Prznění češtiny bolí. Komentář Štěpána Chába
komentář
08.06.2021
Foto: Se svolením: Muzeum Boženy Němcové
Popisek: Božena Němec, podivné
Jazyk je organický, živelný, pohybuje se tam, kam ho společnost tlačí. Po vlně anglických doplňků v devadesátých letech přecházíme na další anglosaské zvyklosti, které začínají komolit náš jazyk. A mě to trhá ve dví, protože český jazyk je mi příliš milý, než abych se nevšiml.
S temným výrazem ve tváři jsem také zaregistroval úspěch Pirátské strany, která rovnost žen prosadila tím, že vložila do zákona dobrovolné přijetí koncovky -ová u ženských příjmení. Chápu prosazovanou ideologii, ale jako milovník češtiny krvácím. „Dosavadní právní stav nutil ženy, které chtějí příjmení bez -ová, ke lži. Jsem rád, že se to podařilo napravit a ženy budou mít konečně možnost o formě svého příjmení samy rozhodnout bez zbytečných komplikací,” pochválil svůj úspěšně přijatý návrh Pirát Ondřej Profant.
Praktický dopad nepřechylování
Četl jsem rakouskou spisovatelku Elfriede Jelinekovou, mám ji rád, je to sympaticky rebelující žena. A hned v úvodu jsem se potkal s nestvůrností. Překladatelka Barbora Schnelle, která měla potřebu vytvořit před dílem Jelinekové svůj vlastní monolog, odvrhla -ová jako takové.
Tato feministická snaha rovnat se muži (jako kdyby byla žena, pro krista pána, něco méně!) sebrala ženě její ženskost v gramatice a přisoudila jí jakousi zohýbanou mužnost. V úvodu jsme pak svědky takových gramatických obhroublostí, jako je – „literární svět Jelinek je plný obsesí…“. Taková věta nedává z mluvnického hlediska naprosto smysl. Je absurdní vynechat kvůli ideologii skloňování. I kdyby byla Jelineková chlapem, výše uvedená věta, včetně jména, by padla za oběť skloňování. Převeďme si výše uvedenou větu na mužského autora – „literární svět Kafka je plný obsesí…“. Není přirozenější napsat „Kafkův literární svět je plný obsesí…“? Myslí si Barbora Schnelle, že jsem touto větou Kafku nějak ponížil? Jeho hodnotu? Jeho dílo? Nemyslím si to. Naopak, pokud bych napsal – „literární svět Kafka je plný obsesí…“, ponižuji. Jak sebe, tak i Kafku. Proč, paní překladatelko, máte potřebu mrvit češtinu? Potažmo – ze snahy Barbory Schnelle vychází, že je žena mužnější, než sám muž. To není feminismus, to je ponižování ženy. Ponižování její hodnoty. Její ženskosti. Copak feminismus není boj za práva žen, nikoliv proti právům žen? Copak není právem ženy, aby byla mluvnicky zohledněna, když stejné právo náleží muži? Proč Barbora Schnelle dělá z Jelinekové Jelinek? Čeština není němčina, v češtině skloňujeme i jména, jinak nám věty mnohdy nedávají smysl.
Další z mnoha mluvnických obhroublostí paní překladatelky:
...premiérovým režisérem této hry, která patří k nejčastěji uváděným hrám Jelinek...
...chóry jsou vůbec důležitým stylotvorným principem Jelinek
...a zároveň odkazuje ke kořenům Jelinek
...prvním konkrétním výchozím bodem byly pro Jelinek rakouské skandály...
... pro Jelinek je tzv. finanční krize nejen strukturální krizí...
...reakcí na určitou událost, která Jelinek slouží jako reference...
...dokladem toho, že texty Jelinek mají opravdu...
a mnoho dalších
Proč rovnou nezrušit mluvnicky ženský rod? Kosmonaut Alena byl nerozhodný... Snad by to znělo dost feministicky.
Nepatříme do anglosaské jazykové rodiny. Máme zcela jiný systém naší řeči. Proto se u nás budou podobné nestvůrnosti zavádět velmi složitě. Přestaneme totiž náš jazyk obohacovat, ale znesnadníme si jeho užívání. Nemáme totiž jazykově možnost nereflektovat pohlaví objektu, o kterém mluvíme. Co až si Jindřiška Zlámalová vezme Jindru Nováka? Jak je pak představíme, pokud Jindřiška bude progresivní krasava? Naši novomanželé Jindra Novák a Jindra Novák. Cítíte, jak tam chybí ta žena? Nezlikvidovali jsme přijetím pirátského návrhu mluvnická práva žen? A progresivních krasav tady jistě máme velké množství, tak Jindra Novák ženského pohlaví se nám tu brzy přemnoží.
Vložil: Štěpán Cháb