Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Také by vás potěšily peníze zadarmo? V době koronavirové nabírá boj o nepodmíněný příjem na obrátkách. Pondělí Pavla Přeučila

15.03.2021
Také by vás potěšily peníze zadarmo? V době koronavirové nabírá boj o nepodmíněný příjem na obrátkách. Pondělí Pavla Přeučila

Autor: Pixabay (stejně jako snímky v článku, není-li uvedeno jinak)

Popisek: Peníze, ilustrační foto

S myšlenkami na nepodmíněný, nebo také na základní příjem, jak se to někdy nazývá, koketují už hezkou řádku let mnohé země světa. Nejnovější iniciativa se nyní zrodila v Německu, kde se jako v jedné z prvních zemí EU rozhodli vyzkoušet, co s lidmi tyhle peníze ´zadarmo´ udělají. Iniciativa ´Expedice Základní příjem´ nyní slibuje již brzké zahájení experimentu pro 10 000 Němců, který by každému, kdo se do projektu přihlásí, měl zaručit měsíční příjem 1200 eur, tedy více než 31 000 korun, a to po dobu tří let.

O nepodmíněném základním příjmu se horečně diskutuje zejména v posledních měsících, kdy na lidi z nejrůznějších společenských vrstev dopadají nejrůznější protiepidemická opatření, která jim brání vykonávat jejich povolání. Onen německý experiment počítá s tím, že by se jej zúčastnili občané napříč celým Německem. Iniciátorka Laura Brämswig představila tuto iniciativu na konferenci DLD společnosti Hubert Burda Media. Jejím cílem má být objasnit, jaké účinky bude mít takový základní příjem na lidi a společnost. Otázkou je, zda bude účastníkům experimentu uvedená částka stačit. Současný průměrný příjem je v Německu 4750 eur, tedy 124 230 korun a ten nepodmíněný by se rovnal asi jeho čtvrtině. O projektu více ZDE

 

Laura Brämswig, foto repro

Úsilí o realizaci nápadu zesiluje

Nepodmíněný příjem by měl být letos i předmětem řady jednání orgánů Evropské unie, protože volání po něm sílí napříč řadou evropských států. Lidé se v důsledku pandemie obávají ztráty zaměstnání a sílí hlasy těch, kteří jsou přesvědčeni, že jeho zavedení by bylo daleko účinnější než jakákoliv jiná státní dávka. Horké téma je to v současnosti například v Itálii, Španělsku, Německu, Finsku a mimo EU také ve Velké Británii, a dokonce i v USA. Už 25. září loňského roku odstartovala celoevropská kampaň za zavedení nepodmíněného příjmu, která bude trvat přesně rok, do 25. září 2021. Před pár dny se objevila aktualizovaná petice za nepodmíněný příjem i u nás na webu petice.com. 

Komu by to prospělo?

Když jsem se při sklence vína zamýšlel nad těmito iniciativami, napadlo mne zcela samozřejmě, zda bych něco takového uvítal. Mně by to určitě nevyhovovalo už z psychologického hlediska. Nedokážu si představit, že bych nic nedělal a měl za to peníze. Jako na přechodnou dobu, v nezaměstnanosti snad, ale natrvalo? A pro nezaměstnané máme přece systém podpor. Tak jako asi jako většině lidí by mi nějaká ta práce asi brzy chyběla. Důležitou rolí práce za mzdu je i určitá motivace, která by se systémem zaručeného příjmu padla.

Jasně, někomu by takový zaručený příjem určitě vyhovoval a teď jde o to, jaké sociální vrstvy obyvatel by to byly. Průměrná mzda je v ČR v současné době 36 000 korun. Pokud bychom postupovali jako v Německu, a my jsme mnohem chudší země, byl by onen nepodmíněný příjem také asi čtvrtinu, což je 9000 korun. Myslíte si, že by se z toho dalo vyžít? Podle mého názoru určitě ne. Taková částka by možná bodla jen pár bezdomovcům, ale lidi, kteří přišli o práci a mnohdy i desetinásobné výdělky, by rozhodně nevytrhla.

 

Základní nepodmíněný příjem, co mu říkáte? 

Češi nápadu příliš nefandí, jsme asi pracovitější národ

Zajímavé je i to, že Češi, na rozdíl od některých Evropanů, po nepodmíněném příjmu zase až tak netouží. Vyplývá to z průzkumu, který byl uskutečněn na reprezentativním vzorku české populace, podpořeném v rámci grantu SVS FF UK 2019-2020 a realizován ve spolupráci s výzkumnou agenturou NMS Research. ´Peníze zadarmo´ by uvítala jen zhruba polovina naší populace, přičemž nejmenší zájem by byl u vysokoškoláků. Studie také prozradila, že větší zájem by o nepodmíněný příjem měly ženy než muži a uvítaly by jej především domácnosti s nižšími příjmy. Data ukázala, že nepodmíněný příjem by spíše uvítalo 35,5 % lidí a spíše by jej nepodpořilo 32,3 %. Přitom rozhodně by jej uvítalo pouze 14,6 % lidí a rozhodně proti by bylo 17,7 respondentů. Většina Čechů se také shoduje v názorech, že jde o drahý systém, že byl by problém s jeho financováním (71 %); mohl by snížit motivaci k práci (70 %) a vedl by k větší závislosti lidí na státní finanční podpoře (68 %).  Zdroj NMS Research. 

Jak je to ve světě?

Nepodmíněný příjem existuje v určité formě například v Itálii, ale je podmíněn tím, že dotyčný podstoupí rekvalifikaci. Čili jde o dočasnou záležitost. V letech 2016 až 2018 jej zkoušelo například i Finsko, ale bez většího úspěchu. Naopak úspěšný byl pilotní projekt, který byl uskutečněn už v letech 2008-2009 v Namibii, kde tehdy podstatně klesla chudoba a zlepšila se školní docházka dětí. Pozitivní výsledky hlásí i kalifornské město Stockton, kde byl nepodmíněný příjem zaveden před dvěma roky a zapojilo se do něj 125 vybraných osob, které po dobu dvou let pobíraly 500 dolarů, tedy přes 11 tisíc korun měsíčně. Příjem prý motivoval ve větší míře nezaměstnané k hledání práce a jejich zaměstnanost se zvýšila oproti těm bez této formy příjmu o desítky procent. Podle amerických ekonomů však nemá zavedení nepodmíněného příjmu šanci, a to zejména z toho důvodu, že podle jejich propočtů by byl dvakrát dražší než současný sociální systém. 

Zvýšila by se celková kvalita života?

Myšlenka nepodmíněného příjmu děli ekonomy na dva téměř stejné tábory. Jeho zastánci tvrdí, že by byl lékem na stále se zvyšující robotizaci, díky které bude v příštích letech valem ubývat pracovních příležitostí. Navíc by lidé mohli pracovat méně hodin, více se věnovat dalšímu vzdělávání, zvyšování kvalifikace a také výchově dětí. Došlo by prý i k celkovému zvyšování kvality života, protože by každý měl více času například na kulturu či koníčky. Snížila by se kriminalita, omezil by se počet lidí s různými závislostmi a zvýšil počet těch, kteří by kreativně hledali nové projekty a podnikatelské záměry. Zkrátka, všechno by bylo tak nějak růžovoučké. 

Co říkají odpůrci?

Na druhé straně jsou zde tvrdí odpůrci systému nepodmíněného příjmu. I ti však v poslední době připouštějí, že za jistých okolností by mohl alespoň částečně vyřešit problémy, které sebou přinesla současná pandemie koronaviru. Shodují se však v tom, že by muselo jít pouze o dočasné řešení, které by skončilo s koncem pandemie. Celý systém by ale byl extrémně finančně nákladný a nutně by znamenal výrazné zvýšení daní. To by se samozřejmě nelíbilo zaměstnancům se slušnými příjmy. Snížila by se motivace lidí k práci, zvýšila by s jejich závislost na státní podpoře a v neposlední řadě by vedl k mnohem vyšší migraci, zejména z rozvojových do vyspělých zemí. Samozřejmě, bylo by to populární řešení pro voliče, a vláda, která by s tím přišla, by měla u voličů jednoznačně o mnoho vyšší šance. Nicméně státní pokladna by přišla brzy na buben. Mnozí z odpůrců tak považují nepodmíněný příjem za čirou utopii. 

Podporu má od levicových stran

Uvidíme, jaký efekt budou mít aktivity zastánců nepodmíněného příjmu v orgánech EU. Současná pandemie nahrává jeho zastáncům, kterých valem přibývá. Patří k nim i například i čeští Piráti. Na druhé straně takové strany jako TOP 09, STAN, Přímá demokracie Tomia Okamury, ČSSD, hnutí ANO i ODS jsou proti němu. V roce 2006, před volbami, o něm však ODS ještě uvažovala, prosazoval ho tehdy Vlastimil Tlustý. Horlivě jej ale podporuje dnes například KSČM. Konec konců i ve světě jsou to převážně levicové strany, a proto je systém také někdy nazýván komunistickou utopií. Výrazně se angažuje i Evropská občanská iniciativa, která může navrhovat Evropské komisi přijímání nových právních předpisů. Jakmile se v rámci iniciativy nasbírá milion podpisů, Komise se bude muset problémem zabývat. A jak se díváte na zavedení nepodmíněného příjmu vy? Myslíte si, že je to dobrý nápad?

 

Vložil: Pavel Přeučil

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace