Dezinformace jako boj proti jinému názoru. Komentář Štěpána Chába
komentář
20.04.2021
Foto: Pixabay
Popisek: Co je dezinformace a co jen jiný názor?
Dezinformace je lživá, klamná, falešná informace, která má za cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti tak, aby vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravdivosti. Toliko definice pojmu. Nikdo nemáme rádi dezinformace. Přesto se pojmem dezinformace šermuje napříč politickým i společenským spektrem. A s takovým šermem přicházejí i nálepky.
Na paškál si, dle vzoru Ministerstva zdravotnictví, můžeme vzít epidemiologa Jiřího Berana. Náš světově nejuznávanější a nejcitovanější epidemiolog se ocitl na seznamu dezinformátorů, který vytvořilo právě Ministerstvo zdravotnictví. Beran na seznamu začal figurovat už před Vánoci. Hned vedle Václava Klause staršího. Přičemž Jiří Beran jen do diskuse o koronaviru nabízel svůj pohled, který se lišil, a doposud liší, od vládní strategie promořování společnosti, ukrývající se za ochranu společnosti. Jen Ministerstvo zdravotnictví neuznalo jeho postoj za hodnověrný (nejzkušenější a nejcitovanější český epidemiolog, proč ho také poslouchat) a jelo si svou agendu, která dopadla tak, jak dopadla. Naše čísla úmrtnosti a promořenosti nejsou dobrá. Mírně řečeno.
Beranem proti zmatku
Jiří Beran se na seznamu dezinformátorů ocitl jen proto, že jej často citovaly takzvané dezinformační weby. Jak se vyjádřilo Ministerstvo zdravotnictví. Prostě jim rozkulačil jejich těžce budovanou strategii a mnozí lidé ho poslouchali. Přičemž Jiří Beran z úst nevypustil jedinou lež, kterou by chtěl ublížit společnosti a získat nějaké výhody pro sebe nebo svého imaginárního patrona v pozadí. Přesto byl vládním úřadem onálepkován a jeho odbornost tím byla zpochybněna. Čímž byl vyřazen z regulérní debaty, do které měl co mluvit jako jeden z mála.
Princip nálepky
A princip nálepky se stal vlastně znakem naší doby. Ten se přelévá přes všechna byť jen trochu závažnější témata. Obzvláště pak v politice je nálepka a zařazení do kolonky dezinformátor jednoduchá a zneužívaná. Zneužívaná až natolik, že začíná zamezovat jakékoliv diskusi. S dezinformátory se nediskutuje. Ano, samozřejmě, stejně jako s teroristy. Ale kdo je dezinformátor? Na seznamech různých angažovaných hurá spolků a neziskovek vedle vyloženě obskurních webů leží i běžné zpravodajské weby, které jen nejedou mainstreamovou linku.
Pro příklad si můžeme vzít často zmiňované Parlamentní listy. Ty jsou podle mnohých nálepkářů označované jako dezinformační, ač jejich krédem je – dáme prostor každému, který splní námi zadaná kritéria. A ta kritéria mluví jen o běžné slušnosti a ctění zákona. Takže se na Parlamentních listech může vedle Jiřího Berana objevit i Ladislav Dušek, kteří oba zastávají zcela opačný postoj ke koronaviru. A to je vlastně přínos Parlamentních listů, který není tolik obvyklý. Jiné redakce totiž jedou svou politiku a naplňují vydávanými texty svou linku, ukazují své smýšlení.
Kouknout lze i na současnou krizi kolem Ruska. Všechna média jedou jednotnou linku, která často hraničí až s vyhlašováním války. Jiný názor v nich prakticky nezazní. Přičemž jiný názor je potřeba, aby vznikla diskuse, pluralita, nikoliv diktát jednoho názoru. Na Parlamentních listech ten střet názorů a postojů byl výrazný a viditelný. Na jednom místě se střetly dva světy. Jeden, který odsuzoval Rusko a chrastil zbraněmi, druhý, který varoval před chrastěním zbraní a zpochybňoval předvedené důkazy. A obé patří do společnosti, která stojí na pluralitě názorů. Jinde to není. Česká televize, která by měla ukazovat více názorů? U ní měl člověk po vypuknutí krize pocit, že už se sjíždějí pandury a startují gripeny. A to není v pořádku. Protože jednostranná (ne)diskuze vede k tomu, že se ty pandury a gripeny skutečně startovat začnou.
A tady se vrátím k principu nálepky. Člověk, který nesouhlasí s většinovým přístupem, je vytlačen z mediálního prostoru. Viz Jiří Beran a třeba Jaroslav Flegr. První se v médiích neobjevil prakticky vůbec, ač je to uznávaný epidemiolog. Druhý v médiích byl imrvére, ač epidemiologem není. A to ne proto, že by se Beran diskuzi bránil, naopak, hlásil se o slovo, ale nebyl mu dán prostor. Na Beranovy myšlenky byla dána mediální klatba. Ale protože nejsme, zatím, v diktatuře jednoho názoru i směru, dostal Beran, a hlavně jeho myšlenky, prostor jinde. Jeho teze byly vytlačeny na okraj. A s nimi i samotný Beran, který se tak ocitl na seznamu dezinformátorů samotného Ministerstva zdravotnictví. A to je přece hrubá chyba, která nás může dovést i ke startování gripenů a pandurů. Nebo k tragickému nezvládnutí koronaviru. Protože odsunutím Berana na okraj jsme se nejspíš připravili o možnost zvládnout koronavirus daleko lépe.

Vložil: Štěpán Cháb