Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Paní Columbová na Pražském hradě. Hodná tuctovka z fabriky se nikdy nepřestala stydět. Tajnosti slavných

14.06.2021
Paní Columbová na Pražském hradě. Hodná tuctovka z fabriky se nikdy nepřestala stydět. Tajnosti slavných

Foto: ČT

Popisek: Manželka třetího 'dělnického' prezidenta Božena Novotná se s rolí první dámy nedokázala vyrovnat

Nevynikala krásou ani inteligencí, a když se stala první dámou, dobře věděla, že na to nemá. Přesto se snažila ze všech sil, aby neudělala ostudu manželovi, který byl považován za nejhezčího československého prezidenta.

Soukromý život třetího dělnického prezidenta patřil k nejutajovanějším a týkalo se to především jeho ženy. Nikde o ní nepsali, na fotografiích se objevila jen výjimečně. Toník byl její první láskou a zůstal jí po celý život. Byla hodná, tichá a poslušná a zřejmě právě to se na ní o šest let staršímu Antonínu Novotnému tak líbilo. Byli zvyklí na malé poměry pražské periferie, kde byla Boženka po většinu času sama, protože manžel běhal po schůzích. Když se pak Novotný stal po smrti Antonína Zápotockého prezidentem, měli oba z velkého světa politiky obavy. Přáli si, aby si jich lidé vážili, přestože moudrostí ani srdečností právě neoplývali. Novotný se brzy naučil rozdávat obálky, případně držet své protivníky v šachu strachem. Božena se zase naučila poroučet a zavedla systém drobných protekcí, intervencí a darů. Když pak musel Novotný v roce 1968 na abdikovat, brala to i jeho manželka jako křivdu a osobní potupu.

Dělnická romantika

Božena Fridrichová se narodila 26. února 1910 v Letňanech, odkud její otec Karel dojížděl do Prahy, kde pracoval jako dělník. Matka Barbora byla v domácnosti a pečovala o děti, kromě Boženy totiž porodila ještě další dvě dcery a syna. Boženka byla tuctové děvče. Nevynikala krásou ani inteligencí, takže po ukončení základní školy nastoupila jako dělnice ve Vysočanech. Byla hodná, tichá a poslušná, a právě to se nejspíš na ní o šest let staršímu Antonínu Novotnému nejvíc líbilo. Pocházel také z Letňan, takže se znali od dětství, sblížili se ale až později, když oba cvičili ve Federaci dělnických tělovýchovných jednot. Božena se stala náčelnicí, a tak musela na schůze. Cestou domů ji Toník občas doprovázel a časem zjistili, že si nejsou lhostejní. On tehdy koupil motocykl, na němž spolu začali jezdit na výlety. Po letech vzpomínala, že právě na výletě na hrad Týřov si dali první pusu. Nezůstalo ale jen u polibků, takže se v prosinci 1929 rychle vzali a o necelé tři měsíce později se jim narodil syn Antonín.

Boj o život

Božena zůstala s dítětem doma, na první léta manželství ale nevzpomínala ráda. Manžel pracoval jako zámečník a po práci běhal po schůzích. Od roku 1921 byl členem Komunistické strany Československa, které věnoval veškerý volný čas. Začínal jako funkcionář v tělovýchovné jednotě, pak v místní organizaci a v roce 1930 byl zvolen předsedou okresního vedení Karlín venkov. O pět let později se zúčastnil VII. kongresu Komunistické internacionály v Moskvě a po návratu se stal pracovníkem pražského krajského sekretariátu. Protože se osvědčil, jmenovala ho strana v roce 1937 krajským tajemníkem v Hodoníně. To nejhorší ale přišlo za německé okupace. Novotný tenkrát pracoval jako strojník a utrpěl velmi vážný těžký úraz – popáleniny II. a III. stupně, měl potrhané plíce a dočasně trpěl ztrátou řeči.

Souboj se Slánským

Krátce po uzdravení, 8. září 1941, Antonína zatklo gestapo, protože se zapojil do ilegální práce. Po vyšetřování byl poslán do koncentračního tábora Mauthausen, kde zůstal až do konce války. Božena zůstala se synem odkázána na pomoc cizích lidí. Po osvobození jmenovala strana Novotného tajemníkem v Pražském kraji, dostal v Praze byt a konečně bral i slušný plat, takže se rodině žilo lépe. Ideální to ale pořád nebylo, protože se hned od začátku dostával do konfliktu s generálním tajemníkem KSČ Rudolfem Slánským, který mu jako mocný soupeř mohl život pořádně zkomplikovat. Osud si s nimi ale podivně zahrál a byl to Novotný, kdo z třenic vyšel vítězně. Slánský byl v roce 1951 odvolán z funkce, o pár týdnů později zatčen a 3. prosince 1952 popraven jako hlava ‘protistátního spikleneckého centra‘.

Rozhodnutí padlo v Moskvě

V listopadu 1957 odletěla československá delegace do Moskvy na oslavy Velké říjnové socialistické revoluce v čele s Novotným, ale bez prezidenta Zápotockého. Toho totiž odvezli 4. listopadu do nemocnice se silným infarktem. Zpočátku se zdálo, že přežije, 12. listopadu ale dostal další záchvat, kterému následujícího dne podlehl. Delegace se urychleně chtěla vrátit domů, na poslední chvíli ji ale vrátil z letiště do Kremlu vzkaz tehdejší hlavy SSSR Nikity Chruščova, který rovnou doporučil jako nástupce Antonína Novotného. Doporučení se takřka rovnalo příkazu a všichni uposlechli. Poslanci Národního shromáždění jednomyslně zvedli pro Novotného ruku a on se 19. listopadu 1957 stal třetím ‘dělnickým‘ prezidentem.

Nepřípustné ‘NE‘

Jednou z těch, kteří z rozhodnutí strany a vlády radost neměli, byla jeho manželka Božena. „Manžel se tehdy vrátil z Moskvy a řekl, že je navržen na prezidenta. Už jako první tajemník měl starostí nad hlavu, byl doma jako na návštěvě. Tehdy jsme o tom hovořili do noci, šli jsme spát s rozhodnutím, že kandidaturu nepřijme. Tak se druhý den vyslovil v předsednictvu strany, ale hned se k nám přihnal soudruh Koucký a doslova mi vynadal. Co prý jsem to za soudružku, jak si to představuji, že Toníka přemlouvám, aby funkci nebral. Tady prý jde osobní zájem stranou, že se na to musím dívat jako uvědomělá členka strany, začal mne obviňovat z neporozumění, div jsem z toho nebrečela,“ posteskla si po letech novináři Rudolfu Černému.

Všechno zadarmo

Přestěhováním na Pražský hrad se toho pro Boženu moc nezměnilo. Zůstala dál skromná, uzavřená a samotářská. Světu velké politiky nerozuměla a styděla se v něm. Své vystupování na veřejnosti omezila na účast na vánočních besídkách pro pionýry, oslavy MDŽ a oficiální příležitosti, při nichž nemohla chybět. Vždycky se ale držela v pozadí. Peníze pro ni neměly cenu, protože je nepotřebovala. Jedli skromně, alkoholu se téměř vyhýbali, bydleli zadarmo, knihy nekupovali, obrazy nesbírali, na dovolenou jezdili do stranického zařízení na Orlík nebo do Sovětského svazu. A to měli zadarmo. Antonín bral tolik peněz, že je nedokázali utratit. Božena se o ně nestarala, prezident nejprve prosadil snížení svých příjmů, pak si rozdáváním obálek kupoval loajalitu spolupracovníků.

Osamělá vdova

Když v roce 1968 Antonín Novotný odcházel z nejvyšší funkce i z politiky, vrátil do stranické pokladny několik desítek tisíc. Vyšlo ale najevo, že během jeho působení Božena rozdala hodně věcí z Hradu svým známým, takže jí hradní správa dala všechny ztráty k úhradě. Po abdikaci se manželé přestěhovali do malé vílky na Smíchov a žili dál jeden pro druhého. Novotný byl své ženě po celý život věrný, manželství bral jako velmi vážnou věc a o Boženku, které říkal duše, se bál. O to hůř ji zasáhla jeho smrt v lednu 1975. Zůstala sama a okolní svět neměla ráda. Byla přesvědčena, že se k nim všichni zachovali nevděčně, a dávala to najevo. Božena Novotná zemřela 25. dubna 1980 a je pohřbena v rodinném hrobě na Malvazinkách. Je velmi zvláštní – prostý dvojhrob, ze dvou třetin krytý deskou, na níž není žádné jméno, slovo ani písmeno.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace