Legendou za pouhých devět let. Původně parta trampů dosáhla rekordů, které sotva někdo překoná. Tajnosti slavných
31.05.2021
Foto: Se svolením: Setleři
Popisek: Karel Zeman, Bohuslav Kupšovský, Jenda Korda a Vašek Konvička v době působení ve Švandově divadle
AUDIO / VIDEO V období mezi světovými válkami se stali jedním z nejlepších moderních pěveckých těles v celé Evropě. Začínali trampskými písničkami, brzy ale o ně byl takový zájem, že nevěděli, kam dřív skočit.
Zpočátku jen vokální skupina, zrozená na trampské osadě, byla nakonec populární déle než půl století. Nesmrtelní Setleři, původním názvem Settlers (osadníci) či Settlers club, absolvovali tisíce veřejných vystoupení, účinkovali ve filmech a rozhlasových půlhodinkách, nazpívali více než sedm gramofonových desek a byli postupně ve stálém angažmá ve čtyřech divadlech. Jejich písničky jistě znáte, přinejmenším ze slavného animovaného filmu Stvoření světa. V československo-francouzské koprodukci ho natočil v roce 1957 scenárista a režisér Eduard Hofman, jedinečnou podobu mu vtiskl francouzský výtvarník a karikaturista Jean Effel a průvodním slovem mimořádně dotvořil atmosféru příběhu mimořádný mistr-vypravěč Jan Werich.
Milujte se a množte se:
(z filmu Stvoření světa)
Životní styl
Slovo tramp vstoupilo do češtiny počátkem dvacátého století nejspíš ž překladů románů Jacka Londona. První trampové se chovali spíš jako námořníci, jezdili na pramičkách či kánoích. Většinou to byli starší skauti (roveři), kterým přestal vyhovovat pevný řád organizace, vztah k přírodě a romantice jim ale zůstal. Hnutí je založeno na kamarádství, úctě k druhému, přírodě a ke svobodě. Nikdy nebylo organizováno a veškeré pokusy o jeho komercionalizaci vždy ztroskotaly. Trampové postupně objevovali tehdy ještě nedotčenou přírodu především v povodí Vltavy a Sázavy, později u Berounky, v lesích na Brdech a Hřebenech. Časem vznikly po vzoru osídlování amerického západu první osady. Tou nejstarší známou českou byla Ztracená naděje neboli Ztracenka, založená v roce 1918 na Vltavě v místě, nazývaném Svatojánské proudy, dnes ležícím na dně Štěchovické přehrady. Osady mívaly své kapely, sbory a vlastní písně, které často postupně pronikaly do populární hudby a mnohé téměř zlidověly.
Vlajka:
Osudový potlach v Lucerně
Český tamburaš a hráč na brač, skladatel, textař a písničkář Jenda Korda se narodil 22. ledna 1904 na pražském Zlíchově. Začal skautovat jako šestnáctiletý u Sdružení zálesáků E. T. Setona, pak jezdil s osadou Dakota do kolébky trampingu, Svatojánských proudů na Velké řece (Vltavě), které zůstal po zatopení Svatojánských proudů věrný a zakotvil na osadě Stará Hiawatha k Mandátu mezi Davlí a Štěchovicemi. Tam se také zrodil v roce 1929 jeho text pro píseň Vlajka, napsaný na melodii, kterou složil jeho bratr František s kamarádem Vaškem Skoupým. Vlajku věnoval osadě Lone Star na Kačáku a teprve mnohem později, po druhé světové válce, se stala trampskou hymnou. Na podzim roku 1930, kdy už byl tramping i po společenské stránce na výši, ohlásil libřický Osadní klub I. všetrampský večer. Sál pražské Lucerny, který doslova praskal ve švech, byl vyzdoben vlajkami různých osad a Korda v něm vystoupil se čtyřmi písněmi včetně Vlajky se sborem Osadního klubu Silver Star. „Večer měl úspěch a já měl možnost realizovat svůj dávný úmysl, sestavit menší pěvecké těleso, které by za to doopravdy vzalo,“ vzpomínal později.
Řeka hučí:
Osadníci? Raději Settlers!
Z čtrnáctičlenného sboru, který v Lucerně vystoupil, vybral Korda šestici, která pocházela z různých osad, takže se dohodli na názvu Osadníci. „Kolem se to však hemžilo samými cizojazyčnými názvy, což byla tehdejší móda. Rozřešili jsme to tak, že jsme si našli v anglickém slovníku překlad slova osadníci, což bylo v angličtině settlers. Protože i kluby byly tenkrát v módě, přidali jsme za slovo Settlers slůvko club a název byl hotov.“ Později byl název upraven na Setleři a Korda s nimi zpopularizoval dlouhou řadu písní, k nimž napsal texty. Nejprve je aranžovali výborný hudebník Karel Brokenický, který ale už v roce 1931 zemřel, a jeho bratr Franta Korda. V roce 1932 se sboru ujal populární Eman Fiala, který se Setlery vystupoval jako klavírista. Obsazení souboru se v počátcích několikrát změnilo stejně jako jeho hudební tvář i vlivem nových hudebníků, kteří skládali, aranžovali a doprovázeli zpěváky na klavír. Ve všech fázích své kariéry i ve všech žánrech, které obsáhli, Setleři vynikali kvalitními aranžemi, čistým projevem a profesionální pohotovostí. K jejich raketovému startu přispěla tehdejší obliba trampské písně a módní tendence zařazovat trampské soubory do programů zábavných podniků a estrád.
Přítelkyně pana ministra:
Pováleční profesionálové
Populární sbor účinkoval na trampských akcích, v rozhlase, v celé řadě filmů a revuálních a operetních představení. V roce 1932 stanuli před filmovou kamerou v komedii Svatopluka Innemanna Sňatková kancelář a poprvé si zazpívali na jevišti Divadla Vlasty Buriana. V roce 1935 vystupovali v pražské Aréně, pak v Tylově divadle a v roce 1936 dostali první stálé angažmá ve Velké operetě. Na přelomu třicátých a čtyřicátých let zpívali trampské písně ve Švandově divadle na Smíchově a vždy výrazně přispěli k úspěchu představení. Do roku 1944 absolvovali zhruba 2500 vystoupení a více než 150 relací v Československém rozhlase, získali pět divadelních angažmá, natočili 48 filmů a na stovku gramofonových nahrávek. Po roce 1945 se Jenda Korda s pěveckou kariérou rozloučil a stal se finančním úředníkem, psaní písňových textů se ale věnoval dál. V té době došlo k úplné profesionalizaci Setlerů jako vokálního kvarteta a pod vedením Oty Petránka se ustálila sestava Vašek Konvička (tenor), Josef Maršík (tenor), Dr. Josef Žák (tenor) a Bohuslav Kupšovský (bas).
Světáci:
v komedii Zdeňka Podskalského z roku 1969
Album k padesátinám
V stabilním obsazení pak Setleři zpívali až do ukončení kariéry, jen místo Oty Petránka je později doprovázel na piano Jiří Baštář. S divadelním angažmá a spoluprací s profesionálními hudebníky nastal odklon od výlučně trampského repertoáru a kytarového doprovodu, skupina se už neubránila komercializaci a postupně splynula s hlavním proudem zábavné hudby. Settleři prošli všemi pražskými kabarety, z nichž nejdéle působili v Alhambře, od poloviny padesátých let se pak začali pravidelně objevovat i na televizní obrazovce. První samostatnou dlouhohrající desku ale paradoxně natočili až k padesátému výročí svého založení. Naposledy společně vystoupili v roce 1986 v televizním pořadu Kavárnička dříve narozených, který uváděl Ondřej Suchý.
Kavárnička dříve narozených:
Vložil: Adina Janovská