Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Chtěla na medicínu, její sen ale rozprášila politika. A pak z ní Vávra udělal erotický symbol. Tajnosti slavných

26.04.2021
Chtěla na medicínu, její sen ale rozprášila politika. A pak z ní Vávra udělal erotický symbol. Tajnosti slavných

Foto: FSV – Miroslav Jirsa

Popisek: Miriam Kantorková v psychologickém dramatu Františka Vláčila Hadí jed

FOTO / VIDEO Byla jednou z mála, které se nestyděly v šedesátých letech svléknout před kamerou. Stala se erotickým symbolem tehdejšího Československa díky slavnému poetickému dramatu režiséra Otakara Vávry Romance pro křídlovku. A vzápětí v Kladivu na čarodějnice zase svým výkonem dohnala diváky k slzám.

Její herecké umění je rozhodně nezanedbatelné dodnes. V roce 2010 dostala Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu, ocenění by si ale zasloužila mnohem víc. Především za nezdolnou vitalitu a celoživotní optimismus, o který se nenechala připravit ani zdravotními komplikacemi. „Pokud smím mnohaletou kolegyni a kamarádku přirovnat k nějakému živlu, bez váhání použiji vichřici. Prudkou vichřici, nikoliv takovou, jež s sebou přináší ledovou tříšť a chlad; ta moje sálá rozpálený vzduch, jaký k nám do Čech přivane s počasím až ze Sahary,“ napsal o Miriam Kantorkové před časem pro Pozitivní noviny Zdeněk Pošíval.

 

Romance pro křídlovku:

Maminka z ní chtěla mít klavíristku

Sestřenice populárního karikaturisty RNDr. Pavla Kantorka a o pět let mladší sestra maratonce MUDr. Pavla Kantorka se narodila 13. března 1935 v Praze jako nejmladší ze tří dětí, druhý bratr Milan byl violoncellistou České filharmonie. A všichni tři se narodili ve stejný den. „Vůbec nechápu, jak se to těm rodičům tak podařilo,“ prozradila v rozhovoru pro Nadaci život umělce. Tatínek, který byl úředník státních drah, hrával ve volném čase na varhany v evangelickém kostel. Maminka, která krásně zpívala, se vyučila dámskou krejčovou v největší a nejluxusnější módní společnosti Rosenbaum a šest let byla osobní švadlenou manželky Karla Čapka, spisovatelky Olgy Scheinpflugové. Po narození dětí ale zůstala v domácnosti.  Miriam stále bydlí v pražských Vršovicích, v domě, v němž se narodila. Původně se chtěla stát dětskou lékařkou jako bratr Pavel, maminka z ní ale chtěla mít klavíristku.

 

Ingrida v dramatické básni Henrika Ibsena Peer Gynt – Divadlo E. F. Buriana 1972

Ingrida v dramatické básni Henrika Ibsena Peer Gynt – Divadlo E. F. Buriana 1972; foto vis.idu.cz / Vilém Sochůrek

Únor všechno změnil

Miriam začala studovat hru na klavír a od dětství hrála v rozhlasových hrách, její sny o budoucí kariéře ale navždy změnil politický převrat v únoru 1948. Tatínek byl totiž mimo jiné jednatelem Národně socialistické strany za Prahu Vršovice, takže se rázem stal s celou rodinou vyvrhelem. „Já měla jít najednou, se samými jedničkami, pracovat do fabriky. A tehdy mě to piano zachránilo, protože mě pan profesor Černoch připravil ke zkoušce na Vyšší hudebně pedagogickou školu a vzal si mě pak k sobě do třídy,“ zavzpomínala, jak se rozplynul její sen o studiu medicíny. V té době často recitovala a přes básničky se dostala k ochotnickému divadlu. Ve třetím ročníku hudební školy chtěla přejít na DAMU, ale maminka to nedovolila, takže si ke klavíru přidala ještě zpěv a nejdřív odmaturovala. Přijímací zkoušky na DAMU dělala ve dvaceti, jenže ji nepřijali.

 

Dvě žlutá kuřátka:

s Aťkou Janouškovou v roce 1999, v zábavném pořadu TV Nova Zlatá mříž

Zrodil se erotický symbol

Dva roky už učila na hudební škole, když Armádní umělecký soubor vypsal konkurz na herečku a konferenciérku. Uspěla a působila v něm čtyři sezóny. „Byla to pro mě obrovská škola. Hlavně mě odnaučili mít trému,“ přiznala. DAMU nakonec vystudovala externě. V roce 1963 stála u zrodu známé poetické kavárny Viola a o rok později přešla k Zuzaně Kočové, manželce E. F. Buriana, která pět let po jeho smrti založila experimentální divadelní studio Maringotka. Následovalo Divadlo Na zábradlí, poté Divadlo E. F. Buriana. Před kamerou stanula poprvé v roce 1957 jako učitelka v dramatu Škola otců, proslavila ji ale až v roce 1967 postava Tonky ve Vávrově Romanci pro křídlovku, která získala hned několik ocenění. Při natáčení na tehdejší dobu odvážné nahé scény s Jaromírem Hanzlíkem se prý ale nestyděla, přestože předtím podobnou roli dvakrát odmítla. „U toho Hrubína mi to nevadilo, protože tam ta nahota byla vyjádřena jako něco jemného, noblesního. I samotný štáb byl takový jiný, vstřícný... žádní čumilové, jestli mi rozumíte, a hlavně ta scéna tam byla funkční, ne samoúčelná, ale opravdu funkční.“

 

Dušičky:

studentský film režiséra Roberta Krále z roku 2004

Z kopce závratnou rychlostí

Provdala se dvakrát, při výběru partnerů ale neměla právě šťastnou ruku. „Dvě z počátku šťastná manželství, ale když se pak drobné trhlinky promění ve velkou trhlinu, pak už se to rozjedu z kopce závratnou rychlostí a dole to končí většinou rozvodem. V druhém manželství jsem v pozdějším věku porodila dceru Janu, což byla jediná devíza tohoto svazku a jeden z mých nejkrásnějších okamžiků života,“ konstatovala šťastná babička vnučky Terezky. V její filmografii najdeme více než dvě stovky filmových a televizních projektů, s velkou hlavní rolí si na ni ale nikdy nikdo nevzpomněl. Přesto patřila ve své generaci k nejobsazovanějším herečkám. Velmi intenzivně spolupracovala také s rozhlasem, takže jejímu melodickému altu posluchači naslouchali v pohádkách, adaptacích klasických děl i v hrách moderních autorů. Stejně tak zaznívá i v českém dabingu desítek zahraničních filmů, seriálů, a dokonce i populárních animáků. „Práci v dabingu dělám strašně ráda a doufám, že ještě dlouho budu,“ dodala.

 

S Janou Bouškovou a Ivou Hüttnerovou v komedii Léto s gentlemanem

S Janou Bouškovou a Ivou Hüttnerovou v komedii Léto s gentlemanem; foto Bioscop

Zlatou střední cestu nezná

Osud si ji vzal na mušku v roce 2017. Upadla tehdy v kuchyni a kvůli zlomenině stehenní kosti musela podstoupit dvě operace. A když už se zdálo, že je vše na nejlepší cestě, přišel další pád a zlomená ruka. Přesto ještě zvládla natáčení romantické komedie Jiřího Adamce Léto s gentlemanem, na jeviště už se ale nevrátila. „Kulhavá herečka na jeviště nepatří. Raději se věnuji vnoučatům,“ prozradila před rokem magazínu Aha! pro ženy při příležitosti oslavy 85. narozenin. Tehdy měla za sebou několikaměsíční pobyt v Léčebně dlouhodobě nemocných, protože po několika dalších pádech a zlomenině pánve potřebovala stálou odbornou péči, a právě se konečně vrátila domů. Řeklo by se, že tak veselá a optimistická dáma má určitě hodně přátel a dokáže vyjít s každým. „To si jen myslíte,“ prohlásila. „Manžel mé sestřenice, profesor Fischer z Palackého univerzity v Olomouci, mi vždycky říkával: Holka zlatá, ty to budeš mít tak. Buď tě budou mít lidi strašně rádi, nebo tě nebudou mít rádi vůbec. Ty tu zlatou střední cestu mít nebudeš… Ale aspoň o těch nepřátelích víte, nebo se naopak o nich nikdy nedozvíte.“

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace