hanou Vítovou v komedii Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář

S Hanou Vítovou v komedii Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář; foto Československý státní film

Jako přes kopírák

Přesně tak působí její maminky, tetičky, sousedky, hospodyně, služebné, bytné, kořenářky, domovnice... Jsou vždy dobromyslné, rázné a mimořádně výřečné, což zajišťovalo jejich představitelce nepřehlédnutelnost v ději. Díky častým reprízám ji vídáme často dodnes, například jako služku Klotyldu v komedii Martina Friče Eva tropí hlouposti, natočené v roce 1939 podle literární předlohy Fan Vavřincové, Kulíkovu matku v studentské komedii Cesta do hlubin študákovy duše či jako Kmochovu matku v poetickém hudebním životopisu To byl český muzikant. Vlastenecký film, věnovaný životu kolínského muzikanta Františka Kmocha, natočil režisér Vladimír Slavínský v roce 1940, takže šel velmi brzy do trezoru a diváci si na něj museli několik let počkat, protože se jeho poselství nelíbilo fašistům. Poněkud netradiční postavu ztvárnila Ella v roce 1941 ve Fričově komedii Hotel Modrá hvězda (1941), v níž si zahrála s Václavem Řepou párek nešikovných zlodějíčků, kteří v hotelu ukradnou, na co přijdou.

 

Růžena s filmovým manželem, topenářem Šebestou (Jaroslav Marvan) v budovatelské komedii Bylo to v máji

Růžena s filmovým manželem, topenářem Šebestou (Jaroslav Marvan) v budovatelské komedii Bylo to v máji; foto CS Film

Raději do penze

Po osvobození byl Vlasta Burian zatčen kvůli podezření z kolaborace s okupanty a soubor jeho divadla se změnil v Divadlo kolektivní tvorby, které se profilovalo jako ryze veseloherní scéna zpola lidového a zpola bulvárního typu. Když ale už koncem první sezóny zaniklo, Ella na svoji divadelní kariéru definitivně rezignovala a odešla oficiálně do důchodu. V roce 1947 si ještě zahrála hned v šesti filmech, pak už začalo příležitostí ubývat. V roce 1949 ztvárnila Bětušku Hadrbolcovou ve Fričově hudební parodii Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář, film ale vstoupil do kin v nejméně vhodnou dobu. Noví mocipáni nadsázku nepochopili, takže některé autory i herce zavrhli, pokud možno ‘na věčné časy‘. Mimo jiné Oldřicha Nového, Hanu Vítovou i samotného režiséra Martina Friče. Několik malých rolí pak Ella ještě dostala, zahrála si například ve Vávrově Němé barikádě, ve válečném dramatu Past či v ideologické agitce Bylo to v máji. Naposledy stanula před kamerou v roce 1951 jako matka hlavní hrdinky v další filmové agitce Cesta ke štěstí, která měla zemědělcům vysvětlit, jak je výhodné vstoupit do družstva. Pak už se pro ni další příležitost nenašla. Ella Nollová, v jejíž filmografii najdeme více než stovku rolí, zemřela 27. července 1959 v Praze. Svého milovaného Karla přežila o jednatřicet let.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace