S depkou prý vypadá líp. Bob Klepl přiznal mánii, které neunikl kocour ani instalatér
04.04.2021
Autor: FTV Prima
Popisek: Bob Klepl v Show Jana Krause
FOTO/ VIDEO Bohumil Klepl je skutečně zvláštní a netají se tím. O své podivné vášni pro úklid a dezinfekci všeho možného pohovořil také v Show Jana Krause. A pozvání si opravdu vychutnal, protože před diváky už nebyl velmi dlouho.
Hned v úvodu Kraus konstatoval, jak jeho kamarád vypadá dobře. „A to jsem přitom v takovém pesimistickém napětí. Už půl roku. Když mám dobrou náladu, tak vypadám jako šašek. Když mám depresi, tak vypadám, že jsem inteligentní. Chytřejší, zamyšlený,“ konstatoval Klepl a hned svoji špatnou náladu zdůvodnil: „Je to andropauza, to mají muži v přechodu. Ty jsi buď po ní, nebo před ní, ale já jsem v ní. Nemáš chuť k životu, ženy tě nebaví. Vyhnout se nejde. To je zákon přírody. Ženy mají menu a my máme andro. Podle mě máš dávno andropauzu za sebou.“
Ke Krausovu prohlášení, že ho ženy baví stále, dodal: „To ti závidím, mě to opouští. Je to blbý říct před národem, ale nahrazuje mi to vysavač. Jsem magor, no. Stojím u vysavače, ráno cvičím, pak si stoupnu k vysavači, mám s ním dialog a prosím sebe, abych nešel luxovat, jestli to vydržím. Do postele si ho neberu. Odvaha je v tom, když vydržím dva dny na něj nesáhnout a nevyluxovat.“ Populární herec zkrátka trpí uklízecí mánií. „Mám depresi a utírám prach. Mám nový vynález. Jak máme koronu, tak prodávají dezinfekční spreje. Já jsem sehnal na chirurgické nástroje, tím osprejuju úplně všechno. Teď u mě byli nějací řemeslníci něco měnit s vodou a že si dají kafe. Tak jsem jim postavil hrníčky a postříkal jsem to sprejem. Ale je to drahé. Já se furt testuju. Sem jsem musel mít test, ale já se testuju i sám dobrovolně.“

Klavírista v romantické hudební féerii Ach, ta láska nebeská…, natočené u příležitosti osmdesátin Evy Pilarové, která měla televizní premiéru v den jejího úmrtí; foto ČT / Zuzana Páchová
Když je chlap v přechodu…
Není divu, že s takovými problémy chodí Bohumil Klepl k lékaři. „ Byl jsem u psychiatra a on říkal, jak jsem vám dal prášky proti depresím, tak berte rovnou tři. Myslím, že to není spojené s psychikou, ale s tou andropauzou. Jsem v přechodu, ztrácím smysl života a nebaví mě nic.“ Před pár roky měl Bob Klepl divoké období, havaroval na skútru, na delší dobu zmizel. Povídalo se, že je za vším alkohol, což nyní potvrdil: „Začalo to mým protialkoholickým léčením před třemi lety. Tam to vymlátili. Mám partnerku Janu, ta mi zůstala. V rámci koronaviru ale žijeme odděleně. Mně to někdy ani nevadí. Bude se na to dívat a ví to dobře, že je taky ráda sama, protože je ze mě na nervy. Takhle je v klidu a třeba dnes jsme se viděli. Říkala, hlavně tam nenažvaň nějaké nesmysly.“
Bohumil Klepl se narodil v Moskvě arménské matce a českému otci. Vystudoval DAMU, věnoval se i loutkoherectví, původně se ale chtěl stát režisérem. Začínal v chebském divadle, z nějž pak putoval do nejprve do pražského Rokoka, poté do Divadelního spolku Kašpar a Divadla Komedie. V Divadle Na zábradlí hrál v inscenacích Petra Lébla a s vlastním loutkohereckým divadlem vystupoval po celém světě.
|
Za Stalina bylo hůř
Jeho den má prý přesně daný režim. „Já dělám tuhle věc ráno, pak se domlouvám s vysavačem, že nebudu, pak dělám, pak dezinfikuju. Pak vařím, odpoledne si pustím přímý přenos z Marsu. Tam znám každý šutr, pak si hodím londýnské autobusy a jedenáctkou projedu Londýn. Pak si přejdu na oportunistickou ruskou televizi Navalnyj, tam se hrozně namíchnu, já jsem velký protiputinovský odbojář, pak si pustím Českou televizi, zklidním se a jdu spát.“ Jeho maminka Natalia Ogandžanová má na věc jasný názor: „Moje maminka říkávala, já o ní mluvím rád, Bohouši, prosím tě, za Stalina to bylo daleko horší. Odváželi náklaďáky, děti zůstávaly sirotky, co vy tady brečíte. Koruny sem, koruny tam! Už je očkovaná, ale tím americkým. Sputnikem budu prý já.“
Námluvy veteránů
Kromě uklízení miluje také zvířata. „Mám kočky. Teď ke mně chodí všichni kocouři, protože zjistili, že Klepl změknul. Sypu jim do misky, venku, vevnitř, dovnitř chodí jen jedna. Mám kočku od syna, ta tam bydlí, kocouři chodí za ní, ale jen do předsíně. Je pěkná, ale už starší. Kocouři jsou takoví kulhající. Jsou to schůzky veteránů.“ Ani zvířata ale jeho dezinfekční mánie nezklidní. „Kocour běhá po vesnici, pohladí ho kdokoliv, přijde ke mně, já ho pohladím a posprejuju. Hladím ho, protože jsem člověk, mám vztah k zvířátkům. Potřebuji citový zážitek, inženýrku mám pryč.“
Vysavač:
Bohumil Klepl v jedinečné komediální ONE MAN SHOW o zamilovaném uklízeči z nákupního centra
Děti nedezinfikuje
„Když moje děti přijedou s vnuky na návštěvu, tak říkají, more, tys tady dezinfikoval? Malé děti zatím nedezinfikuju, mám to zakázané od jejich rodičů.“ Kvůli této posedlosti dokonce ani nepolíbí partnerku. „Když se vidíme, tak řekne, to mi nedáš ani pusu? Dobře, tak jo, takovou… Já to měl vždycky tak.“ Kvůli koronaviru nyní úplně přišel o práci a je odsouzen být doma. „Jediné, co jsem udělal, abych nechodil pořád v teplákách, tak jsem si přinesl kvádro, které jsem si nechal ušít. To šil krejčí pro kardinála Duku a já jsem to viděl a řekl jsem, já chci jako Duka.“ Teplákům dřív neholdoval, teď se je ale nosit naučil. „Dřív jsem je nenosil, teď jsem je našel po synovi. Vydezinfikoval jsem je. Teď je nosím a chodím v nich i po vesnici. A říkaj mi, Bobe, ty nemáš práci? Já jsem chtěl dělat v Tescu a oni říkali, že to bude skrytá kamera, nějaká legrace. Pak řekli, pane Klepl, tahle místa jsou všechna obsazená. Škoda, vydělal bych si nějakou tu tisícovku na dezinfekci. Ta je pěkně drahá, když netočím. Tenhle malinkej honorář, který dostanu, to je můj první honorář po tři čtvrtě roce. Za to nekoupím ani deset sterilních sprejů.“
V televizi získal Bob Klepl výraznou hlavní postavu v seriálu To jsem z toho jelen aneb Poslední učitel v Čechách. Velkou popularitu mu vynesla role v komedii Účastníci zájezdu, kterou natočil režisér Jiří Vejdělek podle románu Michala Viewegha. Zahrál si v ní manželský pár se svou dlouholetou hereckou partnerkou Evou Holubovou, s níž nyní vystupuje ve streamech Divadla Dva.
|
Vložil: Michaela Špačková