Možnosti jsou, zdroje už asi došly. Komentář Štěpána Chába
komentář
13.04.2021
Foto: Pixabay
Popisek: Rouška zavržena, zostuzena a znovu přijata na milost
Někdejší národní koordinátor testování Marián Hajdúch pro rádio Impuls řekl, že povinně nařízené antigenní testy v porovnání s PCR testy odhalí koronavirus jen ve 20ti procentech. Navíc u dětí jsou antigenní testy daleko méně hodnověrné než u dospělých. „Ta výpovědní hodnota u těch dětí je, zdá se, menší než u dospělých," řekl doslova Hajdúch pro Impuls. To jsou věci. A rozhodně to není všechno.
Testování dětí při rotační docházce bude probíhat dvakrát týdně. Forma antigenního testování je ta nejhorší z nejhorších. Dítě bude nuceno zastrčit si, nebo si nechat zastrčit, do nosní dírky špejli.
Možnosti jsou, zdroje už asi došly
Zajímavé v tomto ohledu rozhodně je, že se v Asii už čtvrt roku používají dechové testy. Ty jsou bezbolestné a pro děti nikterak stresující. Už přes půl roku se v Asii testuje i ze slin. Bezbolestné, beze stresu. V Asii to jde. A u nás? Pořídíme si a skrze vládu nařídíme, aby se děti testovaly testy prakticky bez vypovídací hodnoty, navíc bolestivým a stresujícím způsobem. Skvělá metoda, jak se postarat o zvyšující se nelibost ve společnosti. S takovou v někom už ty saze prostě bouchnou. A nikdo se mu pak nemusí divit.
Radnici na Praze 9 to došlo a zainvestovala do testů ze slin. „Testování žáků dvakrát týdně antigenními testy od čínských výrobců Lepu Medical a Singclean považuje Městská část Praha 9 jako zřizovatel 5 základních a 10 mateřských škol za nebezpečný omyl. Metoda, kterou pro dubnový návrat školáků do lavic schválila vláda, je pro děti krajně nepříjemná, potenciálně i bolestivá, a navíc velmi málo přesná. Kromě opakovaných traumat tak hrozí, že ochrana před nákazou nebude účinná," napsala k tomu radnice. „Zvolíme mnohem šetrnější a účinnější způsob. Děti by díky němu navíc nemusely ve třídách vůbec rotovat,“ řekl k zavedení testů ze slin tamní starosta Tomáš Portlík. Jde to, očividně to jde.
„U čínských testů, které vybrala vláda, se odběrové štětičky zanoří do nosní dírky do hloubky zhruba dvou a půl centimetrů, což téměř odpovídá klasickému odběru z nosohltanu. Dětská sliznice je přitom mnohem jemnější a citlivější než u dospělého člověka a při častém opakování může krvácet a být poté i náchylnější k infekcím,“ kritizuje vládní řešení radní pro školství Prahy 9 Zdeněk Davídek. Vítejte ve škole, děti.
Další logický výkrut
A i po otestování testy s 20% vypovídací hodnotou budou mít děti povinnost nosit celý den při vyučování roušky. Nutno upozornit, že se jedná o žáky prvního stupně základní školy a o takzvaný nultý ročník u škol mateřských. Tedy o děti od pěti do jedenácti let. Tedy o děti, které si budou s rouškou hrát, natahovat ji, rýpat se pod ní, neustále si ji sundavat, nandavat srandovním způsobem, aby pobavily spolužactvo a při každé příležitosti nepozornosti dozoru si ji budou sundavat a lapat po kyslíku.
Roušky na černé listině
Kuriózní v tomto ohledu je, že roušky jako takové už jsme i ústy vlády prakticky odsoudili pro jejich neúčinnost. Do obchodu už s rouškou nesmíte. Leda by byla z nanomateriálu. Takže dospělou populaci roušky neochrání, ale děti, které budou sedět v lavicích v jedné místnosti s ostatními dětmi nejméně pět hodin, tam se stanou roušky zázračným prostředkem, který nás zachrání před smrtící lavinou epidemie. Skutečně promyšlená strategie, která zajistí všem krásný zbytek školního roku i života. Nebo ne?
Škola je proti
Proti testování i rouškování dětí se postavil ředitel Waldorfské školy v Semilech. Ten nevyžaduje po dětech testování a roušky ponechá jen ve společných prostorech, tedy jen mimo třídy. Jeho vzdor vládním opatřením řeší hygiena Libereckého kraje. Proti opatřením se už loni vymezila Asociace waldorfských škol. „Asociace požaduje zrušení povinnosti nošení roušek. Děti nejsou schopné dlouhodobě roušku nosit a mnohokrát denně s ní správně manipulovat v souladu s hygienickými doporučeními,“ stálo v prohlášení asociace.
Je to v pořádku? Z epidemiologického hlediska nejspíš ne. Z toho lidského ano. Vláda nakázala testování tím kvalitativně nejhorším a nejvíce stresujícím způsobem, ač možnosti jsou i jiné, daleko méně problematické, ale zároveň daleko více vypovídající. Vzít testy, které jsou účinné, dle Mariána Hajdúcha, jen z 20 % a prostě jimi buzerovat populaci, povede k jedinému. K podobnému odporu, jaký předvádí Waldorfská škola v Semilech, a k naplňování opatření jen formálně, aby jeden nedostal pokutu za nedodržování. Šlo by to i lépe. O dost lépe.
Vložil: Štěpán Cháb