Prima štvanice v lánské oboře starého medvěda neskolila. Jak se rodí předvolební fake novinky? Fejeton Jiřího Macků
02.05.2021
Foto: CNN Prima NEWS
Popisek: Terezie Tománková a prezident Miloš Zeman v nedělní Partii
Jsme zajímavá země obdivuhodných lidí, na všechny strany osvícených novinářů i podivuhodných politiků. A i proto tady, minimálně do voleb, už klid nebude. Témata se rojí jako kdysi komáři v Chlumu u Třeboně, což je můj hrůzný zážitek z jedné dovolené, když nám svými sosáky po stovkách probíjeli i naše festovní tuzexové straussovky.
K nejrůznějším právě aktuálním (covid, radní pro ČT, triumfální cesta červenobílých s jejich černými diamanty atd.) ještě přidejme tu nejčerstvější, kdože a odkud si u nás jen tak bez dovolení na nějakém hromadišti munice rozpoutá ohňostroj. Tak jak se na toto téma diskutovalo i v jistém zámeckém zákulisí, což do světa vyemitovala jedna tuzemská poamerikánštěná televize nejrůznějších prima až primisima pořadů.
Novináři oblíbenou kořistí hradního predátora
Zprostředkovatelkou informací od zámeckého pána p. Miloše Zemana byla svým zaměstnavatelem pověřená profesně zdatná, pěkně rostlá a zcela sympatická redaktorka Terezie Tománková. Je to již její pravidelný nedělní džob, činit podobné s nejrůznějšími obecně známými lidmi, z nichž někteří by raději – alespoň na mě to občas dělá takový dojem – neměli vůbec vycházet z domova, natož vstupovat do politiky. Dělá to dobře, zasvěceně, je rozhodně objektivnější a ve vystupování kultivovanější než ty zbývající z české družiny televizních amazonek kolem jurodivé ´Vlasty´ Fridrichové, které se snaží pokaždé nějakou nastraženou léčkou zaskočit toho svého Ctirada (tedy osobu nemilovanou, anžto z protivného ideového tábora), vložit ho na Kavčích horách do klády, a poté před zraky veřejnosti verbálně znásilnit.
Leč není každý den svátek, i když tento zmíněný den pravdy málem na svátek připadl, byť pouze autorův. Dokázat v televizní besedě, že leckterý ´vytěžovaný´ politik či politička je vlastně jenom řadový/á trouba/trubka, nebývá pro připraveného a zasvěceného novináře či moderátora zas tak složité. Jenže neplatí to vždy, a týden stará Partie na Primě to potvrdila. Něco jiného je totiž ve svých televizních kulisách moderátorsky ukočírovat několik řadových vyváženě politizujících besedníků, a něco jiného vyrazit za prvním mužem země, vyhlášeným predátorem novinářů, vždy připraveným a nadmíru ochotným jít do jakékoli verbální konfrontace. Ke všemu do barokních končin jeho lánské rezervace.
Vážená paní redaktorko, zavinila jste si to sama
Celkový dojem z nesouměrné debaty, v níž si zpovídající neodškrtávala vyslovené otázky, zatímco zpovídaný kladl ironické otázky jí, znovu trhalo sociální sítě. Jedny diskutující pobouřilo prý hostitelovo negentlemanské chování k dámě (leč vyslovených urážek nebylo), druhé zklamal fakt, že zkušená novinářka svůj mimořádný úkol příliš nezvládla, a byť vyzbrojena několika papíry poznámek, nedokázala čelit zkušenému diskutéru, nechala se zbytečně zatlačit do defenzívy a nádavkem se stala terčem poťouchlých poznámek. Fakt příliš ve formě nebyla.
Jenže, vážená paní Tománková, vy jste si to všechno zavinila sama. Vydala jste se totiž na cestu nedostatečně vybavena jak potřebnými informacemi, tak především nezbytnou statečností, či spíše novinářskou otrlostí, asi nezvyklá čelit sice jedinému, zato tak tvrdému a v diskusi nic nepromíjejícímu protivníku. Nebyla jste prostě nadopovaná patřičně odhodlanou novinařinou. Na starého mazaného a otrlého medvěda se totiž nechodí se špuntovkou.
Nezlobte se, pane prezidente, ale…
Protože to nebyla žádná tuctová VIP společenská událost, natož pouhé přátelské posezení prvního muže země s řadovou občankou. Vy jste tam nebyla za dámu, pozvanou na zámecký čajový dýchánek, ani na Partii šachovou. Pro vás to bylo pracovní setkání dvou profesionálů, v tomto případě na docela nejvyšší úrovni. Tam mělo oboustranně platit nejen „upřímnost za upřímnost“, ale třeba i sebevědomé „na hrubý pytel hrubá záplata“. Protože to všechno mělo probíhat, aniž bych to chtěl nějak genderově zašmodrchat, na úrovni „já pán – ty pán“.
Jistě, prezidentu republiky je nevhodné nadhodit, že i on si „sedí na uších“. Ale co Vám bránilo důrazně se bránit třeba slovy „Nezlobte se, pane prezidente, ale tuto otázku kladu již potřetí - jak jste si dozajista všiml - právě proto, že jste se odpovědi na ni zatím pokaždé úspěšně vyhnul“. Určitě si paní redaktorka neseděla na uších. Spíš mám obavu, jako by jedno (to pravé, od kamer odvrácené) měla vyřazené z provozu, jelikož ucpané naslouchátkem, jímž ji dirigoval, rozptyloval, a tím z konceptu vyváděl někdo z centrály. Třeba právě Pavel Štrunc, šéfredaktor zpravodajství CNN Prima News, protože jeho pozápasový povzdech „Zachovat si chladnou hlavu a eleganci i v nekomfortních chvílích, které k moderování občas patří, není častokrát vůbec jednoduché“, byl ve chvíli, kdy zhasla světla, už na nic.
Novinky.cz? Nic nového
Když se někdo na domácím přeplácaném mediálním trhu vydává za nejčtenější server, můžeme o tom sice s úspěchem pochybovat, ale v podstatě nás to vůbec nemusí vzrušovat. Takových, co se chlubí peřím svým, příp. spřáteleným tchajwanským či ukrajinským, je na našich luzích jako naseto.
Druhá věc je, jak se takto sledované médium prezentuje, jak zachází s informacemi, jestli je politicky a jinak vyvážené, objektivně kritické atd. Jenže právě o tom lze, rovněž s úspěchem, u novinek.cz právem pochybovat. Pravidelně žasnu nad případy, kdy bulvárně laděný (jinak to zřejmě nejde) titulek slibuje něco podstatně jiného, než o čem je samotný text. Vnímavý čtenář však stejně rychle pochopí, proč asi.
Nejlépe lze někoho zpochybnit přes peníze
Stalo se to naposledy politické redaktorce Dominice Jeřábkové za laskavého přehlédnutí jejího nadřízeného, o šéfredaktorovi nemluvě. Už od titulu ´Šlachtovi dárci: Exspolupracovník Rittiga i podnikatel z Plzně´ je jasné, kam bude naše pozornost nasměrována. Pomiňme humpoláckou formulaci (viz Cimrmanovo Divadla národa na Třídě národa) či drobnost, že termín ´exspolupracovník´ takto napsaný a do titulu vecpaný neexistuje, a přejděme k odhalení, které má hned od počátku zpochybnit předvolební aktivity někoho, kdo kohosi jiného začíná znervózňovat, v tomto případě Roberta Šlachty s jeho občanským hnutím Přísaha. Zvláště skrzevá finance, to u našince nejvíc zabere.
Pochopitelně profláklé jméno Rittig zarazí už na začátku. Existence pražského lobbisty a politického podnikatele, postupně obviňovaného z kdečeho, a posléze také lecjakých obvinění zproštěného, veřejnost dráždí. Co je s Rittigem, to je automaticky s čertem. A teď si představte, že tento člověk – tedy dle novinek.cz – je i v pozadí financování právě Šlachtova protikorupčního hnutí! To je pecka!
Ale nebude to tak horké, v podstatě to nebude nijaké. Všehovšudy záměrně překroucená informace, tedy fejk. Ten údajný Rittigův ´exspolupracovník´ byl ve skutečnosti – což na rozdíl od titulku prozradí autorka až nyní - pouze „zaměstnán jako účetní v jedné z firem spojovaných s Rittigem“, tedy ani ne zmíněnému patřících. A ke všemu proti němu v jeho kauzách svědčil. V médiích prostě zcela běžně mívají i daná fakta dvě rozdílná vysvětlení. Zvláště když jsou volby za humny…
Vložil: Jiří Macků