Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Zdivočelou zemi mu soudruzi rázně spočítali. Ke slovu se dostal až v penzi a zlobit nikdy nepřestal. Tajnosti slavných

02.08.2021
Zdivočelou zemi mu soudruzi rázně spočítali. Ke slovu se dostal až v penzi a zlobit nikdy nepřestal. Tajnosti slavných

Foto: ČT

Popisek: Spisovatel, scenárista, dramatik, překladatel, básník a skaut Jiří Stránský

Stal se jedním z mála autorů, kteří zrůdné nápady komunistického režimu neustále připomínali. A navíc velmi úspěšně. Kdo by neznal alespoň jeho Zdivočelou zemi. (Pokračování z neděle 1. srpna)

V roce 1960 byl Jiří Stránský propuštěn v rámci rozsáhlé amnestie prezidenta Antonína Novotného, oženil se s architektkou Jitkou Balíkovou, která ho celých sedm let navštěvovala ve vězení, a měli spolu syna Martina a dceru Kláru. Živil se pak několik let jako kopáč u Vodních staveb. Od roku 1965 pracoval u podniku Benzina a současně začal externě spolupracovat jako asistent s filmovým studiem Barrandov. Napsal první scénáře k televizní komedii režiséra Martina Friče Obraz a k jeho historickému dramatu Hvězda zvaná Pelyněk, při jehož natáčení si vyzkoušel práci asistenta režie. V roce 1965 se pak podílel coby pomocný režisér na zrodu komedie režiséra Hynka Bočana Nikdo se nebude smát. Postupnému rozvolňování společenských poměrů v šedesátých letech ale učinila rázný konec okupace v srpnu 1968.

Další habaďůra

V roce 1969 ještě Jiří stihl vydat svoji debutovou sbírku vězeňských povídek, nazvanou Štěstí, která ale byla krátce po vydání stažena z prodeje a všechny výtisky putovaly do stoupy. Následovala normalizace, během níž se soudruzi nejprve vypořádali se straníky, kteří s nastoleným směrem vývoje nesouhlasili. Po nich znovu přišli na řadu i dřívější ‘nepřátelé režimu‘ a v roce 1974 došlo i na Jiřího Stránského. Za údajné rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví byl odsouzen na tři a půl roku vězení. Výrazně k tomu zřejmě přispěl i jeho román z roku 1970 Zdivočelá země, v němž popsal dramatické poválečné osidlování pohraničí a jeho drancování po odsunu sudetských Němců. Polovinu trestu si odseděl, pak byl podmíněně propuštěn.

Ilustrace režimu

Nastoupil jako technik v Československém státním souboru písní a tanců. Současně oprášil i spolupráci s barrandovským studiem, jako scenárista se podílel především na krátkometrážních animovaných filmech pro děti. Teprve po listopadu 1989 začal spolupracovat s rozhlasem jako autor glos a mohl konečně začít publikovat. Psal především pro Literární a Lidové noviny. V roce 1990 se stal spisovatelem-profesionálem a současně vedoucím zahraničního oddělení Českého literárního fondu. V roce 1992 byl zvolen prezidentem Českého centra Mezinárodního PEN klubu a o tři roky později se stal předsedou Rady Národní knihovny, které předsedal do roku 1998. Teprve v roce 1997 konečně natočil Hynek Bočan pro Českou televizi film Zdivočelá země, v hlavní roli s Martinem Dejdarem, a vzápětí i první řadu stejnojmenného seriálu. Krátce nato vyšla Zdivočelá země knižně, rozšířená o další román Aukce, a po něm konečně následovala rychle za sebou série jeho literárních děl.

Přibrzdit nedokázal

Do politiky sice nikdy nevstoupil, přesto jeho komentáře, sloupky, rozhovory a veřejná vystoupení významně ovlivňovaly veřejný život. A také besedy ve školách, které považoval za velmi důležité a nevzdal se jich ani poté, co mu lékaři doporučili tuto činnost ze zdravotních důvodů raději ukončit. Byl také členem Konfederace politických vězňů a v roce 2001 mu prezident udělil medaili Za zásluhy. Od února 2000 zasedal šest let v Radě Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj kinematografie, v roce 2011 převzal v Kolíně na Valném sněmu Junáka Řád Stříbrného vlka a medaili Artis Bohemiae Amicis. O dva roky později obdržel za čtyři řady Zdivočelé země Cenu Josefa Škvoreckého. Byl laureátem Ceny Karla Čapka a v roce 2015 se stal Rytířem české kultury.

Zlobit nepřestal

V prosinci 2015 rozhlas nečekaně neodvysílal jeho pravidelnou glosu Budu zlobit dál a navrhl mu ukončení spolupráce, údajně z ekonomických důvodů. Glosu pak nahrál Kverulant.org, oficiálně protestoval i český PEN klub, a tak v dubnu 2016 uzavřel Český rozhlas Plus s Jiřím Stránským novou smlouvu. Dostal Cenu Arnošta Lustiga a vzápětí byl zvolen starostou Umělecké besedy. O rok později byla vydána kniha rozhovorů Renaty Kalenské Doktor Vězeňských věd. Jiří Stránský zemřel 29. května 2019, zádušní mši na jeho památku odsloužil v pražském Týnském chrámu kardinál Dominik Duka.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace