Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Nelegální potrat, zakázaná svatba, tragická smrt… Kafkova láska nikdy nehrála druhé housle. Tajnosti slavných

07.05.2021
Nelegální potrat, zakázaná svatba, tragická smrt… Kafkova láska nikdy nehrála druhé housle. Tajnosti slavných

Foto: Wikimedia / volné dílo

Popisek: Novinářka, spisovatelka a první česká feministka Milena Jesenská

Nevařila, nepekla a domácí práce znala jen teoreticky. Poradit ale uměla spolehlivě. Bojovala za ženská práva, naučila se vzdorovat předsudkům a žila si po svém. Stala se ztělesněním nezávislosti, vášně a statečnosti.

Feminismus leckdy nabývá až hanlivého významu, na snahách dosáhnout rovnoprávného postavení žen s muži před zákonem ale není nic nelogického. Za první českou feministku je považována svobodomyslná novinářka Milena Jesenská, tvrdohlavá a temperamentní novinářka, spisovatelka a překladatelka, k jejímuž jménu navždy patří přívlastek přítelkyně Franze Kafky. Uměla a nebála se nazývat věci pravými jmény, ženy k ní vzhlížely a řada mužů ji za to dokonce obdivovala. Pro většinu z nich ale byla taková partnerka příliš velkým soustem.

Tvrdohlavá po otci

Narodila se 10. srpna 1896 v Praze do rodiny vyhlášeného stomatologa, univerzitního profesora Jana Jesenského, matka Milena byla dcerou školního inspektora Františka Hejzlara a tetou spisovatelka Růžena Jesenská. Otec k pokrokovým mužům rozhodně patřil, přinejmenším pokud šlo o vzdělání žen. Dceru zapsal do Sokola, učil ji tenis, jezdit na kole a lyžovat, což bylo tenkrát něco výjimečného. Přesto se jí nikdy nezavděčil a v jejich vztahu neustále narážela kosa na kámen. Oba totiž byli stejně tvrdohlaví. Milenino dětství nebylo příliš šťastné, velmi brzy musela začít pečovat o nemocnou matku, která trpěla zhoubnou anémií. A často u její postele sedávala dlouho do noci, zatímco otec trávil čas u karet a se svými přítelkyněmi. V roce 1907 začala studovat na prestižním dívčím gymnáziu Minerva, po matčině smrti v roce 1913 s ní ale bylo ještě horší pořízení než dřív. Žila v permanentní revoltě proti otci, přestože ho milovala.

Osudová válka

Právě válečné období přispělo k velkým změnám v životě žen. Poté co muži narukovali, musely se ze dne na den samy postarat, aby jejich rodiny přežily. A pak už se mnoho z nich k původnímu postavení ženy v domácnosti nevrátilo. Některé z existenčních důvodů, jiným už se zpátky do podřízeného postavení manželky, matky a hospodyně, plně závislé na ‘hlavě rodiny‘, prostě nechtělo. Osamostatnily se a začaly pracovat v oblastech, které dřív patřily výhradně mužům. Mladé dívky začaly studovat, přemýšlet a vyjadřovat své názory. Milena začala brzy navštěvovat po vyučování kavárnu Arco na rohu Hybernské a Havlíčkovy ulice, naproti Masarykovu nádraží, která byla centrem německo-židovských intelektuálů. Seznámila se tam s celou řadou významných osobností, například s členy spolku Pražského kruhu, spisovateli Maxem Brodem a Franzem Werfelem. Hlavně ale poznala o deset let staršího spisovatele a literárního kritika Ernsta Pollaka a bláznivě se zamilovala. V pouhých šestnácti letech s ním otěhotněla a při nelegálním potratu jí šlo doslova o život. Zasáhnout musel otec, kterého to stálo spoustu peněz i nervů.

Kleptomanka v blázinci

Vztah s „tím Židem“ jí sice otec zakázal, cokoli říkat ale bylo marné. Po maturitě v roce 1915 začala na jeho přání studovat medicínu, vztah k ní ale neměla. Když ji rázný otec nutil během první světové války pomáhat zraněným vojákům, leckdy prý nedokázala překonat nevolnost. Možná i tím doktor Jesenský přispěl k tomu, že po několika semestrech z fakulty odešla. Během války netrpěla na rozdíl od většiny přátel nedostatkem, a tak kvůli nim doma plenila spíž i otcův šatník. Začala krást i v obchodech, a když zjistil, že se mu dokonce ztrácí z ordinace morfium, nechal ji v roce 1917 zavřít do blázince na Veleslavíně. I tam se ale vzápětí začaly ztrácet pacientům věci, lékaři u Mileny diagnostikovali „chorobný nedostatek morálních pojmů a zábran“, a otec dokonce uvažoval, že ji nechá zbavit svéprávnosti. Nakonec ale situaci vyřešil penězi. V roce 1918 ji vybavil dostatečně tučným věnem, aby si mohla Pollaka vzít, a doporučil novomanželům přestěhování do Vídně. Samostatnost bez stálé otcovy podpory ale brzy finanční zálohy spolykala a Ernstovy příjmy zdaleka nestačily na životní styl, na který byla Milena zvyklá. A tak začala dávat lekce češtiny, přispívala do módních časopisů, a když bylo nejhůř, nosila na nádraží kufry.

Kafkova přítelkyně

Její hvězda začala stoupat, stala se korespondentkou z Vídně a její postřehy o prvních letech života v Rakousku po pádu monarchie jsou zajímavým čtením dodnes. Ani tam se ale nezbavila kleptomanie, dokonce skončila u zemského soudu, kde uvedla, že kradla, protože si „chtěla koupit pěkné šaty v erotické krizi“. A jeden z nejlepších vídeňských advokátů ji z průšvihu vytáhl, samozřejmě na otcův účet. Počátkem dvacátých let ji zase žaloval vídeňský módní dům Zwieback, protože nezaplatila šaty, které si objednala. V roce 1919 ji zaujala povídka Franze Kafky Topič a rozhodla se ji přeložit. Samozřejmě s autorovým souhlasem, kterým odstartoval jejich zvláštní milostný vztah. Pak ještě přeložila další Kafkova díla Proces, Rozjímání a Ortel. Dopisovali si až do roku 1923 a setkali se prý jen dvakrát, jejich láska ale přesto zůstala jen platonickou, přestože o ní Kafka napsal: „Ona je živoucí oheň, jaký jsem dosud nepoznal.“ Jejich vztah bych plný zvláštní a složité lásky, byť byl převážně tvořen písmem na papíře. V červnu 1924 Kafka zemřel a zároveň definitivně skončilo Milenino manželství, údajně především proto, že si Pollak nárokoval absolutní sexuální svobodu.

Úspěšná teoretička

Po rozvodu utekla z Vídně do Drážďan, kde začala chodit s hrabětem Franzem Xaverem Schaffgotschem a psát pro levicové časopisy. V roce 1925 se vrátila do Prahy, naplno se věnovala žurnalistice a to ji dostalo i do kruhů levicové avantgardy. Tehdy se seznámila se svým druhým manželem, architektem Jaromírem Krejcarem, jedním ze zakládajících členů proslulého uměleckého spolku Devětsil. Psala do deníku Tribuna, Národních listů, Lidových novin a koncem dvacátých let redigovala časopis Pestrý Týden. Vyšly její první knihy, velký úspěch slavila kuchařka Mileniny recepty, přestože sama nikdy nevařila a recepty posbírala od svých čtenářek. Její fejetony a reportáže se dočkaly světového uznání, fejetony shrnula do souborů Cesta k jednoduchosti a Člověk dělá šaty. V roce 1928 porodila vytouženou dceru Janu, které nikdo neřekl jinak než Honza. Do časopisů Milena psala recepty, rady o módě či zařízení bytu, i když sama veškeré své rady ovládala jen teoreticky.

Nevázaná narkomanka

Už v těhotenství si ale zlomila na lyžích nohu a dostala zánět kloubů, takže se pak neobešla bez hole a kvůli bolestem začala užívat kodein a morfium, na němž se stala závislou. V roce 1930 začala psát do Peroutkovy Přítomnosti, v roce 1931 vstoupila do KSČ a jejich byt se stal místem setkávání levicových intelektuálů, hostem u nich býval například Julius Fučík a po vydání zatykače se u nich ukrýval Klement Gottwald. V roce 1936 ale rázně odmítla stalinské procesy a byla ze strany vyloučena. Ocitla se bez práce a ani manželství s Krejcarem nebylo právě idylické, docházelo v něm k nevěrám a žárlivým scénám. Navíc Milenina závislost na morfiu způsobovala i finanční problémy. Nakonec skončilo rozvodem a Milena musela podstoupit drsnou odvykací kúru v Bohnicích. Začala žít s komunistickým politikem a novinářem Eugenem Klingerem a v té době se na čas rozešla i s otcem, který se na ni velmi zlobil kvůli četným milencům a životnímu stylu. Nakonec jí ale stejně zase pomohl. Prostě musel.

Matka Milena

Po okupaci psala články do ilegálního časopisu V boj a pomáhala při emigraci todinám rakouských a německých Židů a českých vojáků. Předávala je medikovi Joachimu von Zedwitzowi, který je převážel na Ostravsko k polským hranicím, odkud pokračovali dál na sever. V listopadu 1939 byla zatčena, uvězněna na Pankráci a vyslýchána v sídle gestapa v Petschkově paláci. A tehdy přišel znovu ke slovu ochranitelský otec, který si vzal k sobě jedenáctiletou Janu a pečlivě se o ni pak staral až do své smrti v roce 1947. Milenu drážďanský soud odsoudil, vrátil do Prahy a odtud byla převezena do koncentračního tábora Ravensbrück. I tam si dokázala zachovat duchovní svobodu, intelektuální nezávislost a praktický rozum. Stala se morální oporou spoluvězeňkyním, které jí říkaly matka Milena. Pracovala na ošetřovně, kde pomáhala nemocným, sháněla léky a falšovala nacistické soupisky. Během zimy 1943/1944 se ale zhoršil její zdravotní stav a musela jí být odejmuta ledvina. Operaci sice přežila, zemřela ale 17. května 1944 kvůli selhání druhé ledviny. V dubnu 1995 jí jeruzalémský památník holocaustu Jad Vašem udělil cenu Spravedlivá mezi národy a v říjnu 1996 jí prezident Havel propůjčil in memoriam Řád T. G. Masaryka II. třídy.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace