Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

ODS privatizační choutky stále nepřešly. Vrátí se divoký západ z devadesátých let? Pondělní komentář Pavla Přeučila

22.03.2021
ODS privatizační choutky stále nepřešly. Vrátí se divoký západ z devadesátých let? Pondělní komentář Pavla Přeučila

Autor: Facebook

Popisek: Právník Jan Klusáček, poradce předsedy ODS a tvář iniciativy Česko.plus

Část ODS si stále nedá pokoj a znovu se snaží zprivatizovat ty ubohé zbytky státního majetku, které zde zůstaly po divoké privatizaci z let devadesátých. Své nápady chce zapracovat do programu příští vlády, a už se na to třese jako pes na kost, i když ta je dnes už řádně ohlodaná. V nové iniciativě, nazvané Česko plus, kterou přestavil Jan Klusáček, předseda ODS Jesenice, se píše: „Nepotřebujeme stát, aby vařil pivo, rozvážel poštu ani aby každoročně vytvářel pochybné zakázky na těžbu dřeva ve státních lesích. Privatizujeme zbývající firmy ve státním vlastnictví a výtěžek z jejich prodeje použijeme na modernizaci Česka.“

Trnem v oku je ODS už léta například takový pivovar Budvar, který se už několikrát pokusili zprivatizovat. Situace se nejvíce vyostřila už v roce 2013, kdy se ale kupodivu proti privatizaci světoznámé značky postavil i tehdejší prezident Václav Klaus, jinak velký zastánce a propagátor privatizace. Tehdy při návštěvě pivovaru Klaus prohlásil, že je obecně pro privatizaci, ale privatizace pro něj znamenala zprivatizovat tuto zemi a změnit ji z centrálně plánované a státem vlastněné, a privatizace Budvaru by byla chyba.

„Debata, jestli jedna konkrétní firma má být zprivatizována, jestli to pro ni bude pozitivem nebo nepozitivem, to je úplně jiná otázka. Já říkám: privatizace ano, ale zdá se, že bylo velmi rozumné, že jsme Budvar uchránili," řekl tehdy Klaus novinářům. Pochlubil se také tím, že on sám prý na počátku 90. let hodně přispěl k tomu, že Budvar „neschlamstl Anheuser Busch". „Myslím, že to bylo milimetr od toho, a skoro mám pocit, že ten můj zásah v roli federálního ministra financí byl naprosto zásadní," řekl Klaus.

Na Budvar měl zálusk i Kalousek

Myšlenky na privatizaci Budvaru se objevily pak ještě několikrát. Situace se vyhrotila například za Topolánkovy vlády v letech 2006 – 2009, kdy také jeho ministři zemědělství a financí, tedy Petr Gandalovič a Miroslav Kalousek, tvrdili, že není důvod, aby stát vařil pivo. Vůbec jim nedocházelo a současným 'privatizátorům' také nedochází, že Budvar je slepice, snášející zlatá vejce, a do státního rozpočtu sype každý rok miliardy. V posledních letech se mu podařilo vyhrát řadu sporů o značku Budweis s americkým koncernem Anheuser Busch, jinak světovým gigantem ve výrobě piva, a posílit svou expanzi na světové trhy.

Privatizace nemocnic nebyla naštěstí dotažena

Část ODS asi žije v přesvědčení, že všichni pamětníci jejich privatizačního řádění v 90. letech vymřeli, nebo ztratili paměť a budou ochotně kývat na to, aby se excesy, které se v té době odehrávaly jako na běžícím pásu, opakovaly. Ona to ale nebyla jen 90. léta. Mnozí máme v dobré paměti tlak na privatizaci českých nemocnic za ministra zdravotnictví Tomáše Julínka a jeho náměstka Marka Šnajdra, jinak jakési šedé eminence ODS. Posledně jmenovaný dokonce čelil v roce 2019 trestnímu stíhání v kauze manipulace se zakázkami pražské Nemocnice na Bulovce. Dovede si vůbec někdo přestavit, jak by se náš stát vyrovnával se situací, že bychom měli v současné pandemické době nemocnice v soukromých rukou? Jak by asi vypadala péče nejen o nemajetné pacienty, ale i o ty ze středních vrstev, kteří by na kvalitní péči nedosáhli? Stačí se podívat na situaci ve zdravotnictví v USA, ale i v některých dalších západních zemích, kde na rozdíl od nás na kvalitní a drahou léčbu každý samozřejmě nedosáhne.

Byly snahy kopírovat americký zdravotní systém

Za vlády Mirka Topolánka se začal realizovat program Modrá šance pro zdravotnictví, který se nepochybně inspiroval americkým zdravotnickým systémem. S tím souvisela i přeměna zdravotních pojišťoven na soukromé společnosti. Podle těchto plánů měli občané dostat na výběr různé pojistné plány, pochopitelně provázené různou výší pojistného. To by v praxi znamenalo, že těm bohatším se dostane mnohem lepší péče, než těm méně majetným. Platili bychom jako mourovatí za každý lékařský zákrok, nemocniční pobyt, operace atd. Lidé by nepochybně naprosto ztratili rovný přístup ke zdravotnickým službám, což dnes považujeme za samozřejmost. Například v oné Americe, jíž se privatizátoři inspirovali, nemělo žádné zdravotní pojištění na 50 milionů Američanů a polovina pojištěnců měla kryta zdravotní rizika jen zčásti. Není žádným tajemstvím, že za současné pandemie přišly miliony amerických občanů o všechny své úspory a mnohdy o celý majetek, který museli zastavit, aby mohli zaplatit svoji léčbu nebo léčbu svých blízkých. Tohle by měla být vize ODS?

Za Topolánka se privatizaci nemocnic a zdravotních pojišťoven podařilo zabránit jen díky tomu, že jeho vláda neměla většinu ve sněmovně. Ostatně právě záměry na privatizaci zdravotnictví byly jednou z hlavních příčin pádu Topolánkovy vlády.

Rozhodně nechci sýčkovat, ale kdyby byla privatizace nemocnic a zdravotního pojištění podle plánů ODS dotažena, mohlo by docházet k tak absurdním situacím, kdy by mohla být klidně odepřena drahá podpora dýchání u těžkých covidových pacientů s odůvodněním „sorry, ale na tohle nemáš občane!“

Náš zdravotní systém nám v zahraničí závidějí

ODS ve svých předvolebních preferencích dlouhodobě stagnuje, a pokud chce těmito privatizačními snahami dosáhnout u voličů větší popularity, pochybuji, že je to ta pravá cesta. On už toho tenhle stát ve svém majetku moc nemá a snaha rozebrat si i ty zbytky může být značně kontraproduktivní. Například ten náš mnohdy kritizovaný systém zdravotnické péče obdivuje většina vyspělých zemí na Západě. Na našich předních klinikách a v lázeňských zařízeních si podávají dveře i zahraniční pacienti, kteří si klidně zaplatí zdravotní zákrok nebo léčení u nás, a stále je to přijde na zlomek ceny, jakou by zaplatili doma. Ostatně po revoluci z roku 89´ jsme mohli pozorovat náhlý zájem i u českých emigrantů, kteří se za zdravotní péčí vracejí do naší země zpět.

Lesy se podařilo zachránit (zatím)

Podobná situace se vyvíjela kolem privatizace státních lesů, na kterou ODS spolu s TOP 09 vehementně tlačila. Naštěstí přijala vláda už v roce 2017 novelu lesního zákona, do které byl vložen i zákaz privatizace státních lesů. Novela prošla jak sněmovnou, tak senátem, a v listopadu 2019 ji podepsal prezident Zeman. Novelu tehdy přivítala ekologická hnutí a samozřejmě drtivá část občanů, kteří měli obavy zejména z toho, že privatizace lesů by přinesla omezení vstupu do nich a znamenala by i nekontrolovatelné kácení lesů a následný masívní prodej surového dřeva do zahraničí. Naproti tomu bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) novelu označil, jak jinak, za hloupý a populistický návrh. Nepochybuji o tom, že v případě, že by se ODS dostala k vládnímu veslu, byla by privatizace státních lesů okamžitě zase na stole.

Lesy okrajovala salámová metoda

Ona plíživá privatizace státních lesů začala už v roce 1990, kdy se začal rozprodávat jejich majetek. S klidem bych to označil za onu pověstnou salámovou metodu, kdy byly postupně ukrajovány jednotlivé kousky vlastnictví státních lesů. Tehdy se začala převádět část majetku státních lesů, jako budovy, stroje či zařízení, na akciové společnosti. Výměra státních lesů se snižovala i prodejem  objektů Vojenských lesů a statků, které se spolu s lesními pozemky nacházely uprostřed pozemků Lesů ČR.

Tahle salámová metoda měla jediný cíl, vyzobat z majetku státních lesů všechno cenné, co sloužilo k zajištění jejich provozu, a dovést společnost až do té situace, kdy bude za pakatel na prodej. Pokud by k úplné privatizaci lesů došlo, noví vlastníci by se domáhali dotací na ztrátové činnosti, jako je údržba či výsadba nových lesů. Zisk by tak byl privatizován, ale ztráty by se přenášely na společnost, tudíž bychom je platili soukromým majitelům z našich kapes. Stát vůbec není tak špatným vlastníkem lesů, jak nám některé pravicové strany neustále tvrdí, a stačí se podívat do zahraničí, kde si většina států uchovává lesy ve svém vlastnictví. Lesy jsou jakýmsi veřejným statkem a jako takové by měly zůstat ve vlastnictví státu.

Otázkou je i to, jak by se změnily po privatizaci lesů podmínky pro volný vstup do lesů a například pro sběr plodin, jako lesních hub a plodů. Zatím u nás platí, na rozdíl od některých zemí, právo volného vstupu do lesa, a to bez ohledu na vlastníka. Už v minulých letech se však objevovaly snahy soukromých vlastníků lesů tato práva omezit, a co by znamenala jejich úplná privatizace, si ani nechci domyslet.

Privatizovat Národní parky či přírodní památky? Blbost!

O tom, že v hlavičkách některých poslanců ODS se rodí vyslovené privatizační pitomosti, svědčí nedávný návrh poslanců ODS Petra Bendla a Jana Zahradníka z letošního února. Tihle páni poslanci navrhují zrušit v zákoně o ochraně přírody a krajiny důležité ustanovení, které chrání naše přírodní bohatství před privatizací. Předložili jej k projednání v Zemědělském výboru a Výboru pro životní prostředí. Jejich pozměňovací návrh výrazně omezuje vliv státu na chráněné objekty s nejvyšším stupněm ochrany, jako jsou Národní parky, Národní přírodní rezervace a Národní přírodní památky, které jsou mnohdy součástí Evropské soustavy Natura 2000. Privatizovat by se tak měly například i jeskyně, nacházející se na území naší republiky.

Jeskyně do soukromých rukou?

Tyhle nové snahy ODS o privatizaci jeskyní mi připomínají pohádku o Smolíčkovi. Jeskyňky by si také nejprve ohřály jen prstíček, a pak by s nebohým Smolíčkem zle zatočily. Dosavadní zákon 114/1992 Sb. chrání tyto přírodní skvosty v souladu s právem v Evropském společenství, má přispívat k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji. Přitom zohledňuje hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry.

Vezměme si například onu snahu o privatizaci jeskyní. Podle údajů státní příspěvkové organizace Správa jeskyní ČR tvoří příjmy ze vstupného zhruba 92 procent příjmů a zhruba 8 procent tvoří státní příspěvek od zřizovatele. Z toho je jasné, že případnou privatizací provozů jeskyní by stát přišel o významnou část financování této odborné organizace. V případě privatizace pouze některých lukrativních jeskyní by samozřejmě jejich vlastníci tlačili na stát, aby jim dofinancoval provoz nelukrativních jeskyní ze státního rozpočtu.

Domysleli vůbec oni poslanci, co by taková privatizace znamenala? V současnosti nejsou jeskyně součástí pozemku, pod kterým se nacházejí. Prolomením současného zákona, který chrání jeskyně před privatizací, by zákonitě došlo k řadě občanskoprávních soudních sporů mezi majiteli pozemků, na kterých se nacházejí vchody do jeskyní, nebo pozemků nad jeskyněmi a státem. A co by následovalo po privatizaci Národních parků, rezervací a Národních přírodních památek, si už vůbec nechci domýšlet.

Najde se i pár pozitiv

Na druhé straně, abych jen nekritizoval, se v programu Česko plus objevily i pozitivní návrhy, prosazující například zvýšení investic do infrastruktury, rychlé rozšiřování dálniční sítě, budování vysokorychlostního internetu, digitalizaci státní správy a snížení jejích nákladů, zrychlení výstavby či vybudování vysokorychlostních železnic. „Česku všude ujíždí vlak a to je třeba změnit tak, abychom naopak my mohli ujíždět vlakem z Prahy do Vídně, Berlína nebo dalších evropských metropolí rychlostí až 400 km/h,“ vyzývá iniciativa ve svém dokumentu. Zkrátka a dobře, pokud chce u voličů ODS svým programem Česko plus uspět, měla by se soustředit na tyhle věci a na další privatizační snahy rychle zapomenout.

 

Pavel Přeučil

Vložil: Pavel Přeučil

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace