Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Místo bezduchých fórků umění, terčem se stal nafoukaný maloměšťák. Praha tleskala, Brno nepochopilo. Tajnosti slavných

28.05.2021
Místo bezduchých fórků umění, terčem se stal nafoukaný maloměšťák. Praha tleskala, Brno nepochopilo. Tajnosti slavných

Foto: Česká televize

Popisek: Jiří Červený v hudebním cyklu o významných osobnostech, které ovlivnily českou dechovou a lidovou hudbu, nazvaném Za vesnickými muzikanty

AUDIO Dal Praze mimořádnou novinku – prázdné popíjení při prvoplánových vtípcích povýšil na umělecký zážitek s intelektuálním nábojem. Mělo to ale háček. Jeho parodie vyžadovala vnímavé a kultivované publikum.

Jedním z významných duchovních otců a později ředitelem nového typu zábavy se stal doktor Jiří Červený, právník, kterého paragrafy zas až tak moc nebraly. Počátkem minulého století se totiž rodily kabarety jako houby po dešti, většina ale neměla příliš vysokou úroveň a trpěly základním nedostatkem – neuměly spojit zábavu s uměním. A právě proti tomu brojila Červená sedma, která se vymykala jak tradici idylického lokálního humoru staropražských šantánů, tak velkoměstsky reprezentativní noblese, kterou představoval především Kabaret Lucerna. Sedmičkáři chtěli bavit vkusně s vysokými uměleckými nároky a současně i odpovídat na aktuální problémy každodenního života. Skupinka mladých intelektuálů rázem získala na svou stranu kdekoho a díky ní se zrodila nová tradice autorských scén, která trvá dodnes.

 

Biograf:

Studentská revolta

Dne 14. srpna 1887 se v Hradci Králové narodil mimořádně všestranný talent. Vnuk známého výrobce, vynálezce žesťových hudebních nástrojů Václava Františka Červeného byl písničkář, hudební skladatel, humorista, spisovatel i dramatik. Jako student královéhradeckého gymnázia stanul Jiří Červený už v kvintě poprvé na jevišti jako princ hispánský v pohádkové baladě Jaroslava Kvapila Princezna Pampeliška. V roce 1903 založil s přáteli čtenářský, debatní, výletní, karetní a kabaretní spolek Mansarda, jehož počátečním programem bylo sebevzdělávání a měl i vlastní knihovnu. Časem se z něj vyvinulo literární a divadelní sdružení, jehož členové pořádali výlety a večírky s programem a tancem a jejich činnost mířila především proti mravům měšťanské společnosti. Tehdy ještě nešlo o záměrnou kritiku ani provokací, spíš o výraz mladické bujnosti. Vedle literatury Jiří miloval od útlého mládí i hudbu a toto spojení se neslo i později celou jeho tvorbou.

Parodie na Dumase

Po maturitě začal studovat na pražské právnické fakultě, přivydělával si klavírním doprovodem písničkářů a jejich repertoár doplňoval svými kompozicemi. S přáteli z Hradce dál hrál o prázdninách mikrofrašky, pantomimy a kuplety a v Praze se scházeli v tzv. pražském koutku, kde se při vzpomínkách na rodné město zrodily Hradecké písničky. A časem i myšlenka na založení literárního kabaretu. V roce 1909 vzniklo studentské amatérské kabaretní sdružení Červená sedma (Č7). Sedma byla parodií na Dumasovy tři mušketýry, kteří byli ve skutečnosti čtyři, ‘sedmičkářů‘ bylo šest. Vedle Jiřího Sedmu tvořili malíř Míla Beránek, farmaceut Antonín Formánek, jeho bratr, právník Zdeněk, medik Oto Pik a technik Karel Steinfeld. Poprvé vystoupili 6. června 1910 na všestudentské slavnosti na pražském výstavišti a pro tuto příležitost vytvořili jednoaktovou operní parodii Carmen.

Výjimeční amatéři

Až do roku 1913 působila Červená sedma amatérsky, na repertoáru pracovala většinou kolektivně a získávala stále větší popularitu, takže se jí hlásili další spolupracovníci. Většinou působila hlavně v Praze, v roce 1912 ale uspořádala dva zájezdy na Moravu a o rok později vyrazila i do Vídně. V té době získala nejvýznamnější posilu v novináři, zpěvákovi, textaři, herci, recitátorovi a výborném konferenciérovi Eduardu Bassovi. Své výstupy si psal sám, byl skvělý humorista, zpíval a hrál v parodiích. Díky němu se Sedma propracovala k profesionálnímu výkonu, v roce 1914 obdržela povolení k provozu, chyběly jí ale prostory. V roce 1916 přijali členové Č7 angažmá v novém kabaretním divadle Rokoko, kde byli tak úspěšní, že je v poslední válečné sezoně zcela ovládli. Těsně před převratem, 3. října 1918, získala Č7 konečně stálou scénu v sále hotelu Central v Hybernské ulici (pozdější Komorní divadlo), vybavenou vestavěným jevištěm a stolovým zařízením v hledišti, kde působila do října 1921. Pak hrála až do svého zániku v březnu 1922 ve vinárně Obecního domu.

Umělecká moderna

Č7 vnesla do českého kabaretu prvek satirického výsměchu, jehož terčem se stal hlavně namyšlený bodrý maloměšťák. Byla generační platformou, kterou prošla řada významných literárních a divadelních osobností, od Vlasty Buriana přes Emana Fialu a Ference Futuristu až po Jaroslava Haška, Jindřicha Plachtu a Kocourkovské učitele. Uváděla na scénu moderní šansonovou tvorbu, která se stala pocitovou i názorovou generační výpovědí. Hlásila se k umělecké moderně, což se promítlo především do volby autorů, jejichž díla tu byla zhudebňována a inscenována. Tři desítky svých písní nahrála na gramofonové desky, většinou pod vedením dirigenta R. A. Dvorského.

 

Naše svatební:

Provinční Brno nepochopilo

Její hudební, literární i politická parodie vyžadovala vnímavé a kultivované publikum, s nímž dokázala navázat úzký kontakt. Pražský úspěch inspiroval tvůrce v roce 1919 k založení filiálky v Brně, tam ale vinou provinciálního prostředí narazili na nepochopení a brzy ztroskotali. Odliv publika postupně narůstal i v Praze vinou nástupu jazzu, filmové grotesky, dadaismu, poetismu a dalších nových avantgardních koncepcí. V roce 1922 Č7 zanikla a na její odkaz navázala až malá divadla druhé poloviny padesátých let, zejména Rokoko a Paravan a později skupina Šanson.

Paragrafy ho nebavily

Jiří Červený pokračoval v umělecké a tvůrčí práci dál. Složil množství písní a popěvků na texty vlastní i cizí, mimo jiné zhudebnil například Nerudovu Ukolébavku, báseň J. V. Sládka Bílá hora, verše Fráni Šrámka Svatební či básně Petra Bezruče. Jeho jméno je spojeno s více než šesti stovkami písní, šansonů a kupletů a je autorem nebo spoluautorem několika lidových operet. Po zániku Červené sedmy se krátce živil jako žurnalista, pak se vrátil ke své profesi a působil jako advokát. Během druhé světové války byl uvězněn na Pankráci, a poté v koncentračním táboře Terezín. Po osvobození byl činný v autorské organizaci OSA, pořádal vzpomínková vystoupení a až do roku 1949 se věnoval advokátní praxi. Pak o něj pečovala druhá manželka, herečka Erna Červená, s níž měl dvě dcery, Jiřinu a slavnou operní pěvkyni a herečku Soňu. Zakladatel legendárního kabaretu zemřel 6. května 1962 v Praze. Jeho literární práce jsou zahrnuty do knížek Kapky jedu, Tenkrát, Rozmary, Kabaretní brejle nebo Slané mandle. Rukopisy jsou uloženy v pozůstalosti stejně jako rukopisy několika divadelních her. Literární činnost završil dokumentární vzpomínkovou knihou Červená sedma a jeho pozůstalost získal Literární archiv.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace