Předtucha ji zachránila. A pak padla do oka svému učiteli, jenže se jí vůbec nelíbil. Tajnosti slavných
03.09.2021
Foto: ČT
Popisek: Zdenka Procházková se poprvé představila filmovému publiku ve dvaceti letech v dramatu Mrtvý mezi živými
FOTO Svoji velkou lásku si nakonec vzala, a to prý byla velká chyba. Skvělá Češka se stala královnou vídeňské divadelní scény a svět jí ležel u nohou. Jen doma jí házeli klacky pod nohy.
Jako studentka zažila slavné herecké hvězdy první republiky, s některými se přátelila, na jiné nemá právě nejlepší vzpomínky. Její devízou byl nejen půvab, ale především oduševnělý výraz ve tváři, kvalita mluveného slova a díky baletní průpravě i mimořádná pohybová kultura. Elegantní, kultivovaná dáma Zdenka Procházková ovládala němčinu stejně dobře jako svoji mateřštinu, doma byla stejně v Čechách jako v Rakousku, nikdy ale neemigrovala. V zahraničí působila pod křídly Pragokoncertu, takže pro stát představovala dlouholetý nezanedbatelný přísun deviz. Legendární Lídu Baarovou zažila v mládí a nikdy se netajila tím, že ji neměla ráda. Přesto si ji o sedm desetiletí později s chutí zahrála.
Zahradnice Helena Fejfarová a poštovní úředník Valta v dramatu Bořivoje Zemana Mrtvý mezi živými; foto ČT
Spásná Předtucha
Narodila se 4. dubna 1926 v Praze do rodiny komerčního právníka. Její maminka byla vynikající klavíristka, i když o tom nikdo neměl ani ponětí, protože kvůli plaché povaze hrála, jen když byla sama doma. Dceřiny umělecké sklony ale odmalička podporovala, takže Zdenka také brzy hrála na klavír a téměř současně začala chodit do hodin baletu. S divadlem se poprvé setkala během studia na reálném gymnáziu na Lobkowitzově náměstí, kdy vystoupila v Uranii ve Svobodově Rozveselené rodině a ve Vinohradském divadle ve Vrchlického Soudu lásky. A rázem měla o své budoucnosti jasno. Přešla na Státní konzervatoř a před kamerou se měla poprvé objevit už za války ve filmové adaptaci románu Marie Pujmanové Předtucha. Ve skutečnosti ale šlo pouze o to, aby studenti konzervatoře, kterou mezitím nacisté uzavřeli, nemuseli být totálně nasazení. Film nakonec natočil až v roce 1947 Otakar Vávra, v hlavní roli s Natašou Tánskou.
Ve válečném dramatu režiséra Martina Friče z roku 1948 Návrat domů; foto ČT
Hvězda z Německa
Slavné prvorepublikové hvězdy znala osobně, jejími kamarádkami byly Ljuba Hermanová či Nataša Gollová, která tehdy osmnáctiletou adeptku herectví pozvala i na oslavu svých dvaatřicátých narozenin. Tehdy se setkala s Adinou Mandlovou i Lídou Baarovou, na niž neměla právě nejlepší vzpomínky. Byla prý sebestředná a povýšená. „Prostě přišla velká hvězda z Německa,“ zavzpomínala v rozhovoru pro deník Právo na první setkání. Zazlívala jí, že pomocí vlivných a bohatých mužů šplhala nahoru, hrála v německých propagandistických filmech a byla milenkou Josepha Goebbelse, jednoho z nejvýše postavených mužů Třetí říše.
Melita a Ezop (Josef Kemr) v roce 1959 v Divadle Komedie, v hře brazilského dramatika Guilherma Figueireda Liška a hrozny; foto Městská divadla pražská / Karel Drbohlav
Zamilovaný profesor
Jako dvacetiletá studentka padla Zdenka do oka svému třídnímu učiteli, nezapomenutelnému Karlu Högerovi. „Měla jsem to štěstí, že jsem se mu zalíbila, dal mi příležitost, abych s ním jezdila v malé roličce na zájezdy,“ připomněla počátky jejich vztahu. Nejprve se jí prý vůbec nelíbil a neimponovalo jí ani jeho herectví. K sblížení mezi nimi došlo až během natáčení dramatu Bořivoje Zemana Mrtvý mezi živými, v němž dostala hlavní ženskou roli, a vzápětí si spolu zahráli i v povídkovém filmu Jiřího Krejčíka Týden v tichém domě. „Měli jsme tam scénu, kde se spolu líbáme. Nejdřív jsme si dávali jenom takové pusinky, ale pan režisér Zeman se ozval: ,Prosím vás, to má být milostná scéna, tak jednou doopravdy!´ A ten Höger mě chytil a…," prozradila klíčový okamžik, kdy se osudově zamilovala. Později se vzali a žili spolu šestnáct let.
S Karlem Högerem v slavném představení pražského Divadla ABC Drahý lhář; foto Městská divadla pražská / Jaromír Svoboda
Referentka vyhrála
Studium dokončila po skončení války v Brně a první angažmá dostala v Opavě. Höger ji ale brzy uvedl do společnosti slavných hereckých osobností a měl prý na svou o sedmnáct let mladší ženu velký vliv. Jenže na populárního filmového milovníka si brousila zuby řada žen. Do oka dokonce dříve padl i Lídě Baarové, která si ho prosadila v roce 1941 za partnera do filmu Za tichých nocí, a platonicky do něj byla zamilovaná i její sestra Zorka Janů. Högerovými horkými favoritkami ale byly především Dana Medřická, Vlasta Matulová a Vlasta Fabianová a rád věnoval pozornost i fanynkám. K jeho skalním obdivovatelkám patřila i programová referentka Československého rozhlasu Eva Vachková, která ho zbožňovala už od dvanácti let. A právě kvůli ní se Höger nakonec se Zdenkou rozvedl. „Bylo to vážnější a silnější než kdykoliv předtím,“ uznala prý tehdy manželka, kterou opouštěl. „Rozvedli jsme se, ale nerozešli. Zůstali jsme přáteli až do jeho posledních dnů,“ přiznala v rozhovoru pro idnes.cz.
(Pokračování v pondělí 6. září)
Vložil: Adina Janovská