Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Emigrace, pronásledování StB… Odmítla totiž trénovat sovětské sportovce. Tajnosti slavných

23.06.2021
Emigrace, pronásledování StB… Odmítla totiž trénovat sovětské sportovce. Tajnosti slavných

Foto: ČT

Popisek: Krasobruslařská legenda Ája Vrzáňová v dokumentu České televize 13. komnata

Z ciziny vozila tituly, a tak soudruzi chtěli, aby předčasně skončila s kariérou v zájmu ruského krasobruslení. Úspěšná sportovkyně ale raději poslechla tatínka. Jenže život hvězdy nebyl nakonec tak velkolepý, jak by se na první pohled zdálo.

Její zážitky a dramatické zlomy by vydaly na román. Sportovní legenda, dvojnásobná mistryně světa a čtyřnásobná mistryně Československa Ája Vrzáňová debutovala ve švýcarském Davosu v roce 1947, kde uchvátila fanoušky krasobruslení nádhernou roznožkou. Sláva i její odvrácená tvář jí ale vynesly spoustu problémů i tvrdých ran, s nimiž se musela poprat.

Odmalička dřela jako kůň

Královna ledu se narodila 16. května 1931 v Praze a k bruslení se dostala paradoxně díky tomu, že během druhé světové války Němci zavřeli pro civilisty hory, takže se nemohla věnovat milovanému lyžování. Bylo jí teprve sedm, když začala s tvrdým tréninkem na pražské Štvanici. Vstávala ve čtyři, pak do školy a znovu na trénink. „Maminka udělala nějaký placky a čajíček jsem měla nebo kakao nebo něco takovýho a šly jsme na led. A to byl otevřený stadion a zima, dávaly jsme noviny do bruslařských bot, jestli si dovedete představit, protože noviny jsou teplý,“ prozradila kdysi v rozhovoru pro BBC. V sedm večer padala únavou a druhý den nanovo. Tvrdý dril, který jí ‘naordinovala‘ cílevědomá matka, se ale vyplatil.

Kariéry se odmítla vzdát

V pouhých sedmnácti se poprvé stala v roce 1949 v Paříži mistryní světa, rodiče s ní ale do Francie nesměli. Komunisté chtěli jejího mimořádného talentu využít. Rozhodli se poslat ji do Sovětského svazu, aby tam trénovala začínající krasobruslaře. „Vůbec tam neměli bruslaře, krasobruslení tam bylo v plenkách. Pro ně bylo strašně důležitý, aby bruslaři vyhrávali jako hokejisté,“ zavzpomínala na osudové období, které následně změnilo celý její život. Psal se rok 1950 a Ája ještě s kariérou nechtěla skončit. Rodiče ji podporovali, především otec, který ji přímo vyzval k emigraci. „Tatínek mě vzal na Karlův most, protože se bál, že jsme doma odposloucháváni, a tam mi řekl: Ať už titul, obhájíš, nebo ne, zůstaň tam.“ Poté co podruhé získala titul mistryně světa, pozvali ji soudruzi na ‘oslavu‘ na velvyslanectví, a tak utekla i s trenérem do Paříže. Na letišti už ale na ni čekali další agenti s tím, že se musí okamžitě vrátit do Prahy. Vymluvila se, že musí ještě pro kufry do Londýna, kde požádala o politický azyl.

Útěk za Velkou louži

Místo idyly a brzkého shledání s rodiči ale zažívala drama. Tehdejší funkcionáři se nechtěli smířit s tím, že nadějná sportovkyně zůstala v kapitalistické cizině, a tak se ji StB snažila donutit k návratu neustálým sledováním a výhrůžkami. V březnu 1950 se podařilo emigrovat i matce a spolu se přesunuly do USA, Ája kde vystupovala v lední revui. Vydělávala obrovské peníze a Amerika jí klečela u nohou. A teprve tehdy jí prý došlo, jaké nebezpečí museli rodiče doma podstoupit. Působila v nejlepší revui, byla hvězdou se zástupy fanoušků u šaten a užívala si to. Jenže pak ji čekal návrat do hotelu, kde byla sama. „Cítila jsem se unavená, toužila do sebe nalít horký čaj, vlézt si do postele a spát až do časného rána,“ vyprávěla. „Vydatný spánek byl pro mě ale nedostižný sen. Moji noční běsi mi nedovolili spát, pohrávali si se mnou. Vzpomínala jsem na maminku s tátou a vyčítala si, že rozdělení rodiny je má vina.“

Otec to vzdal

Ájin život se stabilizoval, komunisté se ale pomstili na otci. Vyhodili ho z ministerstva financí a zavřeli do uranových dolů, pak jako violoncellista mohl hrát jen příležitostně. Až po třinácti letech Áju navštívil v USA, už po třech měsících ale oznámil, že se vrací domů. Neovládal řeč, vše kolem bylo pro něj příliš hektické a neuchopitelné. Svět, v němž se jeho žena a dcera dokázaly výborně etablovat, byl pro něj nepřijatelný. Když v roce 1978 zemřel, Ája nesměla přijet do vlasti ani na pohřeb.

Na soukromí nezbýval čas

Léta jela na plný plyn, takže jí na soukromý život nezbýval čas. S manželem se seznámila až v osmatřicet letech a na vlastní rodinu začala pomýšlet příliš pozdě. V New Yorku potkala Čechoameričana Pavla Steindlera, který byl majitelem šesti restaurací a vynikající šéfkuchař. „První tři měsíce našeho vztahu jsem jela na velice náročné turné. Do každého města, kam jsme přijeli, mi Pavel poslal ohromnou kytici!" vzpomínala.

Jak překonat bolest

V roce 1969 se za Pavla provdala a jako svatební dar od něj dostala restauraci Duck Point, kam pak chodil celý New York na kachnu a další české speciality. Krátce po svatbě otěhotněla a těšili se na příchod dcerky. Bohužel v osmém měsíci těhotenství se ukázalo, že není s miminkem všechno v pořádku, a po předčasném porodu holčička zemřela. A matka ji učila bolestnou pravdu přijmout. Donutila ji vstát v porodnici z postele, dojít do pavilonu zdravých novorozenců. Ája tam vedle ní stála a musela se na zdravá mimina dívat. Maminka jí tehdy vysvětlila, že jedině takovým přímým způsobem může svou bolest zvládnout. Jen tím, že do ní půjde natvrdo. Na další dítě už ale manželé i vzhledem k věku rezignovali.

Pozdní návraty

Po osmnácti letech manželství Steindler podlehl rakovině a Ája zůstala sama. Domů poprvé přiletěla v dubnu 1990, pak se vracela na návštěvy a Vánoce, které trávila u přítelkyně Svatavy Chalupské. V roce 2004 dostala od prezidenta Klause medaili Za zásluhy II. stupně a v roce 2009 byla v Los Angeles uvedena jako první česká krasobruslařka do Síně slávy. Naposledy přijela domů na Vánoce 2014. Zemřela po záchvatu mrtvice ve svém newyorském bytě 30. července 2015.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace