Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Kouzelný pán, který splní i ta nejtajnější přání, dvakrát přežil vlastní smrt. Tajnosti slavných

12.05.2021
Kouzelný pán, který splní i ta nejtajnější přání, dvakrát přežil vlastní smrt. Tajnosti slavných

Foto: ČT

Popisek: Otto Šimánek ve své nejslavnější roli

VIDEO Buřinka, paraple, bílý karafiát v klopě… Vždy usměvavý, neřekne jediné slovo a přitom mu všichni porozumí, přestože neřekne jediné slovo. Jeho představitel nikdy žádnou jinou hlavní roli ve filmu nedostal, přesto ho zná několik generací.

Nejlépe by se hodil do anglické Sněmovny lordů 19. století. Kouzelná buřinka, zkrácený žaket s vestičkou, deštník a bílá květina v klopě. Elegantní gentleman, který nepřestává být z našeho současného světa poněkud na rozpacích, se ‘narodil‘ v polovině šedesátých let v pražské kavárně Slavia. Původně měl o jeho podobě scenárista Ota Hofman jen matnou představu, jasno měl ale v jednom – potřeboval hrdinu, který rozumí nejmenším jako nikdy jiný na světě. Prostě tak nějak jinak, správněji. Excelentní český mim a herec Otto Šimánek pak už byl pro diváky zkrátka Pan Tau a se svou životní rolí splynul tak dokonale, že většinou ani neznali jeho jméno. Nejspíš se do role tak vžil, až začal být přesvědčen, že je téměř nesmrtelný a zdravotní komplikace se ho netýkají. A kdyby si ho přece jen nějaká vzala na mušku, stačí přece poklepat prsty na buřinku… Životní realita ale byla jiná.

 

Tak a můžeme si hrát:

s Václavem Neckářem v seriálu Pan Tau

Kluk z karlínské Tesly

Narodil se 28. dubna 1925 v Třešti, doslova na pultě lékárny, a dětství prožil s rodiči a bratrem Jaroslavem v nedalekých Stajištích. Během druhé světové války se sice vyučil elektromechanikem v karlínské Tesle, od dětství ho ale lákalo divadlo, a tak hrál bez jakékoli herecké průpravy alespoň v Dělnické besedě a po okupaci ještě v několika dalších ochotnických souborech. Po osvobození k divadlu zběhl definitivně a už v roce 1945 spoluzakládal jako profesionál s Václavem Vaňátkem Divadlo mladých pionýrů. Prošel Divadlem 5. května, pak Divadlem pod Plachtou Jindřicha Plachty, s nímž jezdil na zájezdová představení, pobyl v něm ale jen pět měsíců. V Divadle pracujících ve Zlíně pak poprvé ‘přičichl‘ k filmové kameře a objevil se v několika krátkých osvětových filmech. Další čtyři sezóny prožil na jevišti ostravského Státního divadla, aby v roce 1958 konečně zakotvil v činoherním souboru Městských divadel pražských. Obnášelo to pravidelné vystupování v divadle a téměř ohromující šíři záběru rolí. Nejvíc ale tíhnul k tragikomickým postavám s prvky pantomimy.

 

Poplach v oblacích:

Mary Poppins v kalhotách

Pilotní film slavného seriálu Pan Tau, natočen v roce 1966, se stal jakousi esencí návratů. Nového hrdinu vymyslel Hofman společně s režisérem Jindřichem Polákem a neobvyklé bylo už využití pantomimy, která tak trochu evokovala návrat do éry němého filmu. Kromě vzhledu anglického lorda dostal ale nový hrdina z této země mnohem víc. Vnesl do české fantaskní pohádky i výraznou stopu Mary Poppins, je podobně výstřední jako ona a také umí létat. A proč dostal jméno, které je názvem 19. písmene řecké abecedy? Možná i proto, že se poprvé objevilo už v biblické knize proroka Ezechiela a jsou jím označeni ti, které Bůh obzvlášť chrání. Později se stalo pro františkány dědictvím přímo od sv. Františka a být označen Tau znamenalo touhu chtít se připodobnit Kristu. To už ale v souvislosti s dětským seriálem trošku zavání rouháním. Koho ale obsadit do hlavní role? Když o tom režisér Polák přemýšlel, vybavil se mu představitel francouzského mima Gasparda Deburau z tehdy aktuální hudební novinky Václava Kršky Polka jede do světa. Otto Šimánek ze souboru Městských divadel pražských, který se do té doby mihl v téměř padesáti vedlejších rolích. A bylo rozhodnuto.

 

Pan Tau:

úvodní melodie seriálu Pan Tau v podání Jiřího Maláska

Hvězdy na indexu

Historicky první krátkometrážní příběh byl natočen v roce 1966 v koprodukci Československé televize a italského producenta Carla Pontiho, autorem hudby byl klavírista, herec a hudební skladatel Jaromír Vomáčka, druhý manžel nestárnoucí zpěvačky Yvetty Simonové. V letech 1970 až 1978 pak vzniklo 33 epizod seriálu ve třech řadách. Půlhodinové příběhy první řady propojovala jen hlavní postava. Vzápětí ale narazily na cenzuru a nesměly být reprízovány, protože v nich hráli Jan Werich a Pavel Landovský. Další dvě řady už dostaly výraznější dějovou osu. Sestříháním třetí série pak ještě vznikly dva celovečerní filmy, Poplach v oblacích a Od zítřka nečaruji. Poslední celovečerní film, nazvaný prostě Pan Tau, měl premiéru v roce 1989 a příběhy vyšly i knižně.

 

Grundle:

s Jiřinou Bohdalovou v pořadu Bejvávalo

Pan Tau, nebo Šimánek?

Jeho téměř nehlučné, velmi úsporné a výrazově konkrétní herectví, založené více na pantomimice než na hlase, zavinilo, že si ho z mnoha projektů vůbec nepamatujeme. Přitom jich natočil téměř sto deset, ať již filmů či televizních inscenací, a nechyběl ani v takových ‘trhácích‘, jako Svatby pana Voka, Tři chlapi v chalupě, Poslední růže od Casanovy či legendární Tři oříšky pro Popelku. Bravurně zvládal všechny žánry, od dramatu přes kriminálky a pohádky až po bláznivé komedie. Nemohl chybět ani v seriálech, kterých si připsal do filmografie téměř dvě desítky, o zábavných televizních pořadech ani nemluvě. Byl jedinečný a důstojně se zařadil k takzvaným gentlemanům stříbrného plátna Oldřichu Novému či Svatopluku Benešovi. V sedmdesátých letech začal svoji milovanou pantomimu učit i na hudebně-dramatickém oddělení Státní konzervatoře v Praze, kde během sedmnácti let prošla jeho rukama řada budoucích hereckých es.

 

U zubaře:

s Luďkem Kopřivou v zábavném pořadu Zdeňka Podskalského
Kabaret U dobré pohody

Soukromá dramata

Poprvé se oženil již ve čtyřicátých letech s Hermínou Jarešovou, s níž se seznámil během svého působení ve Zlíně, tehdejším Gotttwaldově. Měli spolu dceru Alexandru, která ale v pouhých šestnácti letech otěhotněla. S otcem se kvůli tomu tak vážně nepohodla, že se na nějakou dobu přestali úplně stýkat a Otto to prý velmi těžce nesl. A aby nebylo trápení málo, vzápětí onemocněla jeho žena rakovinou a boj se zákeřnou nemocí prohrála. Útěchu prý tenkrát nacházel herec v těžkých chvílích právě v práci. A později i v blízkosti kostýmní výtvarnice Ludmily Muchové-Kovářové. O dvaadvacet let mladší milující přítelkyně se stala v roce 1972 jeho druhou manželkou a Otto zůstal po jejím boku až do konce života. Na své zdraví nemyslel. Poprvé mu šlo o život, když dostal na chalupě těžký oboustranný infarkt. Přežil a problémy se srdcem už se nikdy nezopakovaly. Zato ale dostal mozkovou mrtvici, a i tento problém překonal mávnutím kouzelného proutku. Potřetí už ale takové štěstí neměl. „Přede mnou předstíral, že nekouří, protože jsem se to snažila hlídat. No ale pak jsem zjistila, že chodí tajně kouřit k sousedům. A nakonec ho dostala rakovina,“ prozradila později Ludmila v jednom z rozhovorů.

 

Du bist überall:

oficiální video k albu Neny Wunder gescheh'n

Jiskřička naděje

Veškeré potíže přecházel, k lékaři zašel, teprve když opravdu šlo do tuhého. Stejné to bylo i s jeho poslední nemocí. Když se konečně rozhodl, musel rovnou na operaci. Lékaři mu nedávali téměř žádnou šanci a Ludmila jakoby od něj převzala hereckou profesi. Tvářila se, že vlastně o nic nejde, i když jenom s vypětím sil. Týden před Šimánkovou smrtí se ozval jeho velký ctitel z Německa, že mu zařídil perfektní ošetření a operaci. „Říkal, že ho tam z toho určitě dostanou a že si pro něj jede z Mnichova do Prahy. Měla jsem jen zařídit u lékařů, aby ho převezli, že ho zachrání,“ prozradila v dokumentu České televize Příběhy slavných. Jenže v den, kdy šla převoz zařídit, upadl Otto Šimánek do kómatu a po dalších sedmi dnech zemřel. Mlčenlivý Pan Tau navždy odešel 8. května 1992. Přitom stačilo přijít o den dřív, a možná mohl dál žít. Pan Tau se stal jeho životní rolí, která navždy zastínila veškeré další umělecké výkony. Ke konci života už ho prý Otto Šimánek přímo nesnášel, protože se ho nikdo nezeptal na nic jiného. Přitom jeho největší rolí byl klaun v dramatizaci Kožíkova románu Největší z pierotů a pantomimu později vyučoval na Pražské konzervatoři a na DAMU. Pana Tau se ale nezbavil ani po smrti, jeho čtyřmetrová dřevěná socha dokonce stojí na autobusovém nádraží v Třešti, v místech, kde kdysi stávala lékárna, v níž se narodil.

 

Vltava:

s Karlem Gottem v pořadu západoněmecké televize ZDF
z roku 1984 Praha, jak ji mám rád

Nepříliš šťastné znovuzrození

Seriál byl natáčen v koprodukci se západoněmeckou televizí ARD a vzhledem k jeho úspěchu se Němci rozhodli Pana Tau po téměř půl století oživit. Práva si zajistila společnost Caligari, koproducentem měla být i Česká televize, která ale nakonec do projektu nešla. „Německá vize se od původního Pana Tau a od našich tradičních představ hodně vzdálila. Začal z toho vznikat úplně jiný seriál,“ zdůvodnil rozhodnutí Karel Janák, který měl režírovat deset českých epizod, z nichž nakonec zbyly dvě. Legendárního Otto Šimánka nahradil populární britský stand-up komik Matt Edwards, čtrnáctidílná série byla natočena v Německu v anglické jazykové verzi a na obrazovku německé televize ARD vstoupil nový Pan Tau loni na podzim.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace