Svišť v pražské Zoo vykoukl po zimě ze své nory. Ve čtvrtek začne konečně doopravdy jaro
23.03.2021
Foto: Zoo Praha / Petr Hamerník
Popisek: Samec sviště lesního v Zoo Praha se letos probudil ze zimního spánku až po téměř než pěti měsících. Traduje se, že tak ohlásil příchod pravého jara
V kamnech praská dřevo, případně v rodinném rozpočtu praská ve švech položka pro teplárny, protože jaro se letos někde zakecalo a ne a ne vyhnat Moranu z trůnu. Jenže už se blýská na lepší časy. Teploměr už nyní začíná chytat dech a ukazuje příjemnější hodnoty než před týdnem. A co víc, v pražské Zoo vykoukl z nory a rozhlédl se rozmrzele po světě první svišť. Což znamená příchod jara. Proti svišťovi nic nenamítají ani meteorologové, kteří už na čtvrtek slibují zahodit kožichy a nandat na tvář úsměv. Jaro je tu.
Předpovídání jara s pomocí svišťů má velkou tradici zejména v Severní Americe. Nejznámější svišť Phil v městě Punxsutawney dokonce na Hromnice podle tamních tradic oznamuje délku zimy. Samec sviště lesního v Zoo Praha si podle chovatelů dal letos pořádně na čas a poprvé ho po zimním spánku ve venkovní expozici viděli až minulé pondělí ráno.
Svišť a jeho zimování
„Na podzim se svišti intenzivně vykrmují, jejich tělesná hmotnost naroste oproti létu i o polovinu,“ popisuje podzimní přípravu svišťů na zimní období kurátor savců Pavel Brandl. „V říjnu jsou obvykle připraveni na zimování a ukládají se k hibernaci, ta trvá do začátku března. Obvykle se probudí v prvních březnových dnech, výjimečně i na konci února. Letos už to bylo opravdu i na našeho samce dlouhé.“
Samec sviště lesního, který dnes žije v pražské Zoo, přišel do zoologické zahrady už jako dospělý v roce 2012. Protože se ale v lidské péči dožívají obvykle deseti let, jde podle chovatelů už o opravdového veterána. Foto Zoo Praha / Petr Hamerník
V průběhu zimního období spí hlubokým spánkem, při kterém se jim zpomalí metabolismus, klesne tělesná teplota a zpomalí srdeční tep. Na jaře se probouzejí, až když se teploty zvýší a trvale ustálí na vyšších hodnotách. Svišti se v průběhu zimy neprobouzejí a zůstávají v norách, které si sami ve svém výběhu vyhrabou. V prvních dnech po probuzení se obvykle nad zemí zdržují jen málo, ale po několika dnech se začínají slunit a pást se.
Astronomické jaro už je v plném proudu
20. března začalo astronomické jaro. A to přesně v 10:37. Moc to tak ovšem nevypadalo. Na ulicích, na zahradách, i na hlavách spěchajících lidí se vršil sníh a děti se začínaly udiveně ptát, kdy že to přiletí Ježíšek. Počasí tomu napovídalo. Jenže 20. března nastala rovnodennost. A to je znamením spíše pro Velikonoce než pro Vánoce, Velikonoce připadají vždy na první neděli po prvním úplňku po rovnodennosti (Velikonoční neděle bude 4. dubna). Od 20. března začne délka dní převažovat nad délkou nocí.
Jarní rovnodennost nejčastěji vychází na 20. března. Dříve to bylo spíše 21. března. Ale pokročili jsme v evoluci dál. 21. březen jako rovnodennost proběhl naposledy v roce 2011 a pozor, další rovnodennost na 21. březnový den připadne až v roce 2102. Toho se dožije málokdo z nás. Zato má mnoho z nás naději dožít se toho, že jarní rovnodennost oslaví už 19. března. Naposledy byla rovnodennost 19. března v roce 1796. Další bude následovat v roce 2048.
 Jaterník podléška je jednou z prvních na jaře kvetoucích bylin, foto Irena Čani
To bylo astronomické jaro. Ale máme tu také meteorologické jaro. To má pevný začátek i konec. Začíná 1. března a končí k poslednímu květnu. Meteorologické jaro zatím ovšem předvedlo jen samé zklamání. Pak tu máme ještě vegetační jaro. Ale ano. Vegetační jaro se pozná podle toho, když teploty vystoupí nad pět stupňů Celsia a nepřekročí dlouhodobě patnáct stupňů Celsia.
|
Jaro je tady. Konečně
Ať už se vám líbí jakýkoliv přídomek jara, ve čtvrtek už nejspíš definitivně přijde a začne kralovat. Protože čtvrteční teploměr se těší na zásadní prohlášení patnáct stupňů Celsia jako normy pro ten den. V pátek pak sice teplota zase škobrtne a spadne na deset stupňů, ale do úterý bude nabývat na síle a zastaví se na osmnácti stupních Celsia. A to už je pořádný důvod k tomu, aby se nám po tvářích rozlil úsměv a po duši zase naděje, že se vše vždycky v dobré obrátí.
Vložil: Kamil Fára