Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Forévr jang v podání té naší milé nemocnice na kraji galaxie. Komentář Štěpána Chába

komentář 11.05.2021
Forévr jang v podání té naší milé nemocnice na kraji galaxie. Komentář Štěpána Chába

Foto: Pixabay

Popisek: Čínští turisté na návštěvě covidária Česká republika?

Andrej Babiš na setkání Evropské rady prohlásil, že očkování i covidové pasy tady budeme mít už napořád. Do budoucna nás tedy čeká vždy horečnatě kontaktní léto, které bude moderovat hysterický ministr zdravotnictví, a diskrétně distanční zbytek roku. V Japonsku už otevřeli Ministerstvo osamělosti. V zemi vycházejícího slunce na covid (nebo s ním) zemřelo slabě přes 10 tisíc lidí, sebevraždu tam za stejné období spáchalo dalece přes 20 tisíc lidí.

Otevření Ministerstva osamělosti, nárůst sebevražd a protiepidemická opatření spolu samozřejmě nijak nesouvisí. Stejně jako když terorista autem rozjezdí hromadu lidí po ulici, abychom tu souvislost hledali špendlíčkem. Ono i s tím očkováním to vypadá všelijak. Na Seychelách mají největší proočkovanost na světě, přesto zavedli tvrdá protiepidemická opatření, protože jim to tam začalo růst. Třetina nakažených přitom byla oočkovaná. A tak tam nesmí do restaurací a na dětské prolézačky, přestože už dostali včeličku. A? Čeká to samé i nás?

Pokračujeme v krasojízdě

Na podzim další vlna očkování? Evropská unie už si objednala 1,8 miliardy vakcín, které budou sloužit až do roku 2023. Takže v plánu je očkovat o sto šest i další roky. Španělská chřipka úřadovala na světě dva roky. Pak se vytratila. No, vytratila, virus španělské chřipky putuje planetou doposud, jenže už je prakticky neškodný. Virus covidu to v plánu očividně nemá. Ten tu bude plnit politickou agendu další desetiletí. A svět už nikdy nebude takový, jaký si ho pamatujeme, jak se začíná říkat. Všechno bude s potvrzením o nezávadnosti vlastních nádechů a výdechů. A tam jsme na velmi tenkém ledu.

Na rande se španělskou chřipkou

Za více než rok řádění covidu zemřelo podle oficiálních statistik na celém světě 3,29 milionu lidí. U kolika z nich byl covid hlavní příčinou úmrtí se ani po roce neví. Blatný, dej mu Pánbu lehké politické spočinutí, tvrdil, že pouze třetina našich mrtvých na covid prokazatelně zemřela právě na covid. Do statistik pak, prozradil, brepta jeden, počítali i zemřelé při autonehodách, kteří si zavčasu před nehodou zašli na testy. Španělská chřipka si za rok práce vyžádala na 100 milionů obětí a odborníci se přou, zda jich nebylo mnohem víc, když svět byl čerstvě v poválečném chaosu a přehledné statistiky byly snem, rozhodně ne realitou.

Přičemž ano, i španělskou chřipku doprovázela přísná hygienická opatření s rouškami a minimalizací sociálních kontaktů. A sama španělská chřipka byla, dodal bych, mnohem děsivější, protože zabíjela mladé lidi v rozpuku sil. Přičemž covid útočí na oslabené, na staré, jejichž život byl v závěrečné fázi. To není cynismus, to je konstatování skutečnosti, z které se nevylžeme tím, že budeme tvrdit, že každá smrt je tragédie. Je to bolestivé, smutné, ale pokud někdo zemře v 84 letech, přestává to být tragédií a začíná to být přirozeným řádem naší existence. Všichni tam musíme.

S pasem za pasem

Nelíbí se mi představa, že pomalu sklouzáváme do řízení společnosti, kde část obyvatel bude nucena chodit s morovým zvonečkem na krku. Nelíbí se mi, že si budeme muset shánět potvrzení o vlastní nezávadnosti, abychom si mohli skočit na pivo a budeme tomu přitom říkat normální stav. Nelíbí se mi představa věčných covidových pasů. Nelíbí se mi zdravotnický diktát, který se stal standardem. Nelíbí se mi ta tichá odevzdanost. Nelíbí se mi, že zní jen jeden názor, ty ostatní jsou nálepkované a přesouvané do ‘dezinformačních‘ kanálů, kde se jich často chápou skuteční demagogové a dělají z nich šarádu, která končí tím, že lidé začínají věřit i tomu, že naočkovaný člověk může nenaočkované nakazit pohledem (ne, fakt jsem na to tvrzení narazil). Když se vedle něčeho takového objeví citace profesora Berana, jsou pak jeho tvrzení v tu ránu chápána jako další dezinformace. A tam asi být nechceme. Já rozhodně ne.

 

Vložil: Štěpán Cháb