Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vilém Famm: Společnost se opět dopracovala ke změně systému. Vaše dopisy

18.06.2021
Vilém Famm: Společnost se opět dopracovala ke změně systému. Vaše dopisy

Foto: 20th Century Fox

Popisek: Momentka z filmu Já, robot

Lidstvo na předělu? Na křižovatce dějin: Jistě si pod tím lze představit konflikty, války, hlad. Ale nemáte pocit, že takovým věcem už je odzvoněno? Že už jsme se skutečně posunuli dál? V euroatlantickém světě už je příliš dlouho stav bez válek. Možná to je budoucí norma. Bez konfliktů, bez existenčních problémů. I to je pohled na budoucnost, kterou bychom si, podle Viléma Famma, neměli nechat ukrást.

„Lidské konání zná tyto typy svého společenství,“ píše Vilém Famm:

  • Prvobytně pospolná společnost
  • Otrokářský řád
  • Feudalismus
  • Kapitalismus
  • Obnova prvobytně pospolné společnosti pod názvem socialismus, komunismus

 

Naskýtá se otázka, proč k tomu došlo? Změny způsobil výrazný ekonomický ukazatel.

1. Prvobytně pospolná společnost byla dána svým nedostatkem. Spotřeba byla tomu podřízena v rámci zachování rodu.

2. Změnu přinesl první otrok, který začal stavět otrokářský řád, který byl typický velkým represivním aparátem.

3. Polosvobodný člověk - nevolník byl lepším pracovníkem než otrok a též s menším represivním aparátem.

4. Svobodný člověk je lepší pracovník než nevolník. Represe se též snižují. S lepší organizací práce přichází kapitalismus.

5. Karel Marx zrušením vlastnictví výrobních prostředků chtěl nastolit komunistický řád.

Čeho jsme svědky nyní? Než si vše objasníme, vraťme se na začátek.

Prvobytně pospolná společnost byla dána nedostatkem. Též bez snahy hromadit majetek. Spíše inklinovali k volnému času. Dnešek nadbytkem. Aby nebyla naplněna Marxova teorie, přichází tržní hospodářství s nápadem zavedení ‘Nepodmíněného základního příjmu‘. Ano, nastává socializace bez socialismu.

A kdo za tím vším stojí? Novodobý otrok-robot. Robotizace je oním novým ekonomickým ukazatelem. Robotizace stojí za novou změnou společnosti. Pojítkem je tedy vždy svobodnější, efektivnější jedinec.

Viděli jsme, že hlavním hybatelem byl vždy člověk, ale s různou velikostí své svobody. Robot je jen prodlouženou rukou člověka svobodnějšího.

Přichází éra samosprávné společnosti s internetovou tváří volného času. Přichází společnost s větší svobodou. Buďme tedy pozorní a nenechme se ošálit, nenechme si ukrást budoucnost. Před námi je svobodnější a spravedlivější společnost postavená z otroctví robotů," předložil své myšlenky Vilém Famm.

 

Co si z toho vzít? Vyvolat diskusi, jestli to není jen snivá představa plná utopie, nebo realita, která už nám klepe na dveře. Zvládlo by lidstvo svou nečinnost? Zvládlo by morálně, že práci za něj odvádějí roboti a stroje, a práce se stane koníčkem, nikoliv životní potřebou, která nám zajistí přežití? Vyzrálý člověk nepotřebuje rozkazy, nepotřebuje vedení, nezblázní se z toho, že se má jen bavit, samovzdělávat a začít chápat. K čemu by to ale vedlo u celé společnosti? Vybuchla by nabídka i poptávka sektářských nauk? Nebo by skokově a prudce stoupla kultura společnosti? Nehrozil by pád společnosti, protože bychom se prostě nudili a nedokázali naplnit svůj čas a tak by mnozí lidé začali jednat destruktivně? Rozhodně by společnost postavená na otrocké práci robotů byla zajímavá, fascinující a neskutečně přitažlivá. Jenže přitažlivá z pohledu společnosti, která žije pod klatbou píchaček. Jak se k tomu postavit? Protože Vilém Famm má pravdu, robotizace společnosti fakticky klepe na dveře a my se s tím budeme muset nějak popasovat. Teď abychom se s tím popasovali v náš prospěch. A půjde v náš prospěch, když prostě 'zhloupneme z blahobytu', jak proces postupné degenerace společnosti popsal již před padesáti lety vědec John B. Calhoun? Protože i tam bychom se mohli propacovat. 


Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace