HZS: Hasiči vás mají jako na dlani

Foto: archiv HZS ČR

Popisek: Takhle příjemně vypadá operační a informační středisko

V současné době se stále častěji setkáváme s různými mapovými a navigačními systémy. Nastal rozsáhlý boom navigací a mapových služeb. Mapové servery jsou však určeny pro širokou veřejnost, mají jen několik vrstev jako je „standardní“, „letecká“, „turistická“ a kromě základního zobrazení neumožňují rozsáhlejší práci s mapovým podkladem.

Hasičský záchranný sbor České republiky provozuje mapový server, který je vytvořený na míru hasičů, složek integrovaného záchranného systému a krizových štábů. Jeho uživatelé tak mají k dispozici nejrůznější funkce a především celou řadu tematických vrstev využitelných při tvorbě havarijních a krizových plánů nebo při řešení vzniklých mimořádných událostí a krizových situací.

Čas je neúprosný a zvláště když se dostaneme do situace, kdy velmi rychle potřebujeme zavolat záchranáře na pomoc, ať už se jedná o požár, dopravní nehodu nebo povodně.

Hasiči například v loňském roce přijali na tísňovou linku (112 a 150) více jak čtyři miliónů volání a zasahovali u více jak 100 tisíců událostí, při kterých během celého roku zachránili 12 015 lidských životů! To je 33 lidských životů denně!

Nejrůznější technologie a možnosti, jak zajistit, co nejrychlejší pomoc se stále vyvíjí. Hasiči pracují s geografickým informačním systémem (GIS), který umožňuje správné a rychlé rozhodování, jehož cílem je záchrana života, zdraví, majetku a životního prostředí.

Geografický informační systém je u Hasičského záchranného sboru ČR využíván telefonními centry tísňového volání linky 112 při příjmu tísňového volání, dále pro vyslání sil a prostředků na místo události a v neposlední řadě pro podporu krizového řízení.

Nevím, kde jsem

Jste účastníkem nebo svědkem dopravní nehody v oblasti, kterou neznáte. Potřebujeme pomoc nejen hasičů a tak zavoláme na tísňovou linku 112. Operátorovi se pomocí softwaru zobrazí lokalizace oblasti, ze které je voláno. Pro rychlý zásah je nutné vědět, kde se přesně událost stala, kde se nacházíte. K tomu slouží celá řada „nápovědy“ a „vodítek“ ke kterým dokáže operátor na tísňové lince člověka v tísni a velmi často i v šoku přivést. Ať jsou to označení pouličních lamp, železničních přejezdů, označení mostů, podjezdů, označení silnic, nebo říčních kilometrů při sjíždění vodního toku. Při sdělení označení operátor ihned zjistí, kde se dotyčný nachází a data jsou okamžitě předána jednotce požární ochrany, která byla na místo události vyslána.

Rozzuření býci

Hasiči spěchají na místo události a zároveň dostávají další doplňující informace o objektu, resp. oblasti, ve které mají zasahovat. Informace, které mají zásah usnadnit ve smyslu jeho rychlosti a v neposlední řadě také pro to, aby nedošlo ke zranění zasahujících hasičů. Představme si zásah například na zemědělské farmě, kde hoří jeden z objektů s dobytkem. Než hasiči otevřou vrata objektu, dostanou informaci o tom, co anebo kdo se tam nachází, aby mohli připravit nezbytná opatření. Určitě by nebylo dobré, aby proti zasahujícím hasičům vyběhli rozzuření býci, kteří by se následně rozutekli po celém okolí. I tato data jsou součástí systému, se kterým hasiči denně pracují, systému dat, které pomáhají zefektivnit samotný zásah hasičů.

Dětské tábory pod drobnohledem

Systém geografických informačních systémů také využívá aktuální informace o dětských táborech, které se často nachází v lesích, u řek a v horách. V praxi se několikrát osvědčilo, že v případě hrozícího nebezpečí povodní nebo silného větru, vyjeli na místo rekreačního pobytu dětí hasiči, aby tábor evakuovali nebo provedli nezbytná opatření.

Systém poskytne okamžitě informace o místě, kde se tábor nachází, kolik je tam dětí a vedoucích, kontakty i dobu pobytu.

(zdroj: hzscr.cz)