Přišel o všechny, které miloval. Život velkého pohádkáře ani zdaleka nebyl pohádkový. Tajnosti slavných
17.05.2021
Foto: Supraphon
Popisek: K 110. výročí narození spisovatele Václava Čtvrtka vydal Supraphon jeho nejkrásnější pohádky na speciálním dvojalbu. Bezmála osmnáctihodinový soubor obsahuje vše, co se od padesátých let ve zvukovém archivu vydavatelství nashromáždilo
AUDIO / VIDEO Jeho pohádkové postavičky okouzlují už několik generací jemným humorem, jazykovou vynalézavostí, napětím, lidovou moudrostí a přirozeným smyslem pro spravedlnost. Je považován za klasika českých pohádek a jeho knihy zbožňuje už několik generací.
Kdo by neznal Křemílka a Vochomůrku, makovou panenku, vílu Amálku či svérázného loupežníka Rumcajse a jeho rodinku, která se neusídlila u Jičína náhodou. Romantický Český ráj s hustými lesy a skalními městy totiž jejich duchovnímu otci navždy učaroval už v raném dětství. O mimořádnou popularitu pohádek Václava Čtvrtka se přičinily především animované Večerníčky Československé televize, s níž spolupracoval už od poloviny šedesátých let, přestože scénáře sám nikdy nepsal. Některá svá díla napsal pod pseudonymy, například Hugo Prattler, Karel Poledne, Jan Neděla nebo Málek. Jeho soukromý život ale zdaleka nebyl pohádkový.
O loupežníku Rumcajsovi
Jak se švec Rumcajs stal loupežníkem:
Rodina pohádkářů
Narodil se 4. dubna 1911 v Praze jako nejstarší ze tří dětí účetního městského berního úřadu Jana Cafourka a Johany, rozené Fejfarové, která pocházela z Jičína. Jeho rodný dům najdete na Letné, v Jirečkově ulici č. 16, dlouho v něm ale nepobyl. Po vypuknutí první světové války totiž musel otec narukovat a matka se s dětmi vrátila k rodičům do Jičína. Zážitky z dětství, napínavá vyprávění dědečka, který byl bývalým jičínským starostou, babiččiny místní lidové pohádky, atmosféra malebného města i okolní krajina významně poznamenaly Václavovu budoucí tvorbu. K této prvotní inspiraci pak vydatně přispěl i otec, který „celého tři čtvrtě roku, večer co večer, vždycky po ulehnutí nám vyprávěl na pokračování divuplný seriál o tom, jak český švec Kramflek šel světem a co tam zažil“. V roce 1918 se rodina vrátila do Prahy a Václav se od počátku školní docházky stal vášnivým čtenářem. Knížky si půjčoval, kde se dalo, dokonce i od svých učitelů.
Pohádky z mechu a kapradí
Jak Křemílek a Vochomůrka zasadili semínko:
Pohádky pro synka
Po maturitě na gymnáziu absolvoval ještě kurz na obchodní akademii, a pak začal na přání rodičů studovat na právnické fakultě. Suchopárné paragrafy mu ale vůbec neseděly, takže už po třech semestrech pověsil studium na hřebík a odešel do Chebu, kde získal místo na okresním finančním ředitelství. Po obsazení pohraničí Němci se vrátil do Prahy, kde pokračoval v kariéře finančního úředníka. V té době už začal psát a v roce 1940 mu vyšla první knížka, parodie na tehdy módní ‘hradní‘ příběhy z anglického prostředí Whitehors a dítě s pihou, kterou vydal pod pseudonymem Hugo Prattler. K profesi autora-pohádkáře ho ale čekala ještě dlouhá cesta. K vymýšlení pohádkových příběhů ho nejprve přiměl syn Petr, který se večer co večer dožadoval vyprávění na dobrou noc. Po osvobození začal Václav psát pro dětské časopisy Brouček, Sedmihlásek a Vlaštovička, později pro populární Mateřídoušku, Ohníček a Pionýr. V roce 1946 navázal pravidelnou spolupráci s Československým rozhlasem a málokdo ví, že už tehdy se zrodila v jeho hlavě česká pohádková legenda.
O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi
Jak pekli buchty a nevěděli, že jsou svatební:
První loupežník už měl i Manku
Pro školský rozhlas psal scénky a naučné relace, působil jako lektor a řídil odbornou rozhlasovou část časopisu Škola a svět. A hned zpočátku, v roce 1946, přivedl poprvé do éteru předobraz svého legendárního loupežníka Rumcajse. „Rumcajsovi přeji všechno dobrý, ale snažím se ho uchovat jako dobrou literární postavu. Loupežníka, který měl všechny náležitosti Rumcajse, jsem měl v rozhlasové scénce v roce 1946, hospodyňka už se jmenovala Manka,“ zavzpomínal po letech v rozhovoru z roku 1976, který byl otištěn až po jeho smrti. Text ani nahrávka se ale bohužel nedochovaly. V té době na něj osud tvrdě dolehl poprvé, když ho zákeřná rakovina připravila o první manželku, půvabnou křehkou plavovlásku, která se později stala předobrazem jeho víly Amálky. A stejná nemoc později připravila o život i syna Petra.
O makové panence a motýlu Emanuelovi
O makové panence a veverce Barce:
Strejda Čtvrtek
V roce 1949 konečně nastoupil do rozhlasu jako člen redakce pro školy, kterou několik let vedl, a začal psát první pohádkové příběhy. V rozhlase se také seznámil s druhou manželkou Vlastou Váňovou, která nastoupila do dětského vysílání v roce 1951. Vlastní autorské tvorbě se věnoval stále víc, až se nakonec rozhodl v roce 1959 pro svobodné povolání spisovatele a oficiálně si změnil příjmení podle svého data narození na Čtvrtek. Pro děti pořádal i zajímavé besedy na školách a pro většinu se stal ‘strejdou Čtvrtkem‘. S rozhlasem se ale nerozloučil a klíčovým se pro něj stal 2. leden 1961, kdy poprvé zazněla ve večerním programu flétnová znělka profesora Václava Žilky a hlas Vlastimila Brodského, který coby skřítek Hajaja pozval děti k pohádce na dobrou noc. Tu historicky první napsal právě Václav a jmenovala se Jak Hajaja procitl. Odpovědnou redaktorkou cyklu se stala jeho žena Vlasta a k jeho popularitě významně přispěly Čtvrtkovy pohádkové seriály o pirátu Kolískovi, vodníku Čepečkovi, o Hrompaci a Tancibůrkovi… I slavná dvojice Křemílek a Vochomůrka se poprvé objevila právě v rozhlasu.
Hajaja – znělka:
Rumcajsův utajený domov
Jako spisovatel na volné noze rád tvořil na milovaném zámku v Dobříši, který byl nejprve v roce 1942 vyvlastněn nacisty, poté připadl v roce 1945 státu a byl užíván téměř padesát let jako Domov spisovatelů. Právě zde se ‘narodila‘ celá řada Čtvrtkových nesmrtelných pohádkových hrdinů, od vodníka Česílka a makové panenky s motýlem Emanuelem přes hajného Robátka až po slavnou loupežnickou rodinu. Překvapivě se její duchovní otec dlouhá léta bránil upřesnění lesa Řáholce, až nakonec připustil, že „Rumcajsovo území je tam, kam až lidské oko z Valdické brány v Jičíně dohlédne...“. Není divu, že se díky Rumcajsovi stal v roce 1976 čestným občanem města Jičína. Scénáře nikdy sám nepsal, jeho pohádky, mistrovsky převedené do podoby animovaných seriálů, se ale zařadily k nejúspěšnějším dětským pořadům a například Večerníček o Rumcajsovi převzalo třicet zahraničních televizních stanic.
Říkání o víle Amálce
Jak zatančila králi:
Trénink na nepohádkový život
V roce 1968 ho zákeřná rakovina připravila i o druhou životní partnerku Vlastu, která byla jeho múzou a oporou, přesto dál neúnavně tvořil. Psal příběhy ze života dětí a mladých, popisující jejich každodenní starosti, klukovské příběhy i dívčí románky. Do některých se vloudily i pohádkové či fantaskní motivy, takže bývají řazeny do žánru sci-fi. Druhou částí jeho tvorby jsou autorské pohádky, velkou dávku hravosti a poetické obraznosti přinášejí především vyprávění, vycházející z lidového vyprávění o různých skřítcích a přírodních bytostech. Václav Čtvrtek patřil k mimořádně plodným autorům a je považován za pokračovatele klasiků českých pohádek Josefa Lady, Ondřeje Sekory či Jana Drdy. Mohutný chlap jako hora a velmi silný kuřák, který podlehl rakovině 6. listopadu 1976, s oblibou říkával: „Pohádkový příběh proběhne leckdy zdánlivě snadno, protože v pohádce je možné všechno, jenže síly zla, proti kterým bojuje dobro, jsou tu ještě větší a zřetelnější než v životě. Proto bych chtěl, aby lidé, čtouce pohádky, se tou četbou posilovali pro nepohádkový život.“
Vložil: Adina Janovská