Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Storíčka kolegů na sociální sítě přímo z hřiště nechápu, říká oštěpař Vadlejch. Prozradil také, jak to mají sportovci, i on sám s penězi

07.05.2021
Storíčka kolegů na sociální sítě přímo z hřiště nechápu, říká oštěpař Vadlejch. Prozradil také, jak to mají sportovci, i on sám s penězi

Foto: Narrative Media

Popisek: Oštěpař Jakub Vadlejch se chystá na své třetí olympijské hry

ROZHOVORY NA OKRAJI Účast na letošní olympiádě v Tokiu už má díky splněným limitům zaručenou. Svoji konkurenční výhodu oproti soupeřům vidí také ve schopnosti přepnout se do stavu flow (anglické slovo, které znamená tok, proudění… - pozn. red.), s čímž mu pomáhá jeho psycholožka, která pro něj bude v Japonsku stejně důležitá jako zbytek týmu. „Stojím si za tím, že nejlepším řešením je najít si vždy největší profíky v oboru a naslouchat jim,“ říká třicetiletý olympionik Jakub Vadlejch. Tohoto přesvědčení se drží nejen při sportu, ale například také při správě financí a investování.

Právě jste se vrátil z dvanáctitýdenního soustředění v JAR. Cítíte se připraven na blížící se olympiádu v Tokiu?

Tak na devadesát procent. Podmínky na trénink byly ideální, jedno z nejlepších počasí, co jsem v Africe zažil. A to jsme tu už desátý rok za sebou. V lednu, kdy přijíždím, mají už v JAR léto, což je pro mě ideální. Když se tělo prohřeje, mnohem lépe se po zimě nastartuje a dostane do formy, takže ke konci už jsme mohli bez problémů trénovat dlouhé hody. Ještě mě čeká jedno soustředění, v Turecku, ale už teď se, co se týče formy, cítím skvěle!

Nenapadlo vás ani na chvíli, že by se OH kvůli koronaviru opět nekonaly? Co byste v takovém případě dělal?

Ne! Není žádná šance, že by OH nebyly. Ve hře je už příliš mnoho peněz, takže se budou konat za každou cenu. Olympijský výbor už vydal manuály pro sportovce, které počítají s různými variantami opatření, podle covidové situace, aby byla zajištěna bezpečnost. Jsem přesvědčen, že i kdyby čísla nakažených i úmrtí markantně rostla, olympiáda bude.

Překvapilo vás v manuálech něco?

Nenašel jsem tam nic, co bych už nezažil jinde. Hygienická pravidla, instrukce ke karanténě v případě nákazy… Spíš je škoda, že přijdeme o tu atmosféru. Obvykle se do místa najíždí už tři týdny předem, je čas nasát ten pocit. Nyní na to bude jen pět dní a závody pravděpodobně bez diváků. Letos budou pro všechny olympijské hry jiné. Zaměřené čistě jen na sportovní výsledky.

Jaké pro vás loni bylo, když jste zjistil, že olympijské hry definitivně nebudou?

Hrozné. Pro mě tím skončila sezóna. Potom se zrušilo i mistrovství, žebříček… Nálada zkrátka byla na bodu mrazu. Když trénujete na olympiádu, dáte tomu všechno. Jdete přes mrtvoly. A najednou – nic. Všechna motivace byla pryč. Jak říkám, konec sezóny. Na druhou stranu jsem si po dlouhých letech konečně odpočinul.

 

Opatření proti pandemii omezila sportovce nejen u nás, ale i po celém světě. A to nejen v možnostech závodů a tréninků, ale právě i regenerace, například kvůli zavřeným wellness centrům. Jak těžké je pro vás nyní pravidelně regenerovat?

Jsem dost závislý na páře a na vířivce, takže výpadek těchto služeb kvůli hygienickým opatřením nesu dost těžce. Tady na Dukle (armádní sportovní centrum, pod které Jakub Vadlejch spadá - pozn. red.) jsou opatření ještě striktnější. Snažíme se to nahrazovat, jak se dá, například s pomocí fyzioterapeutů. Vím, že mnozí sportovci sami nebo navzájem využívají masážní pistole. Já bych si nejradši ze všeho postavil na chatě vlastní saunu, to je můj celoživotní sen. Zatím jsou ale preference jinde.

Co dalšího se za poslední rok ve sportu změnilo? Myslíte, že je směrem od klubů vyvíjen na sportovce kvůli ztracené loňské sezóně větší tlak?

Myslím, že ano. Jako voják mám větší štěstí, že tohle zase tolik řešit nemusím, ale moji kolegové jsou pod tlakem, aby nepřišli o sponzory, kteří samozřejmě požadují dobré výsledky.

Vy se tedy nebojíte, že byste například následkem onemocnění covidem přišel o příjmy ze sportu?

Nákazy se moc nebojím, vlastně si to ani moc nepřipouštím. Zatím jsme se s nákazou nesetkali ani v široké rodině. Navíc mám to štěstí, že mám čtyřletou smlouvu, přestože na Dukle jsou obyčejně zvykem pouze roční. Minimálně na další olympijské období to tedy nemusím řešit.

Dlouhodobější plán v tomto ohledu nemáte?

Asi bych to měl řešit, ale jsem teď kariérně v ideálním věku a soustředím se čistě na sport. Co budu dělat po čtyřicítce, ještě neřeším, i když bych asi měl. Mým cílem je mít nějaký pasivní příjem, což se mi podařilo už před deseti lety, kdy jsem si pořídil investiční byt. Tehdy byly ceny třetinové. Poslední dobou jsem se snažil také něco našetřit, abych mohl dále investovat. Na to jsem si našel jednu investiční kancelář z Brna, která se mi o peníze stará.

Máte v tomto ohledu nějakou oblast, která je vám osobně blízká a kam se snažíte investice směřovat?

Stojím si za tím, že nejlepším řešením je najít si vždy největší profíky v oboru a naslouchat jim. Ať už se to týká sportu, kde mě vede jako největší profík Honza Železný, nebo třeba právě investic.

Dá se říci, jak jsou na tom čeští sportovci s finanční gramotností obecně? Setkáváte se i s podezřelými investory, kteří se z vás snaží vymámit peníze?

Dříve se mi to stávalo, nyní už moc ne. Jak jsou na tom ostatní, nevím, o finančních věcech mezi sebou moc nemluvíme. Jak v tom dobrém, tak ani o špatných zkušenostech. Myslím, že lidé, kteří někomu naletí, se tím spíš tají. Nedáváme si ale ani tipy, kam je výhodné peníze nasměrovat.

Co říkáte na moderní směry investic? Troufnul byste si například na nákup kryptoměn?

Před časem jsem se k nákupu bitcoinů náhodou dostal v pražské Paralelní Polis. Tenkrát to u nás byla rarita. Popravdě řečeno ale vůbec nevím, kde je teď mám, a nejspíš už se k nim nikdy nedostanu. A i když teď sleduju ten boom, znovu bych do toho nešel. Teď už jsem konzervativnější. Nepotřebuju, aby mi akcie lítaly o desítky procent nahoru a dolů. Po svých finančních poradcích chci, aby mi řekli: „Peníze z těchto vyhraných medailí investuj sem do těchto nástrojů.“ Potom mi vysvětlí, že je to bezpečné, bude to generovat rozumný zisk a já tomu budu rozumět. Paradoxně mám ale pocit, že u nás lidé finančním institucím příliš nedůvěřují. Minimálně generace mých rodičů, která je zvyklá spořit do polštáře. Sám bych ale doporučil důvěřovat odborníkům a obracet se na ně. Myslím, že u mladší generace už tohle bude častější. Některým oblastem se postupně teprve otevíráme.

Jsou nějaké trendy, které u nás teprve objevujeme, také v oblasti sportu?

Pro mě je to například využívání psycholožky, kterou si teď budu brát i s sebou do Tokia jako součást týmu. Tomu se někteří lidé hodně diví. Často se setkávám s názorem, že psychologa využívají blázniví lidé, kteří se s něčím léčí. Přitom práce na psychické stránce není pro sportovce o nic méně důležitá než na té fyzické. Například na závodech je na získání zlata fyzicky připraveno třeba deset lidí z třiceti. Jen jeden z nich má ale připravenou i psychiku. Na tom by sportovci mohli pracovat více. Ale vlastně jsem docela rád, že nepracují, protože tím získávám konkurenční výhodu.

Jak se to konkrétně projevuje?

U hodu oštěpem se všechno smrskává do jednoho okamžiku. Můžete mít natrénováno, ale přijdete na stadion a uvědomíte si všechno kolem, tlak okolí, tlak rodiny, přemotivovanost. Najednou nastoupí stresor a může vás to v jediném okamžiku semlít. A právě práce s psychologem, například hypnózy, mi pomáhá soustředit se v tu potřebnou chvíli jen a pouze na sebe a na výkon. Mám v ten okamžik takové flow, že nic jiného kolem mě neexistuje. Myslím, že podobná schopnost není důležitá jen u sportu, ale například i u vrcholových manažerů a dalších náročných profesí. Popravdě moc nechápu některé kolegy, kteří před závody chodí po stadionu a natáčí se na sociální sítě, místo aby se připravovali na výkon. Koneckonců, celý sport je o tom soustředit se na tady a teď, i když se svět čím dál víc komplikuje.

Anna Fajkusová

Vložil: Markéta Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace