Potrat, tragický pád, alkohol… Ti nejdražší ji opouštěli příliš brzy. Z kriminálu ji naštěstí vytáhla Švorcová. Tajnosti slavných
05.04.2021
Autor: Supraphon / Jakub Ludvík
Popisek: Mlýnské kolo v srdci mém, obsahující francouzské šansony, které v jejím stole trpělivě čekaly na správnou chvíli, se stalo jejím desátým a posledním studiovým albem. Vyšlo v říjnu 2010 a v roce 2011 vydal Supraphon jeho reedici s přidaným DVD, které obsahuje dokumentární film Mlýnské kolo Hany Hegerové a Kde lampy bloudí
VIDEO Na umělecké scéně působila jako přírodní úkaz. Její jméno nebylo v seznamech hitparád, časopisy nelákaly na rozhovory či pikantnosti z jejího soukromí. Celý život zpívala o životě, láskách, zklamání i nadějích, i výčet jejích alb je skromný. Přesto byly její koncerty vždy během chvíle beznadějně vyprodány. (Pokračování z pátku 2. dubna)
Mít slavné sousedy může být někdy vážně pro zlost. V době, kdy má každý v kapse alespoň jeden mobil, si někdejší trable s telefony nikdo neumí představit. A to jsme měli ještě výhodu – řízením osudu jsme nebyli na jedné lince s dalšími devíti účastníky, ale pouze s jedním. Jenže vydal nejméně za dvacet.
Byl jím totiž nezapomenutelný Petr Hapka. Když skládal pro Hanu Hegerovou, většinou se k tomu nesešli, ale ‘viseli“ několik hodin na telefonu. Zpívali si a hráli, prý jim to šlo takhle báječně. A ve mně bublala zlost, protože naše linka byla po tu dobu hluchá. Jediným účinným řešením bylo kopnout Hapkovi do dveří (hodně nahlas, aby to uslyšel). Naštěstí bydlel hned v sousedním vchodu. Výsledky slavné spolupráce, které obzvlášť u naší babičky vyvolávaly těžké hysterické záchvaty, pak ale přinášely radost a štěstí milionům fanoušků. A já při jejich poslouchání dodnes těm dvěma ráda odpouštím. Hapka byl zkrátka hudební mág a paní Hana kouzelnice.
Milord:
Navždy jediný
Její velkou láskou, o níž říkávala, že byla opravdu tou životní, se stal režisér Ján Roháč, při zběsilém pracovním tempu mu ale nezbývalo na partnerské vztahy moc času. Zamilovaná prý byla přímo bláznivě, dokonce s ním otěhotněla, bohužel ale potratila. „Měla jsem štěstí, že jsem někoho takového potkala. Mnoho lidí opravdovou velkou lásku nikdy nepozná,“ svěřila se kdysi kamarádce, herečce Stelle Zázvorkové. I když ji mistr zábavné a hudební televizní tvorby nadevše miloval, věrný být nedokázal. A s tím se temperamentní Hana nedokázala smířit. Následoval rozchod, a když si pak v listopadu 1968 bral Roháč na Karlštejně jednu ze semaforských ‘girls‘, herečku a zpěvačku Zuzanu Burianovou, Hana to prý velmi těžce nesla.
Amfora:
Karlův meloun
V osmdesátých letech se jí přihodila událost, která ji nečekaně poslala na půl roku až do věznice na Pankráci. Na počátku přitom byla jen něčí chyba a její nepraktičnost. Na účtu jí nedopatřením přistál milion, který ale byl Karla Gotta. Mohla za to abeceda, H je prostě za G a kdosi se přepsal. Kde se peníze vzaly, o tom nepřemýšlela. „Já na ty věci, jako jsou peníze účty, nikdy neměla hlavu,“ přiznala po letech deníku Blesk. K obžalobě ze zpronevěry jí pak soud připočetl, že za ně chtěla koupit disidentské knihy. „Jo, tenkrát do Prahy přijelo auto ze západu s disidentskými knížkami. A oni mysleli, že v tom mám prsty. Věděli vždycky, že nejsem jejich, a mysleli si, že jsem zřejmě ty peníze utratila za tu dodávku. Víte, ale já už si na to špatně vzpomínám. Špatné věci, aniž bych se o to snažila, zapomínám,“ prohlásila. Na Pankráci si poseděla půl roku a mohla tam být mnohem déle, kdyby nezasáhla Jiřina Švorcová, tehdejší předsedkyně Svazu českých dramatických umělců a členka ÚV KSČ, která poslala prezidentu Husákovi žádost o milost.
Cesta:
Těžké ztráty
V té době postihlo její rodinu obrovské neštěstí. Matúšova manželka Marcela, matka Hanina vnuka Matouše, spadla nešťastnou náhodou při mytí okna. Hegerovi tenkrát bydleli v hereckém domě v pražských Dejvicích, v mezipatře mezi druhým a třetím poschodím. „Bylo to dost vysoko, nemohla pád přežít,“ vzpomínal herec Ivo Niederle, který v domě zůstal ze slavného osazenstva jako poslední. A v roce 2014 ji potkalo to, z čeho má každá matka panickou hrůzu – pouhé čtyři měsíce po oslavě svých šedesátin zemřel její jediný syn Matúš. K příčině jeho úmrtí se zpěvačka odmítla vyjádřit, konstatovala pouze, že to rakovina tak úplně nebyla, nicméně měl smrtelnou nemoc. Podle informací, které jako první zveřejnil server ahaonline.cz, měl dlouhodobé problémy s alkoholem, čímž si zničil játra a slinivku břišní.
Petr a Lucie:
Královna šansonu
Na hudebním poli dosáhla obrovských mezinárodních úspěchů interpretací původních i cizích šansonů. V roce 1994 vyprodala Mozartův sál ve Vídni, koncertovala v mnoha státech, mimo jiné v Argentině, Belgii, Francii, Kanadě, USA, Švédsku či Švýcarsku. Doma patřily její koncerty vždy k beznadějně vyprodaným, v anketě Český Slavík se pravidelně umísťovala mezi patnácti nejlepšími zpěvačkami. V roce 2002 obdržela od prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy. Stala se držitelkou rytířské hvězdy francouzského Řádu umění a literatury, 28. března 2012 obdržela na Staroměstské radnici čestné občanství Prahy 1 a šek na 250 000 korun. Dne 4. dubna 2013 byla povýšena na komandéra francouzského Řádu za zásluhy, za významné přispění k propagaci francouzského šansonu a francouzské kultury obecně. Z rukou francouzského velvyslance Pierra Lévyho ho tehdy převzal v zastoupení její vnuk Matouš. Kariéru oficiálně ukončila v roce 2011 s komentářem, aby prý diváci nebyli v rozpacích a ona se za sebe nemusela stydět.
Rozvod:
Hapkovu smrt nezvládla
Obrovskou ránu pro ni znamenala smrt geniálního skladatele a celoživotního přítele Petra Hapky, který zemřel na selhání organismu 25. listopadu 2014. Na jeho pohřeb, který se konal 4. prosince na pražském Vyšehradě, se původně chystala, mimořádný příval zármutku a emocí však nezvládlo její unavené srdce. Dostavil se kolaps, byla převezena do nemocnice a lékaři ji uvedli do umělého spánku. „Záchranka ji přivezla s vysokým tlakem a nevolností. Vyšetření pak ukázala, že šlo o lehčí srdeční příhodu,“ prozradil tehdy deníku Aha! zdroj z Všeobecné fakultní nemocnice. Po pěti dnech ji sice probudili, její zdravotní stav byl ale natolik vážný, že k ní nepustili ani prezidenta Zemana, který jí jen o pár týdnů dříve udělil řád Tomáše Garrigue Masaryka I. třídy. A tak nakonec zvolil květinový pozdrav a osobní dopis. „Pan prezident do nemocnice poslal dvě kytice. Růže a potom symbolický svazeček levandulí,“ prozradil médiím tehdejší ředitel odboru protokolu kanceláře prezidenta republiky Jindřich Forejt.
Kdo by se díval nazpátek:
V poklidu na Staromáku
Poté co se probrala z bezvědomí, říkala, že ji život netěší a čeká jen na to, až si pro ni přijde zubatá. Nakonec ale dokázala znovu zmobilizovat svoji neuvěřitelnou životní energii. Od oficiálního ukončení kariéry ale s médii téměř nekomunikuje, jen tu a tam utrousila nějakou tu zprávičku. Žila poklidně v centru Prahy, přímo na Staroměstském náměstí, jen nohy jí po prodělaných zdravotních komplikacích nesloužily, jak by měly. „Vždyť já nemůžu vůbec chodit a jsem uvězněna ve svém bytě. Belhám se stěží o dvou berlích. Sama se nemůžu projít ani po terase, protože bych žuchla. Vyjdu si tam jen s něčí pomocí,“ posteskla si v jednom rozhovoru deníku Aha!. Většinu času trávila doma, dívala se na televizi, četla a odpočívala. A náladu jí zvedali přátelé, kterých se u ní střídala celá řada. Kvůli problémům s ledvinami se pravidelně vracela do Rehabilitační nemocnice v Berouně a poslední měsíc prožila v pražské Nemocnici Na Homolce po zlomenině krčku. Mimořádná ‘Levandulová‘ Hana Hegerová navždy odešla v úterý 23. března 2021.
Levandulová:
Vložil: Adina Janovská