Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Co takhle vypálit s Římem i Buckinghamský palác? Komentář Štěpána Chába

komentář 28.06.2021
Co takhle vypálit s Římem i Buckinghamský palác? Komentář Štěpána Chába

Foto: Wikimedia / Diliff

Popisek: Buckinghamský palác stále nehoří. Kdy dojde i na něj? Protože britská monarchie způsobila hrozivé množství historických křivd

Dějiny jsou zapeklitá věc plná křivd a nespravedlnosti. V Kanadě objevili neoznačené dětské hroby se stovkami ostatků. Pozůstatek násilné převýchovy předminulého a minulého století, kdy církevní katolické školy s posvěcením a pod dozorem státní moci oddělovaly děti od rodin tamních domorodců a převychovávaly je na křesťany a na ‘civilizované‘ občany. Za tu dobu, praví odhady, zemřelo na 30 000 dětí vinou týrání, špatných hygienických podmínek a znásilňování z celkového počtu 150 000 převychovávaných. V reakci na odhalení neoznačených hrobů byly zapálené v Kanadě čtyři kostely.

Jak probíhalo ‘civilizování‘ tamních domorodců? Zákonem byly zřízené církevní školy. Ty vznikaly v zásadě co nejdál od komunit domorodců, kterým byly vyhrazené rezervace. Proč co nejdál? Protože pak se patřičně snížil kontakt dětí se svou rodinou a tedy i vliv původní domorodé kultury na jejich výchovu. Ve školách musely děti mluvit pouze anglicky nebo francouzsky, za veškeré původní zvyky i jejich náznaky byly děti trestané. Docházelo k fyzickému, duševnímu i sexuálnímu trýznění dětí, k hladovění. V Kanadě je období označované za kulturní genocidu.

Zpřetrhané kořeny

Jak dopadly převychované děti? Pokud dítěti byly důkladně zpřetrhané rodinné vazby (a to zpravidla byly), dítě přejalo kýžené chování a zvyky vynucované státem a církví. Přesto se po opuštění školy a začlenění do kanadské společnosti děti setkávaly s odsudky a odmítáním. Tyto převychované děti byly domorodci, tedy něco nízkého, zároveň to domorodci nebyly, protože jejich původní rodiny je odmítaly. Staly se nikým. Tyto děti, již v dospělosti, propadaly alkoholu, kriminalitě a celkovému úpadku. Což je provází doposud. Katolická církev v úzké spolupráci se státem zlikvidovala svébytnou kulturu původních obyvatel Kanady.

Proč nehoří Británie?

Zvláštností je, že nehoří Buckinghamský palác ve Velké Británii, protože na něj spadá vina za kulturní i faktickou genocidu původních obyvatel Kanady. A nejen Kanady. Koloniální Velká Británie zaváděla kulturní genocidu prakticky po celé planetě. Však i Winston Churchill, oslavovaný vítěz druhé světové války, má máslo na hlavě. Jeho vinou a vinou jeho prazvláštních politických rozhodnutí zemřelo na miliony lidí. Obdobný hladomor, který ve 20. letech minulého staletí zařídil politicky Stalin na Ukrajině, kdy zemřelo na 3 miliony lidí, vyvolal i Churchill v Bengálsku a v Indii, kde lidí zemřelo mnohem víc než na Ukrajině z rozhodnutí Stalina.

České vykořenění

Podobnou zkušenost zakusili i naši předci při násilném přerodu na křesťanskou společnost. Povinnost přijmout učení Krista, nebo trest. Trest prodání do otroctví a propadnutí majetku ve prospěch církve, nebo vypálení celých vesnic, která odmítá přejít na učení pouštních démonů (katolické církve), které se nám tady z rozhodnutí Mojmíra I. začalo v 9. století rozlézat jako morová rána. U té příležitosti si vždy vzpomenu na Lidice. Takových Lidic nám tady křesťanští mudrci předvedli nepočítaně. Památník tu k jejich poctě nemáme jediný. Zato kořeny máme tak zpřetrhané, až si neuvědomujeme, že nikoliv Hitler nebo Stalin, ale papež z Vatikánu je z historického hlediska naším největším katem.

#MeToo a BLM?

Teď je potřeba se podívat na čtyři hořící kostely v Kanadě. Nějaký sympatizant tamních domorodců si po přečtení zprávy o odhalených neoznačených hrobech dětí řekl, že za to může katolík a že je třeba vyjádřit svůj vztek vůči němu. A tak vzal, nejspíš, kanystr s benzínem, sirky a šel vyjádřit svou verzi diskuse. A jeho příspěvek do diskuse je příkladně hloupý. Podobně by mohl zaskočit do Velké Británie a zapálit Buckinghamský palác, protože politika Kanady byla pod kuratelou britské monarchie. Ve výsledku bychom se z historických vin a odpovědí na ně mohli časem probudit na spáleništi. Protože viny jsou všudypřítomné, křivdy taktéž. Synové by za hříchy svých otců měli trpět jen v rámci porozumění, které je dovede k vyvarování se podobných hříchů. Ne k permanentní kajícnosti a sypání si popela. Stačí pochopit a přijmout zodpovědnost za své chování v minulosti a přizpůsobit ji budoucnosti.

Obloukem zpět

Opravdu bych byl radši, kdybych v české krajině potkával mohyly přírodním bůžkům, než na kříž přitlučeného pouštního démona, bylo by nám to, z historického hlediska a našich vlastních nejhlubších kořenů, daleko bližší. Ale věci se nedají vracet. A proto bychom si na ono vracení měli dávat i pozor. Vracení se k otázkám konečného řešení (jdu a zapálím kostel, Buckinghamský palác, Vatikán…). Ale zároveň bychom si měli dát pozor na vracení ozkoušených pořádků. V Polsku nejdříve spálila radikálnější sekta pouštních démonů knihy Harryho Pottera, protože jsou prý čarodějnické (to nás pěkně pobavilo), ale následně byly státem zakázané potraty, v čemž už má své pazgřivé pahýly regulérní sekta pouštních démonů (a to už by nás mělo vyděsit, protože v Polsku se katolíkům vrací sebedůvěra a začínají se montovat do života celé společnosti).

Ale na to samé si musíme dát pozor i na západ od nás, kde se dostává ke slovu tmářstvím a dogmaty naplněný islám a tamní státy si v tom neumí sjednat pořádek (nenásilnou, ale nekompromisní politikou). Církve jsou zlo, obzvláště ty tři úhlavní, které vzešly z pouště. Vždy a zákonitě umlčují svobodného člověka i svobodu společnosti, toť mé bytostné přesvědčení. Chápat Boha nejde tak, že si necháme znásilňovat duši jeho domnělými a samozvanými vykladači.

 

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb