Strčte si těch 180 miliard za klobouk, soudruzi. Komentář Štěpána Chába
komentář
08.09.2021
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Hus a balónek, moc hezké spojení
Evropská unie stopla peníze Maďarsku a Polsku v rámci takzvané obnovy po covidu. Unie se obává, že Polsko a Maďarsko nenaplňují politiku právního státu. V případě Polska to znamená, že tamní ústavní soud se zabývá otázkou, zda je polské právo nadřazené tomu evropskému. V případě Maďarska pak otázkou propagace LBTQ na základních školách a dětem do 18 let věku, kterážto se stala po přijetí zákona v Maďarsku velmi aktuální. Jak patrno, obě pochybnosti se netýkají covidu a obnovy po covidu. Ale covidu a obnovy po covidu se, kupodivu, netýkají ani samotné peníze na obnovu po covidu.
My máme přijmout 180 miliard. Ale také jsou podmíněné. Musíme vyřešit střet zájmů. Neřeklo se střet zájmů koho konkrétně, ale jako kdyby se řeklo, že ano. Na věci je několik zcela fascinujících věcí, na které by se mělo pamatovat a ukazovat.
Začněme pozvolna. Kde se těch 180 miliard vzalo a k čemu mají sloužit. Fond obnovy po covidu nevznikl pod vlaječkou Evropské komise jen tak, samovznícením, z kterého vysublimovaly horentní sumy na obnovu ekonomiky a společnosti po covidových restrikcích jednotlivých vlád členských států. Peníze se vzaly z prvního společného zadlužení členských států. Společné zadlužení nás velmi pevně svázalo ve spolku Evropské unie (na věčné časy a nikdy jinak, jak já té Velké Británii závidím její brexit) a dalo Evropské komisi do rukou dosud netušenou a neozkoušenou moc. Vytvořilo z nás ekonomickými manipulacemi a blbostí jednotlivých představitelů členských států federaci. Neoficiální, ale pevnou.
Peníze z Fondu na obnovu po covidu nejdou, kupodivu, na poničené podnikatelské podhoubí malých a středních podnikatelů, nejdou na podnikatelské investice, nejdou na razantní brzdy v době rostoucí inflace a přicházející nezaměstnanosti, jdou na bezhlavé a fanatické naplňování zelené ideologie, která slibuje ještě masivnější zchudnutí společnosti jako celku. Toliko Fond na obnovu po covidu.
Společným dluhem jsme dali Evropské komisi do rukou dosud netušenou a neozkoušenou moc. Jak je zcela patrné a očividné, Evropská komise si ji začíná užívat. Jak? Tím, že se už zcela neskrývaně a otevřeně vlamuje do vnitřní politiky jednotlivých států a jako správný vyděrač prostě tlačí státy do unijní politiky, ať tím směrem jednotlivé společnosti jednotlivých států jít chtějí, nebo nechtějí. Vše podmiňuje společně vydluženými penězi, které musí jí z větší části na komisí předepsanou politiku ekologismu hraničící s fanatismem – likvidace mnoha odvětví průmyslu, aniž bychom měli adekvátní náhradu (doprava, energetika).
Teď k tomu zablokování peněz do Polska a Maďarska. Je právo jednotlivých států nadřazeno právu evropskému? Zcela jednoznačně musí být. Komise je jiného mínění a Polsko, které se v této věci komisi vzepřelo, je pod ostrou palbou obden. Nejste právní stát. Proč? Protože jste nesložili zbraně a odmítáte se podvolit právu unijnímu, které ovšem nemusí vždy reflektovat polské reálie. Tak to prostě je.
Obdobné je to s Maďarskem. Viktor Orbán je věcný kritik politiky Evropské unie. A stoupenec politiky, která, zdá se mi, vychází z potřeb společnosti. Nikoliv z potřeb nějaké od lidí a jejich životů odtržené ‘vyšší třídy‘ politiků a aktivistů. Jako záminku pro odstřel Maďarska, nebo spíše pro jeho současnou vládu, si Evropská komise zvolila nový maďarský zákon o zákazu propagace LGBT agendy mezi dětmi do 18 let. Úprava je logická. Viz trend, který už se propisuje i na nebohých dětech v České republice, kdy se zvedá čím dál silnější podpora pro zmatek v dětských duších, které pod našeptáváním LGBT agendy křičí, že si chtějí měnit pohlaví, protože to současné je špatně. A ne, není to výhra nad netolerancí, kdy transduše se konečně mohou fyzicky změnit na transosoby, ale je to výsledek právě toho bezuzdného vpuštění LGBT agendy mezi děti, které pod náporem citové manipulace podléhají bludům, které do budoucna odstonají vážnými psychickými problémy. A tato ochrana dětí v Maďarsku je záminkou pro to, aby se Maďarsku nedaly peníze na ‘obnovu po covidu‘.
Máme jiné historické zkušenosti, my, pohrobci Sovětského svazu, a sledujeme, že Západ si chce nějakou tou pěknou fází Sovětského svazu projít. Prosím, ale bez nás, zaznívá z Polska a Maďarska. A bylo by skutečně vhodné, kdyby stejný hlas zazníval i z České republiky. Ovšem u nás jedeme, jak pravil bývalý prezident Václav Klaus, a není důvod s ním nesouhlasit, politiku bez témat. Naši politici jsou naprosto vyprázdnění. Nevidí realitu, topí se ve vlastních traumatech ze sebe samých navzájem. Nevidí a nereagují na v lecčems děsivou a reálnou politiku Evropské komise, která jedná v mnohém proti vlastním obyvatelům. Kdy obě koalice i vládní sestava vlastně jen nedočkavě čekají, až budou moci podojit evropské dotace. Státník nikde, všude samý šmelinář.
S hrdostí bych popatřil na Strakovku, kdyby nás Evropská komise peskovala za neplnění jejich zcestné agendy, ona nás ovšem peskuje za zlodějiny a nenažrané dojení veřejného rozpočtu. Pro ostudu. Premiére Babiši, jste nemastný, neslaný, stejně jako vaše politická opozice, která je vlastně stejně nemastná a neslaná jako vy sám. Nejste státníky, nemáte témata, nejste slyšet, jste jen šum v uragánu změn, které na nás Evropská komise hrne. Nemáte politiku, jen své zájmy. Zlodějská ODS a její tunel dědci, zlodějské ANO a její Babiš, zlodějská ČSSD a její kmotři a zatím neozkoušení, angažovaní a děsivě proevropští Piráti, kterým Evropská komise plní ty nejtajnější sny. Ode všech výše zmíněných zní jen přežvykování dotací z Evropské unie. A to není politika, to je krmné správcovství. Děsí mě poznání, že jediný, kdo tu vůbec o něčem mluví a kdo zvedá důležitá témata, je hnutí Tomia Okamury.
Vložil: Štěpán Cháb